Počátky řecké krize jsou spjaty s tím, jak francouzské a německé banky úvěrovaly řeckou ekonomiku – jak soukromý, tak veřejný sektor. Řecko se dostalo tam, kde je, právě proto, že dodržovalo program takzvané Trojky - proškrtalo se do stádia bídy, říká v rozhovoru ekonomka a expertka na mezinárodní ekonomické vztahy Ilona Švihlíková.
Tím, že řecká vláda dekretem z neděle na pondělí rozhodla o uzavření bank na týden a o omezení denního výběru hotovosti z bankomatů, došlo k tomu, co je pro většinu lidí ve vyspělých demokraciích nepředstavitelné. Co tenhle krok může pro Řecko a jeho obyvatele, kteří se najednou nemohou dostat ke svým penězům, znamenat?
Situace Řecka je do značné míry výjimečná. Uzavření bank nespadlo úplně z nebe, ale je to do určité míry dalším krokem v sedm let trvající řecké krizi. Představte si svět, ve kterém je více než třetina lidí na hranici chudoby, čtvrtina nezaměstnaných, přes padesát procent nezaměstnaných mladých, v němž se ekonomika propadla o čtvrtinu, což je srovnatelné s válečným stavem… O tomhle se ovšem v českém mainstreamu nepsalo. Samozřejmě to nic potěšujícího není a jistě to v řeckých občanech vyvolává spoustu obav. Na druhou stranu pokračující agonie by také nebyla příjemná. Teď je hlavní, aby se Řecko posunulo dál, aby takříkajíc do toho "řízlo" a jasně se ukázalo, jakým směrem pokračovat.
Zadlužená je ale většina evropských zemí. Nemůže proto k něčemu podobnému dojít i jinde a vzhledem k propojenosti ekonomik vzniknout řetězová reakce?
mnohem více zpravy.tiscali.cz/hlavni-vinu-na-reckem-dluhu-maji ...
