když to neumí
Strategické suroviny by měly zlevnit
Třinecký hutník č. 11/2005
16.03.2005
Analytici předpokládají pro rok 2005 mírný pokles cen strategických surovin pro ocelářský průmysl, ale i nadále se tyto-ceny udrží na vysoké úrovni.
Podle propočtů Mezinárodního institutu železa a oceli se výroba oceli v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvedla o 8,8 %. Takto významný nárůst výroby se musel podepsat i na cenách strategických surovin v hutnictví: koksu, železné rudy a šrotu.
Dle názorů expertů se ceny koksu udrží na vysoké úrovni ještě 2 až 3 roky, pak bude následovat jejich pokles. Od ledna do prosince loňského roku vzrostly ceny 2,5krát a v některých případech dokonce 3krát. V třetím čtvrtletí roku 2004 dosáhly ceny koksu rekordní úrovně 340-400 dolarů za tunu. Z tohoto razantního vzestupu cen obviňuje ocelářský sektor čínský trh, jenž pohlcuje obrovské množství strategických surovin. Již několik měsíců se Čína snaží zbrzdit svůj hospodářský růst, což souvisí i s nižším zájmem o strategické suroviny a následně poklesem jejich cen.
World Steel Dynamics předpokládá, že v roce 2015 dosáhne světová produkce oceli 1,4 mld. tun; úroveň 1,1 mld. tun by měla být překročena již v tomto roce. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, má před sebou hutnictví a jeho dodavatelé dlouhodobou perspektivu stabilního růstu.
Na vývoj světových cen surovin jsme museli pružně reagovat
Třinecký hutník č. 11/2005
16.03.2005
říká ředitel nákupu Moravia Steel Bohdan Konderla
Je nasnadě, že nákup surovin je alfou a omegou celého výrobního procesu, l ten největší laik pochopí, že nebude-li zajištěno odpovídající a plynulé množství i kvalita surovin, výroba bude pokulhávat, nebude-li výroba, nebude co prodávat a pokud není odbyt, podnik nečeká nic dobrého. Surovinami tedy vše začíná a tak nás zajímalo, jak se loni v této oblasti dařilo naší skupině TŽ-MS. Zasvěcenou odpověď jsme získali od osoby v této věci nejpovolanější, ředitele nákupu Moravia Steel Bohdana Konderly.
Dozvěděli jsme se, že rok 2004 byl z hlediska nákupu surovin atypický oproti předchozím. Proč? V jeho průběhu, především pak od druhého kvartálu, došlo k obrovské poptávce po oceli v celém světě, zejména pak na čínském trhu. Celosvětový boom oceli znamenal potřebu nárůstu výrob a tím i zajištění maximálního množství surovin.
Tato situace měla dopad samozřejmě také na Třinecké železárny. „Značný nedostatek veškerých surovin, ale především koksu, uhlí, šrotu a rud způsobil, že začalo docházet k velkému nárůstu cen. Je zcela logické, že pokud je surovin málo, ceny jdou nahoru. Na vývoj světových cen jsme museli reagovat pružně a včas a museli jsme být přinejmenším krok dopředu," konstatoval ředitel nákupu MS. Skloubit dva základní požadavky, to je zajištění dostatečného množství surovin a přitom najít optimum, pokud jde o cenové relace, vůbec nebylo snadné. Celý kolektiv pracovníků odboru nákupu pod vedením svého ředitele vyvinul maximální úsilí, aby vše zvládl. To se podařilo, což koneckonců dokládají dosažené výsledky.
„Loni jsme měli v plánu nakoupit 5 milionů 714 tisíc tun strategických surovin a skutečnost byla o zhruba 140 tisíc tun vyšší. Podařilo se také vyrobit rekordní objemy surového železa a oceli, o čemž již podnikové noviny informovaly," konstatoval B. Konderla. Vzniklou situaci pak komentoval následovně: „Museli jsme neustále sledovat vývoj a dělat marketingový průzkum. Nejsvízelnější situace byla s koksem, když jej Čína začala nakupovat v Evropě. Dříve tomu bylo naopak a Čína vyvážela koks do Evropy, která se tomu bránila. To proto, aby ho nebyl nadbytek a aby se evropským producentům nesnižovala cena. Pak se situace zvrátila, což se u cen projevilo skokem zhruba o 300 procent," vysvětlil ředitel Konderla.
Jak dále dodal, problémy byly také se šrotem, protože v minulosti se nestávalo, aby se šrot vyvážel do světa, především do Číny. Je to sice komodita obchodovatelná, ale vždy se s ní obchodovalo v rámci Evropy.
Nákup rud se s většími či menšími problémy podařilo zvládnout. Pokud jde o speciální feroslitiny a kovy, které nakupujeme na světových trzích, do těch se promítlo zvýšení cen.
„Loňský rok byl velmi náročný, ale musím předeslat, a tak to cítím, že takové situace se budou opakovat a budou běžné. Musíme se umět s nimi poprat a brát je jako výzvu. Skončily doby, kdy bylo vše plánované. Na nepředvídané situace, jichž bude zřejmě stále více, je třeba umět reagovat včas a operativně. Prostě svět se mění. Pokud chceme být nadále úspěšní, musíme se těmto změnám přizpůsobovat, což mnohdy není snadné, ale takový je život," zhodnotil situaci v nákupu surovin za loňský rok ředitel Bohdan Konderla.
Emilie Šwidrová
Export do Číny
Třinecký hutník č. 11/2005
16.03.2005
České podniky vydělávají na růstu čínské ekonomiky. Za poslední dva roky zvýšily svůj export na tamní teritorium o třetinu, tedy na loňských 6,85 miliardy korun. Výnosy by mohly být ale ještě vyšší, kdyby se naše firmy dokázaly v Číně lépe prosazovat.
Z nebývalého růstu čínského hospodářství těží, byť nepřímo, také český ocelářský průmysl a jeho dodavatelé. Například těžaři černého uhlí, ale také prodejci ocelového šrotu. Čína doposud nemá dostatečné vlastní ocelárenské kapacity a ani zvýšená produkce (o více než dvacet procent za loňský rok) nestačí k uspokojení její domácí poptávky. Proto skupuje tento materiál po celém světě. Českým výrobcům se tím samozřejmě otevírá prostor k lepším obchodům.
