cháá to je strašné co, tak kdo tedy když né Stalin co cháá
<< EXKLUZIVNĚ >> Naše minulost je postavena na podvodech a život na omylech. V posledním rozhovoru o církevních restitucích s Vladimírem Čermákem byly kromě jiných skutečností také zmíněny možné falsifikace listin, na jejichž základě by mohlo dojít k převodu majetků. Asi nejen církev pracuje s tímto nástrojem, a nejen ona se obohacuje na podvodem získaných majetcích. Mohl byste na téma falsifikací něco aktuálního sdělit?
Tento týden jsem byl osloven některými známými, abych jim sdělil svůj názor na informaci, která se teď šíří s odvoláním na výrok Evropského soudu o „nevině „ Sovětského svazu ve věci zločinů v Katyni. Že prý příslušné dokumenty, včetně Stalinova podpisu pod příkazem k výkonu poprav polských důstojníků byly falsifikovány. Takže žaloba polských subjektů vznesená na Ruskou federaci jako nástupnický stát po SSSR je prý neplatná.
Církevní restituce pod heslem: Co jsme nakradli tak chceme zpět!
A váš názor na tuto informaci?
Sdělil jsem jim, že existují přece i jiné skutečnosti než nějaké archiválie z ultratajných archivů, ke kterým údajně měli přístup jen nejvyšší představitelé země. Nevím, jestli tato zpráva je pravdivá, ale vyjadřoval jsem se k tomu již ve své studii o Vasiu Biľakovi v jeho knize „AŽ PO MÉ SMRTI“ vydané v nakladatelství BVD letos na jaře, kde byla vložena na konec jako příloha pod titulem „Kdo byl i čím nebyl Vasil Biľak“ (knihu asi už v knihkupectvích nenajdete kvůli sporům nakladatele s potomky autora). Tedy i k tomu, zda on byl spoluautorem tzv. zvacího dopisu. Jak asi víte, slovenský soud Biĺaka zprostil odvinění z jeho spoluautorství právě proto, že nebylo jasné, kde je originál tohoto dopisu a zda vůbec podpis na kopii je Biĺakův mnohem více www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/tak-pry-stalinuv- ...
