hn.ihned.cz 23. 3. 2005 00:00
PAVEL ŠVARC, ŠÉF UNIPETROLU:
Pavel Švarc: "Propad akcií? To jsou jen spekulace na cenu"
Praha, 23. 3. 2005
Propad akcií? To jsou jen spekulace na cenu
Česká chemie má za sebou úspěšný rok, který neovlivnily ani vysoké ceny ropy. Unipetrol přesto minulý týden málem vypadl z obchodování na pražské burze cenných papírů. Generální ředitel Pavel Švarc ale tvrdí, že ani strmý růst, ani strmý pád akcií nevypovídají nic o skutečné hodnotě firmy.HN: Jak si vysvětlujete propad akcií Unipetrolu na burze - může jít o spekulace, které mají "udržet" privatizační cenu společnosti?
Stejně jako nárůst akcií lze i jejich propad přičíst určitému očekávání, které vytváří spekulace na cenu. A zřejmá nervozita po raketovém růstu nemohla přinést nic jiného než strmý pád. Jestli však tyto spekulace byly účelové, to by měla zjistit Komise pro cenné papíry. Cena pod sto korun za akcii zcela jistě neodpovídala hodnotě skupiny Unipetrol, zejména pak po stabilizaci a výsledcích roku 2004.
HN: Nicméně Unipetrol málem vypadl z obchodování na pražské burze. Může to ovlivnit přístup PKN Orlen k dohodnuté transakci?
Naše komunikace s PKN Orlen se omezuje výhradně na šetření Evropské komise, která má povolit spojení obou společností. Takže na otázku týkající se budoucího chování PKN Orlen bohužel nedokáži odpovědět.
HN: Může cenu, kterou má za Unipetrol inkasovat stát, poškodit případné pomalé rozhodování Evropské komise?
Domnívám se, že nikoliv, neboť hodnota Unipetrolu se od doby uzavření smlouvy Fondu národního majetku s PKN Orlen zvýšila.
HN: Česká chemie má za sebou úspěšný rok. Jde o trvalejší trend?
Výsledek je dán souhrou více faktorů. Tím nejzásadnějším asi je, že konečně stoupla světová poptávka po chemických komoditách, a to především díky boomu v Asii. Spousta obřích evropských výrobců majících přístup k moři začala daleko více dodávat do Asie a tudíž se uvolnily evropské trhy. Unipetrol jako menší společnost tak měl lepší možnost uplatnit se právě v Evropě. S poptávkou roste cena, a tak většině chemických komodit Unipetrolu stoupaly i marže. Také je ale fakt, že po letech různých Chemapolů a dalších privatizačních karambolů mohu za Unipetrol říci, že je to stabilizovaná společnost. Kromě dlouhodobého řešení finanční situace Benziny nemáme žádný zásadní problém.
HN: Unipetrol je tedy nastartován k dalšímu růstu?
Tak asi. Učinili jsme pár akvizic, koupili jsme Paramo, Koramo a Spolanu. Tyto firmy byly v žalostném stavu. Dnes mohu říci, že například Spolana je na tom velice dobře a Paramo rovněž.
Ani spojení s PKN Orlen nemusí být poslední fúzí
HN: Jestliže Evropská komise schválí transakci s PKN Orlen, bude česká petrochemie natolik silná, aby se ubránila dalšímu převzetí?
Převzetí se nedá nikdy vyloučit. Prodeje, nákupy, fúze se dějí jak na západě, tak na východě. Nelze říci, že spojení PKN a Unipetrolu je konečná fáze. Pro to, aby vznikl středoevropský konkurenceschopný podnik, to nestačí.
HN: Čeká tedy petrochemický průmysl vlna fúzí?
Nevím, jestli to bude vlna. Ale k dalšímu spojování společností bude docházet. Ať už ze západu nebo z východu. Přirozeně, jestliže 80 procent nákladů pro petrochemickou část tohoto průmyslu je ropa a z šedesáti procent je to ruská ropa, lze očekávat především potenciální zájemce z východu.
HN: Pokud se transakce s PKN dokončí, bude závislost na ruské ropě stále stejně silná?
PKN nemá ropná pole a jít do akvizice ropných polí je extrémně drahé. A samozřejmě riskantní, protože leží v teritoriích, která nejsou stabilní. To je Rusko, to je Nigérie, to jsou různé offshory a tak. Takže si myslím že na ruské ropě budeme stále závislí - jak Poláci, tak my.
HN: Poláci, respektive PKN, ale uvažovali o koupi těžby ropy v Libyi.
Nevím. Pokud jde o Unipetrol, tak s PKN stále jednáme z titulu určité opatrnosti pouze v záležitostech podání dokumentů pro Evropskou komisi. Je ale pravda, že se taková informace v médiích objevila. Díky tomu, že je cena ropy vysoká, chce ropná pole každý.
HN: Bude obtížné spojit firemní kultury PKN a Unipetrolu?
Unipetrol nemá jednotnou firemní kulturu. U podniků, které přešly do skupiny, jsme především museli zajistit finanční stabilitu. Což spočívalo v tom, že se závazky budou vždy platit v termínu. Druhá věc je stát se konkurenceschopným. Pak teprve může následovat budování firemní kultury. Řekněme, že jsme s tím začali vloni. Ale to je záležitost na pět deset let. Takže problém sladění kultur dvou odlišných společností by vlastně neměl nastat. Prvotní bude získat ze spojení maximum finančních prostředků.
