Vážené přítelkyně, vážení přátelé, průběh prvních konferencí mne utvrdil v přesvědčení, že jsme v polistopadových dějinách naší strany ještě nikdy neprocházeli tak kritickým obdobím. Česká strana sociálně demokratická utrpěla tři volební porážky během jednoho roku. Výzkumy volebních preferencí varují, že v příštích volbách do Poslanecké sněmovny ztratíme polovinu poslanců – a možná ještě více. Vše, čeho jsme na naší politické scéně dosáhli v uplynulých letech, je ohroženo!
A nejde jen o ztrátu politických pozic. ČSSD přestává být věrohodným reprezentantem zájmů těch občanů, kteří tradičně tvořili a tvoří naší přirozenou volební základnu. Ve veřejnosti se šíří zklamání a beznaděj.
V této chvíli se nabízí dvě základní cesty, jak danému stavu čelit. Tou první je pokračovat v činnosti s nadějí, že se vše nějak k lepšímu obrátí. Pro tento přístup je příznačné, že se naše politika stala rukojmím pravicových stran. Výsledkem bude jen další rozmělňování důvěryhodnosti ČSSD. Je zřejmé, že se představitelé této linie pokusí využít sjezdové jednání k takové úpravě stanov a vnitřních mechanizmů strany tak, aby byla omezena práva okresních a krajských organizací, a umožnili úzkému kruhu lidí zakopat se po porážce v dalších volbách v pohodlných parlamentních křeslech.
Tou druhou reakcí na krizi v naší straně je obnova autentické sociálnědemokratické politiky. Politiky, která vyrůstá z lidu, je zaměřena ve prospěch lidu a je lidem naplňována. Politiky posilující práva základních, okresních a krajských organizací. Politiky, která zabrání přeměně ČSSD v ODS s lidskou tváří!
Přestaňme se bát toho, že nás nazývají levicovou stranou! Jsme a musíme být stranou, která hájí zájmy společnosti jako celku, principy solidarity skupin a jednotlivců, tedy i potřeby těch, kdo se nedokáží hájit sami. Naše sociálnědemokratické ideály stále představují hlavní linii humanizace vývoje lidské civilizace. Nesmíme se ale nechat oklamat těmi, kteří ochotně na takovéto principy přísahají a jsou připraveni se podepsat pod jakékoliv znění nového programu strany, jen když jim to pomůže k upevnění jejich osobních pozic. Mírou věrohodnosti nejsou slova, ale činy. Nestačí vzepřít se liberalizaci stranického programu, je nutné čelit liberalizaci naší politiky!
Posun sociální demokracie doprava nezvyšuje její volební šance. Ztrácíme své tradiční voliče a na takto uvolněné místo nastupují komunisté. Podruhé jim odebrat voliče bude nesmírně obtížné. A je naivní domnívat se, že pro svůj program získáme voliče pravicové, kteří již dlouho mají vlastní strany, jimž věří. Voliče v naší zemi neošidíme. Sociální demokracie může vyhrát jen pod svými vlastními symboly, prapory a hesly!
V celé Evropě dnes sociální demokraté bojují především proti snahám demontovat sociální stát. Pro nás to znamená povinnost zformulovat skutečně sociálnědemokratickou koncepci ozdravění veřejných financí. Jejím základem nemohou být účetní škrty, ale rozvoj ekonomiky založený na nejnovějších vědních poznatcích, na rozvoji výzkumu, na aktivní politice zaměstnanosti. Tíhu reformy nesmějí nést ti, kteří se nemohou bránit – mladé rodiny s dětmi, zdravotně postižení, důchodci a nemocní. Bohatství a blahobytu všech nelze dosáhnout státní lakotou na úkor potřebných. Harpagonským skrblictvím žádný národ nezbohatl. Nejlepší investicí je realizovaná dobrá myšlenka, největším mrháním je nezaměstnanost!
Reformy jsou základem jakékoliv tvořivé státní politiky. I my víme, že důchodová reforma je nutná. Nelze ale připustit, aby principy solidarity nahradilo ochuzování chudých ve prospěch bohatých. Sociální demokracie musí být hrází proti privatizaci důchodového systému a veřejných služeb. Našim prvořadým úkolem při reformě penzijního systému je vytvoření samostatné důchodové pojišťovny. Příspěvky vybrané prostřednictvím důchodového pojištění patří pojištěncům a nesmí být používány k záplatování děr v rozpočtu. Jen tak je možné ochránit přebytky v důchodových příjmech pro důchodce – ty dnešní i ty budoucí. Zároveň je nutné aktivně čelit lživé pravicové propagandě, která představuje důchody jako rozpočtové plýtvání. Důchody jsou motivační příslib, oprávněný nárok a projev spravedlnosti!
K aktuálním úkolům sociální demokracie patří i tvořivá vnitrostranická diskuse o naší budoucnosti v Evropské unii. V souvislosti s uvažovaným referendem o ústavě Unie musíme prosazovat nutnost obhajoby národních zájmů, ale i mírových ideálů integrace, zajištění ekonomické dynamiky a upevnění sociálních jistot. Našim vzorem nesmí být liberální slovenské reformy: úspěšné a bohaté státy jsou za naší západní hranicí a k těm chceme patřit. Učit se musíme od těch nejúspěšnějších. Jsme pro Evropu sociální, ne liberální!
Naše odvaha hájit národní zájmy musí být spojena s obhajobou mezinárodního práva. I my se musíme podílet na budování evropského a celosvětového společenství odporu proti politice dovolávající se práva silnějšího. Malé státy jsou nejvíce ohroženy poklesem významu práva a mezinárodních institucí vybudovaných na jeho prosazování. V duchu dokumentů Evropské unie musíme usilovat o spravedlnost, mezinárodní solidaritu a mír!
Vážené přítelkyně, vážení přátelé, našim cílem nesmí být zakopat se či dokonce ustupovat z těžce získaných pozic. Nesmíme ani na chvíli zapomínat, že máme obrovskou zodpovědnost: jen sociální demokracie může ochránit tuto zemi před dobrodružnými experimenty ODS!
S přáním mnoha úspěchů v práci i osobním životě
Zdeněk Škromach
V Praze dne 14. ledna 2005
