Denně přibývá důkazů o tom, že Evropa se už smířila s washingtonským nástupem k válce proti Rusku. K válce, která bude pravděpodobně válkou .poslední. Fakt, že v ruském postoji vůči jejímu vzniku chybí jakýkoli prvek hrozby, dává Západu falešný signál naznačující, že Rusko je nejen slabé, ale i bojácné. Čímž se absence hrozby v ruském postoji proměňuje v o to ráznější válečnickou hnací sílu Washingtonu.
Překvapující na věci je, že Rusko se tak ve věci sankcí staví do postavení defenzivního, a přitom je to nikoliv Washington a nikoliv EU, ale právě Rusko, které ve sporu drží pozici daleko nejsilnější. Vždyť jediným stlačením kohoutků svých plynovodů a ropovodů je schopno přivést Evropu do stavu totálního kolapsu. A přitom by se ty kohoutky nemusely držet stlačené přiliš dlouho. Vlastně jen do okamžiku, kdy by Evropa konečně řekla Washingtonu své sbohem a uráčila se zasednout k rozumnému jednání s Ruskem.
Washingtonské agresivní nájezdy proti Rusku neustanou, dokud si jeho představitelé plně neuvědomí, že nejsilněší kartu drží v ruce oni, a dokud současně neukáží, že s tou kartou umí též hrát. Jestliže se tedy Rusko pevně nezapře na svém, může se stát, že Washington ve svém usilovném směřování k válce uspěje, a „výjimečný a nepostradatelný americký národ“ v ní zemře společně se zbytkem světa. více vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/p-c-roberts-uved ...
