Názory, přidání nového příspěvku

Nějak koncem června 2015 jsem si přečetl s velikým zájmem knihu našeho populárního učitele etikety Ladislava Špačka „Deset Let s Václavem Havlem“ (2012), ve které vtipně líčí své mnohaleté zkušenosti mluvčího prezidenta Havla. Jeho „střípky“ z cest a z různých setkání po celém světě se daly číst jedním dechem. Skoro jsem panu Špačkovi odpustil, že se snaží z prezidenta Václava Havla udělat téměř lidového světce, který si za své credo vybral krásné dávné heslo, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. 

Odpustil jsem mu i to, že uváděl téměř prezidentovu abstinenci od alkoholu. Na obalu knihy zářila zlatá písmena jejího názvu, kde se v pravém dolním okraji dralo do popředí červené srdíčko, jak ho náš bývalý pan prezident měl ve zvyku občas kreslit, jako projev své lidskosti, své lásky k lidem.

Ale pak přišly dva šoky, jeden menší na stránce 135 v kapitolce „Cesta do NATO“ a druhý až trapný svým rozsahem dezinformací na stránkách 183 až 187 v kapitolce „KOSOVO“. To už nebyla ta celkem přijatelná až milá autorova licentia poetica. kterou spojoval a koloroval ty různé střípky z cest, událostí, rozhovorů, úvah. Tady to heslo o pravdě a lásce už zcela přestalo fungovat. Prezident Havel, jak ho líčil pan Špaček, bohužel vyměnil své heslo o pravdě a lásce za určitých situací za podporu zcela jednostranné a pravdě nekonečně vzdálené politice Západu (USA, Německo, Evropská unie, NATO), následkem které zbytečně umíraly po světě doslova statisíce lidí. Viz například dění od 2003 po agresi do Iráku, na základě trapných výmyslů. Docházelo k neuvěřitelnému ničení, k nebývalému růstu nenávisti, rozvracely se i celkem prosperující státy (Jugoslávie, Libye). Svá srdíčka prezident bohužel teď i pokrytecky kreslil dál, ale příliš často je doplňoval doporučením bombardování (tedy i ničení a zabíjení), tak jak to měla nejednou nevhodně použitá politika Západu za následek (Bosna, Kosovo, Irák, Libye, Sýrie).

Trapně zní pro toho věta, který osobně viděl následky na místě, že byl prezident Clinton „velmi vnímavý vůči středoevropským a balkánským problémům, hlavně dík své ministryni zahraničí…Madeleine Albrightové…“, kterou kdosi, ne bez vtipnosti, už před lety nazval „balkánskou řeznicí“, za její vedoucí roli při vzniku 78 dnů i nocí trvající NATO agrese a denně-nočního bombardování Srbska letectvem NATO v roce 1999. Vše na základě obrovských dezinformací a smyšlenek o událostech na Kosovu, o údajném masovém zabíjení a vyhánění kosovských Albánců z jejich domovů. A tajemník NATO Javier Solana pak nařídil NATO agresi, ve středu 24.března 1999, bez povolení Radou bezpečnosti, s tisíci mrtvých a zraněných civilů, s obrovským ničením infrastruktury, neuvěřitelnými materiálními škodami (já mnoho z nich viděl), s následnou ekologickou katastrofou země, vyvrcholenou zcela zbytečným a kriminálním použitím Američany raket s ochuzeným uranem nejen v Srbsku a na Kosovu, ale před tím i v Bosně. Po těch letech je už vidět vzestup výskytu rakoviny, malformací novorozenců, v oblastech, kde byl Američany ochuzený uran použit..   více www.novarepublika.cz/2015/08/nad-knihou-ladislava- ...