Názory, přidání nového příspěvku

Tak jsem si přečetl ten jejich znalecký posudek. V elektronické formě není k dispozici, musíte si od nich koupit pětisetstránkový štos papíru za osm stovek. Vlastní posudek má však pouze 65 stránek, zbytek jsou různé možné i nemožné přílohy. I těchto 65 stránek však obsahuje značné množství velmi obecného textu, např. způsoby oceňování firem atd. patrně obšlehnutého z učebnice ekonomie.Konkrétní výpočty chybí, pouze na 2 stránkách jsou popsány obecné vzorce používané pro výnosovou DCF metodu. Každé společnosti ze skupiny České pojišťovny jsou věnovány 1 až 2 stránky s nejzákladnějšími údaji a s popisem její činnosti a tabulkou s výsledkem ocenění pro různé diskontní míry, ve které jsou úhlednými šedými políčky zvýrazněny střední hodnoty.Takže suma sumárum vyšlo mudrcům z Ernst and Young rozpětí 20549-21745 tzn. přesně stejná suma, jakou navrhl majoritní akcionář (21288), který si ji vycucal z prstu. Celý posudek totiž pouze „posuzuje přiměřenost protiplnění“ a byl zpracován až po stanovení ceny majorem.V našem pomateném státě totiž Doležalův zákon zřejmě funguje tak, že majoritní akcionář si řekne cifru, kterou je minoritám ochoten zaplatit a znalec už to nějak zpytlíkuje. Ukázkovým příkladem je například ocenění Unipetrolu, kdy soudní znalec Šíma provedl první ocenění na 103 Kč za akcii a asi za měsíc tentýž prozřivší Šíma ocenil Unipetrol na 135 Kč. Komise KCP žádným garantem férového ocenění není, protože nakonec schválila cenu 139, i když všem ostatním znalcům vychází ocenění UNI v rozsahu 175 až 250 Kč za akcii. Teď si vezměte, že Česká pojišťovna letos vykáže zisk vysoce převyšující 2000 na akcii.