HN: Chystá se nová chemická politika Evropské unie a chemičky by podle ní měly testovat všechny látky, které vyrábějí. Jaký dopad to bude mít třeba na Spolanu a další podniky?
Pokud chemická politika bude schválena v podobě, v jaké je navržena, tak to bude mít negativní dopad na celou evropskou chemii. Například pro Němce by nová politika znamenala snížení HDP zhruba o tři procenta. Pro českou chemii by to znamenalo rovněž ohrožení.
Hospodářský růst versus životní prostředí
HN: Existují konkrétní čísla?
Takovou studii teprve vypracováváme, hotová by měla být v polovině roku. Další by se pak měla týkat případných dopadů na zaměstnanost. Například v Německu odhadli ztrátu pracovních míst na 150 tisíc.
HN: Aktuální jsou také jednání o množství emisí CO2, Evropská komise žádá, aby Česko snížilo svůj plán...
Evropská komise je výrazně přísnější na nově přistoupivší země. Je to pochopitelné. Země původní evropské patnáctky mají už dávno vybudované lobbistické instituce i kanály.
HN: Čeští průmyslníci zase mají dobře vybudované kanály na českou vládu, ne?
To ale nestačí. Ano, plán, který do Bruselu předložila česká vláda, je přijatelný. Otázka ale je, jaký bude výsledek. Může se stát, že pokud bude národní plán zkrácen, bude si chemie muset kupovat povolenky na emise CO2.
HN: Byl by to tak velký zásah, že by omezil růst průmyslové výroby?
Opakuji, po všech privatizačních lapsech devadesátých let šla průmyslová produkce prudce dolů. A pokud se týká chemie, konečně je stabilizovaná. Teprve nyní máme naději, že budeme zvyšovat produkci, zvyšovat export. To ale znamená, že se také o něco budou zvyšovat emise, a v tom nám bude bránit národní alokační plán.
HN: Nebojíte se říkat takové názory, když má Unipetrol ve skupině Spolanu Neratovice?
Spolana je mýtus! Spolana je mýtus médií a virtuálního světa.
HN: Dobře. Kde je pro vás hranice, na níž se dá vybalancovat hospodářský růst a zdravé životní prostředí?
Tak vezměme oblíbenou Spolanu. Co se týče parametrů, které nejzávažnějším způsobem ovlivňují životní prostředí, je to emise rtuti. Spolana stejně jako drtivá většina západních výrobců chlóru pracuje na bázi rtuťové elektrolýzy. A má předepsaná stejná čísla jako výrobci na západě a plní je. Jistě, někteří představitelé ekologických sdružení jsou přesto přesvědčeni, že je to ohrožení životního prostředí.
HN: Říkáte - nyní je potřeba preferovat růst. A když už tato potřeba nebude tak naléhavá?
Existuje relativně přísná legislativa převzatá z Evropské unie, takzvané povolení IPPC. Všechna nově stavěná zařízení musí splňovat kritéria platící v EU. Chceme ještě něco přísnějšího? Tak buď budeme obchodovat, nebo budeme pást kozy a žít čistě ekologicky. Chtějí to ale všichni občané? Udělejme referendum o tom, zda lidé chtějí snížit svou životní úroveň. Zeptejme se lidí, zda chtějí platy snížit o třicet procent a věnovat je na životní prostředí.
HN: To je ale demagogie.
To je o tom, jestli chceme ekonomický růst a tudíž mít peníze na ekologii nebo ne. Myslím, že jako Česká republika bychom měli ještě chvíli vydělávat, abychom peníze na ekologii měli.
Investice Unipetrolu ještě neskončily
HN: Mluvíme o hospodářském růstu, a ten znamená investice. Hodlá Unipetrol investovat? Jaké jsou jeho plány, lze-li to před převzetím společnosti říci?
Bez investic se samozřejmě nedá přežít. V posledních pěti letech jsme investovali asi třicet miliard korun do zvyšování kapacit a tak dále. Nyní máme před sebou určitou dobu, kdy bychom měli splácet půjčené prostředky a také vydělat peníze pro akcionáře. Nedomnívám se ale, že by nový akcionář omezoval Unipetrol v investicích - pokud budou rozumně zapadat do výrobního portfólia.
HN: Půjdou investice například do benzinových pump?
Co se týče benzinek, už jsme se dali do určité restrukturalizace. Vytipováváme dobré lokality zejména na dálničních úsecích, na obchvatech. Stavíme asi pět nových velkých čerpacích stanic. Potřebujeme se zbavit vesnických pump a mít velké stanice. Jako naši západní konkurenti. Takže v čerpacích stanicích zřejmě půjdeme do investic. Máme určité investiční projekty i co se týče zvýšení kapacity plastů, ať už v Litvínově nebo v Kaučuku, některé projekty máme připravené pro Spolanu. Takže, nebudou to tak masivní investice jako zmíněných třicet miliard, ale bude to zajímavá investiční částka.
<...
