Příjmem státního rozpočtu není:
platba za silovou elektřinu
platba za přenos
platba za distribuci
platba za OTE
část příspěvku na výrobu elektřiny (dříve příspěvek na OZE)
Těchto pět plateb živí energetiku, aniž by šlo přes státní rozpočet. Takže plátcem je spotřebitel, nikoliv daňový poplatník. Dańový poplatník energetiku nepodporoval až do r. 2010. Od roku 2011zbabělí politici pmn nesystémově schovali část příspěvků na OZE do státního rozpočtu, čímž nově zapojili do financování energetiky též daňového poplatníka. Bezprostředně po realizaci této pmn nesystémové novinky MF pan Kalousek informoval, že příspěvek SR na OZE se má ročně snižovato 2 mld, což se nestalo. I v tomto případě by spotřebitelé nezbavili SR (daňové poplatníky) břemene, protože státní dotace jsou přes 20 mld ročně. V Německu daňoví poplatníci neplatí energetice nic, energetiku živí výhradně spotřebitelé. Pokud něco zůstalo nesrozumitelné, tak doplním.
Snad jenom hned doplním, že elektroenergetika nebyla státem (daňovými poplatníky) dotována ani za komunistů. Naopak svými zisky podporovala státní rozpočet. Mimo státní rozpočet byly dotovány ceny pro obyvatelstvo. Tyto dotace však bohatě vykompenzovaly příjmy od velkoodběratelů. Těsně po převratě by tehdejší rozvodné podniky dosáhly maximálního zisku, kdyby přestály dodávat obyvatelstvu, což ovšem nikdo nikdy nemyslel vážně. Následoval postupné politicky únosné zdražování pro obyvatelstvo a zlevňování pro velkoodběratele, kteří nepotřebují rozvodnou síť nízkého napětí a jejichž spotřebu lze řídit , takže oprávněně platí vůči maloodběratelům nižší poplatky jak za síť, tak i za silovou elektřinu.
