Češi z území odstoupených Německu nebyli vyháněni - dodnes nebyl k tomu nalezen ani jeden pokyn, ani jedno nařízení německých úřadů nebo Wehrmachtu
Další z hanebných tvrzení páně Krystlíka. Kdo chce, snadno si najde stovky stran písemností, dokumentujících řádění sudetských Němců v okupovaných oblastech. Nehodlám se přít, zda existují dokumenty Wermachtu nebo jakékoliv jiné organizace. To, že nejsou nařízení, neznamená, že nebylo vyhnání českých starousedlíků. Existují totiž vzpomínky pamětníků, shromážděné např. v publikaci Vyhnání Čechů z pohraničí 1938 (Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů České republiky vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Praha, červenec 2006).
Vyhnání Čechů z pohraničí 1938 1 2 3 4 5
Doporučuji i panu Krystlíkovi. Je to smutné čtení, ale dá se z něj částečně pochopit, proč české většina po válce dospěla k rozhodnutí o odsunu sudetských Němců.
V jiném článku Když Češi utíkali ze Sudet se uvádí toto:
„Podle úředního sdělení ministerstva vnitra, jež se opíralo o odevzdané dotazníky k 3. prosinci 1938, bylo v českých zemích z okupovaného pohraničí vysídleno do vnitrozemí 151 997 osob (z toho 85 % Čechů, 11 % Židů a 9 % Němců). Zdaleka přitom nešlo jen o státní zaměstnance, kteří při čistkách přišli o práci nejdříve, ale i o další vrstvy obyvatelstva - 23 tisíc dělníků, 8 tisíc živnostníků, 1 tisíc rolníků, zbytek připadal na děti a další rodinné příslušníky. Do tohoto počtu nebyli zahrnuti ti, kteří po Mnichovu uprchli mimo ČSR. Započítáni tam nebyli ani státní zaměstnanci, kteří měli mít zaručeno, že obdrží pevné zaměstnání ve státní službě. Dohromady se jednalo asi o 10 tisíc osob, takže celkově v souvislosti s násilným obsazením pohraničí uprchlo kolem 160 tisíc osob včetně rodinných příslušníků.“
Jenže to byl jen začátek. Vyhánění českého obyvatelstva pokračovalo i po datu 3.12.1938. Podle odhadů bylo do obsazení Československa v březnu 1939 vyhnáno až 250 tisíc osob. Ze 700 tisíc Čechů jich bylo za 6 zimních měsíců vyhnána víc jak třetina. Jejich majetek zpravidla zůstal k dispozici německým obyvatelům. Po zabrání zbytku Československa Němci sami odsun Čechů pozastavili.
Poněmčování a etnické čištění však zcela neskončilo.
V roce 1940 bylo zahájeno vyhnání přibližně 18 tisíc lidí z 33 obcí Drahanské vrchoviny (Stryjová, D. - Mikš, J.: Ztracené domovy. Germanizace Vyškovska a vývoj vyškovské střelnice 1939-1945. 1989).
Od roku 1942 byli vysídlováni čeští občané na Benešovsku, Neveklovsku a Sedlčansku, celkem 31 tisíc osob – popsáno v článku Historie vzniku výcvikového prostoru „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“ . K těmto akcím by se při špetce snahy našly i potřebné písemnosti protektorátních úřadů. Další akce Němců zastavil vítězný postup spojeneckých armád, takže naštěstí nemusím dokumentovat konečné řešení české otázky, připravované na dobu po vítězství Velkoněmecké Říše
