Tyto dny nejsou důležité pouze tím, že jsme se dočkali vůbec první (možná trochu konzervativní) cílovky od jednoho z našich MM, která byla již připravena pod optikou výsledků roku 2004 a předpokládaných výsledků za 1Q/05. Tyto dny jsme opět svědky probouzejícího se Sdružení minoritních akcionářů´společnosti Unipetrol (SMA UNI). Pro někoho možná bohužel, pro někoho bohudík, ale je to prostě proces, o kterém lze pouze diskutovat, nikoli ho zastavit. Bylo by hloupé předstírat, že SMA nedostalo ihned po své ustavující VH poměrně prudkou a dobře mířenou ráno do vazu. Velikosti rány také odpovídala doba, kterou SMA potřebovalo, aby se znovu postavilo na nohy a opět začalo fungovat. Bylo by divné, kdyby se tak nestalo.
Daleko důležitější ovšem je, že SMA začíná fungovat právě ve chvíli, kdy je nutné, aby fungovalo. Nikoli proto, aby se vůči někomu vymezovalo, ale proto, aby komunikovalo - komunikovalo s těmi, kteří chápou význam SMA a kteří chtějí komunikovat. Možná, že ta tvrdá lekce, kterou si SMA prošlo, byla nakonec "darem z nebes" jak pro SMA tak i pro její členy. V době, kdy cena akcie se pohybovala na hranici 210 Kč, byli všichni akcionáři UNI možná bohatší o pořádný balík peněz, ale chyběla jim zkušenost. Zkušenost, kterou lze získat pouze několika lety na burze nebo traumatizujícím zážitkem vlastního pochybení a sebepýchy.
Z toho všeho mi vychází, že SMA nevyšlo z událostí posledních týdnů ani slabší ani chudší. Jeho členové jsou bohatší o zkušenost a sílu jim dává důležitost následujících dní. A je jenom dobře, že již nikdo se proti nikomu nechce vymezovat. Pouze tudy vede cesta - cesta dialogu s ostatními akcionáři a ostatními subjekty na burze cenných papírů. Ti, kteří budou mít zájem se (znovu) připojit, zcela určitě naleznou v následujících dnech řadu příležitostí. Směr je dán a cesta k naplnění důvodu vzniku SMA se velice rychle staví.
