Názory, přidání nového příspěvku

Každý stát si musí podle Wiedermanna nalézt nějakou velkolepou aplikaci vědeckých poznatků. Finové mají Nokii, která zásobuje celý svět mobilními telefony, Norové vyvíjejí podmořskou těžbu nafty, Američané mají letadlové lodě a Češi jadernou elektrárnu, řekl. Potíž je podle něj jen v tom, že na rozdíl od Američanů, kteří jsou na své letadlové lodě pyšní, Češi se za svou jadernou elektrárnu, ve které je skryto obrovské know-how, spíše stydí. "My se stydíme, že to umíme," poznamenal vědec.

Wiedermann je přesvědčen, že právě na jadernou energetiku a technologie je možné vázat vědecký výzkum, a dosáhnout tak i zájmu průmyslu financovat ho. Přispět by k tomu také mohlo podmiňování investičních pobídek a daňových úlev firmám tím, že část zisku či obratu vloží do rozvoje vědy.

Wiedermann a Drábek se shodují v tom, že slabinou české vědy není jen málo peněz, ale především slabá podpora skutečných osobností, které mají schopnost vytvářet kolem sebe vědecké školy. Finance by měly téci tam, kde jsou dlouhodobé výsledky, protože tam je záruka, že budou i nadále, uvedl Drábek.

Také nový předseda Akademie věd Václav Pačes po svém zvolení letos v březnu řekl, že by k povznesení české vědy přispělo vyčlenění nejlepších vědců, jimž by akademie mohla poskytnout nadstandardní prostředky. Jeho snem je vznik podobných "českých vědeckých škol", jakou byla v minulosti například polarografie Jaroslava Heyrovského nebo polymerní chemie Otty Wichterleho. "Řada špičkových vědců má takové názory, ale bohužel je nemají ti, kdo peníze rozdělují," poznamenal Drábek.