Podívejme se na reálná fakta: Islámský stát disponuje maximálně 100 tisíci bojovníky, a přesto se mu daří provádět otřesná zvěrstva mimo svůj chalífát. Kdo za vznikem a rozmachem IS vlastně stojí? Jsou to americké intervence na Blízkém východě, především invaze do Iráku v roce 2003, jak ostatně veřejně přiznal i prezident Obama, dále pak někteří z bývalých poradců Tonyho Blaira a další experti na bezpečnostní problematiku, kupříkladu bývalý operativec CIA Graham Fuller nebo penzionovaný generál Michael Flynn. To je onen pověstný bumerang, o němž jsem mluvil dříve. Specialista na Blízký východ hovořící a píšící plynně arabsky Juan Cole ovšem IS dává tak rok. Pokud by byla vytvořena smysluplná koalice sestávající z Kurdů, syrské a irácké armády a íránských jednotek, byl by pravděpodobně brzy poražen. Jeho nebezpečí se nafukuje a onu mapu považuji za čirou fantasmagorii. Od tohoto islámského paskvilu se ovšem distancovaly všechny významné muslimské organizace a dokonce i al-Káida. Nelze jej tedy zaměňovat s islámem, který vysloveně výbojný není – určitě ne tak, jak tvrdí xenofobní partičky typu IVČRN. Napadla snad nějaká islámská země například nějaký stát v Evropě? Nikoliv. Je to naopak, západní země napadají islámské státy a vytváří tak nebezpečí onoho bumerangu a v konečném důsledku tak vznikl i samotný IS. Prezident Zeman postrádá základní znalosti o komplikovaném dění na Blízkém východě a trpí chronickou islamofobií. „Našemu světu“ rozhodně vážné nebezpečí ze strany IS nehrozí, pokud se na tomto nebezpečí nebudeme podílet, jak jsem uvedl dříve.
Když mluvíme o rozdílu mezi Evropou a islámským světem, zmiňuje se, že zatímco my, Evropané, jsme se naučili žít bez Boha a víry, muslimovi zasahuje do života náboženství mnohem intenzivnějším způsobem, posiluje ho a dává mu i pocit nadřazenosti nad námi, kteří Boha nemáme, a místo něj máme alkohol, porno apod. Je to správná interpretace?
Nemyslím si, že je to správná interpretace. Mám jisté zkušenosti ze svých cest po islámských zemích a musím prohlásit, že muslimové – Turci, Kurdové, Marokánci, Berbeři, Bosňané, Albánci – jsou těmi nejpohostinnějšími a nejpřátelštějšími lidmi, jaké jsem kdy poznal. Ani v jednom případě jsem neměl pocit nějaké nadřazenosti, ba naopak. To samé mohu prohlásit i o některých muslimských komunitách v ČR, například v Hradci Králové nebo Praze, jejichž členové jsou „příkladně integrováni“ do naší společnosti a ani v nejmenším pro ni nepřestavují ohrožení. Ono ohrožení spíše představují xenofobové a rasisté z řad „naší společnosti“.
A jak jsme na tom vlastně my, lidé Západu, s nábožensko-filozofickými základy našeho života? Přivádějí nás dosavadní hojnost a svobodomyslnost k životu bez přemýšlení o tom, kdo jsme, co máme dělat a co je či není správné? Nahradili jsme náboženství, alespoň tedy většina Evropy, něčím jiným, co nás v tomto směruje? mnohem více www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jsme-na-pr ...
