Věrní, zmatení a uslintaní
ODS (to je ta strana, co kdysi před svým zánikem představovala pravici) se svým místopředsedou postavila k problému čelem – tedy mediálním tvůrčím rozvinutím schwarzenbergovských frází. Jenže její bruselský rezident Jan Zahradil se nečekaně přidal ke zrádcům havlistického vesmíru, když Zemanovu cestu na oslavy do Pekingu přivítal a dodal, že přece máme právo prosazovat si v EU také své zájmy. Však on mu naše práva někdo z pražské americké ambasády rychle vysvětlí.
Ani mediální mainstream však nezůstal několika zrad ušetřen. Na vrcholu stojí (jako obvykle) relativně racionální vyjádření Ivana Hofmanna v Deníku:
„Česká republika nebude nikdy ve velké politice hráčem, který své zájmy prosazuje silou. Ve světě, který se neřídí ideály, nýbrž postaru právem silnějšího. (...) Jen ať pan prezident udržuje co nejlepší vztahy s Německem i Řeckem, Amerikou i Ruskem, Íránem i Izraelem, Čínou i Japonskem. (...) O nepřátele se nám už někdo z našich spojenců postará i bez našeho milého pana prezidenta.
Je pragmatické a také politicky odpovědné nevytvářet si nepřátele. (...) Pokud jsme v NATO, nouze o nepřátele nám určitě nehrozí.“
Novátoři přicházejí
Prezident tak svým typickým „v více www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Petr ...