Názory, přidání nového příspěvku

Události v 68 je potřeba vidět v kontextu doby a hledat spíše příčiny než následky. Nemá smysl komentovat barvitý ideologický popis následků a zkoumat politické fabulace ospravedlňující nebo napadající rok 68 na té nebo druhé straně. Hlavní příčinou byl jednoznačně postoj československých občanů ke komunistům a vyjádření této pozice ve volbách, kdy byli voleni političtí demagogové a prospěcháři, kteří si uzurpovali tehdejší vládní moc. SSSR získal oprávněný kredit poražením Německa, ale komunisti po r. 1948 neměli získávat takovou podporu (jen si to vezměte kolik bylo živnostníků, samostatných zemědělců, jejich rodin, příbuzných a známých, které komunisti existenčně zlikvidovali – také tito všichni volili ve volbách opět a opět jako ovce komunistickou národní frontu). Naši otcové a dědové vyměnili svobodu za kus „jistého“ žvance a idej „sociální rovnosti“.

Nyní se děje to samé – mizivá účast ve volbách, volíme demagogy a prospěcháře, vyměnili jsme špiclování, falešnou idej „demokracie“ za svobodu.  Jsme asi odkázáni si zažít rok 1968 znovu……

Roku 68 se neúčastnilo jen SSSR, ale téměř všechny „spřátelené“ země Varšavské smlouvy (nyní „demokratické“ země), které jako ovce podlehly sovětskému hegemonu. Nyní naši představitelé hledají „ochranu“ u hegemonů na druhé straně (EU, US, NATO). Přiznejme si však, že ostatní země EU ani NATO nepůjdou bojovat na naši zemi, ale jen za to, že jim to přinese nějaký ekonomický a politický prospěch. A jak se jim to bude politicky nebo ekonomicky hodit, klidně hodí ČR opět přes palubu (jak se tomu stalo v 1938).