Při výpočtu ceny warrantu se většinou vychází z předpokladu, že kurz akcie se vyvíjí náhodně, tedy je možné ho popsat pomocí tzv. "náhodné procházky" s nulovou střední hodnotou a určitým rozptylem. Pokud je strike cena S=125 Kč a aktuální cena X=175 Kč, pak v okamžik splatnosti bude cena warrantu rovna hodnotě C=max{Y-S,0}, kde Y je dosud neznámá cena s okamžik splatnosti. Pokud se warrant nachází před okamžikem splatností, pak pokud by cena warrantu v okamžik splatnosti mohla být i záporná (C=Y-S), byla by aktuální cena warrantu rovna hodnotě X-S (protože předpokládáme, že náhodná veličina Y má střední hodnotu rovnou právě X). Ve skutečnosti ale cena bude o něco vyšší (bude rovna hodnotě X-S+Z, kde Z je "časová hodnota"="zajišťovací efekt"), protože existuje nenulová pravděpodobnost, že kurz bude v okamžik splatnosti menší než Y. Čím více je akcie volatilnější a čím delší období zbývá do splatnosti, a čím menší je rozdíl X-S, tím větší vliv časová hodnota je a naopak.
V podstatě hodnota Z je jakési pojištění, které si platíte pro případ, kdy cena podkladové akcie v okamžik splatnosti Y bude nižší, než strike cena S. Čím vyšší takové riziko je, tím vyšší je toto "pojištění" a tím větší rozdíl je mezi aktuální cenou warrantu a hodnotou X-S.