volny.cz
(Když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud mluvím o dlouhodobosti, mám na mysli časový horizont nejméně několika desítek, ale spíše stovky - a někdy i tisíce let. Trh existoval už před biblickou Potopou (tj. cca 5 000 let) a manipulace s cenou zlata (či spíše s deklarovaným obsahem hodnoty v mincích) je skoro stejně stará jako trh (na rozdíl od kapitalistických výrobních vztahů, které tu máme zhruba 400, maximálně 500 let).
Již bosporský vládce Leukón (jde o tzv. Bospor kimerský, tzn. oblast dnešního Krymu a pobřeží Azovského moře) před zhruba 2 500 lety provedl cosi jako měnovou reformu, při níž stáhnul z oběhu čtvrtinu zlata. Deklaroval současně zvýšení nominální hodnoty každé mince o polovinu (tj. o 50 %) a současně snížil o polovinu jejich množství v oběhu. Ale právě v tom "o polovinu" je zakopaný pes. Výsledná úhrnná nominální hodnota všech mincí v oběhu (i s tou o polovinu vyšší deklarovanou hodnotou) se totiž snížila o čtvrtinu, tj. o 25 %, jak vyplývá z řetězení obou indexů (0,75 = 1,5 * 0,5).
Manipulací na trhu se zlatem (resp. s jinými komoditními penězi) bylo za těch 25 století požehnaně, včetně obdobně působící cenové revoluce v Evropě koncem 16. století, způsobené vržením početnosti tehdejší populace neúměrně velkého objemu nakradeného zlata a stříbra z Ameriky, i zlatých horeček v Kalifornii, Austrálii nebo na Aljašce. Ale podstatu komoditních peněz to nezměnilo, naopak ji vždy jen znovu potvrdilo.
Stejný důsledek může mít i prudké snížení počtu obyvatel, k němuž došlo během 30tileté války v Evropě (v Německu, ale především v Čechách a na Moravě, kde se počet obyvatel snížil během historicky krátké doby téměř o polovinu - úměrně tomu však odteklo i množství drahých kovů, zejména do Švédska, neboť kancléř Oksenstjerna si za přenechání českých zemí Habsburkům na vestfálských jednáních nechal vyplatit 600 tisíc kop rýnských zlatých = 36 mil. RZ, nevím sice, jaký byl přesně zlatý obsah 1 RZ, ale v dnešních domácích peněžních jednotkách by to představovalo určitě minimálně 150 - 200 miliard CZK, a to prosím za situace, kdy přežilo jen zhruba 1,5 milionu osob z původně 2,5 milionové české a moravské populace - doosídlení východní Moravy probíhalo ještě o 100 let později za Marie-Terezie, převážně z trenčianské oblasti).
Klidně se smějte, až se budete za břicho popadat a ronit slzy. Já se zlatem nezabývám kvůli spekulaci, kdy jde o více či méně náhodný výdělek, podle toho, jak dobré jsou vaše krátkodobé informace o možných manipulacích a případných deformujících vlivech derivátů. Trvám ale na tom, že vliv na cenu zlata mají, kromě několika časově omezeně působících činitelů - a asymetricky rozložených informací, stejné faktory jako na cenu mědi, stříbra, platiny, ale i ropy, uhlí a dalších energií (s rozdíly plynoucími z nemožnosti nebo omezených možností jejich skladování).
Snad jen s tím rozdílem, že hlavním posláním zlata jako platidla a pro tvorbu pokladu-rezervy (tedy nikoliv v jeho funkci oběživa) vždy bylo, je a ještě nějakou dobu bude umožnit vyrovnání schodku obchodní bilance" v univerzálně přijímané měně. Jako oběživo zlato už relativně dlouho nefunguje a jednou provždy skončilo i jako míra hodnot (resp. měřítko cen). Jako investiční instrument mě zlato, na rozdíl od Vás, ani soukromě, ani profesně absolutně nezajímá (je to, řekl bych, z dnešního pohledu přímo idiotsky volatilní investice - ale proti gustu žádný dišputát, jak se lidově řík&aacut ...
