Což je logické, protože právě v tu chvíli byla ropa na historickém maximu. (Graf z téhož zdroje.) Jenomže v tom červnu 2008 se už stahovala mračna nad Bear-Stearns a v okamžiku, kdy nastartovala dluhová krize (začátek Kondratievovy zimy), propadla ropa o dvě třetiny, protože všichni věděli, že se ekonomika zastaví.
Nechci se zdržovat tím, jak finančníci začátek zimy o sedm let oddálili. Co chci říct je, že dnes už zase všichni vědí, že ekonomika stojí. Ropa zpravidla následuje vývoj reálné ekonomiky a předchází reakcím akciového trhu. Reálná ekonomika padla minulý rok na hubu. Prosperovaly jenom automobilky, protože banky úplně zdivočely a dávaly půjčky na nová auta i lidem na sociálních dávkách a ještě jim dovolovaly odklad splácení. Automobilky prodaly auta, která se měla prodat až v budoucnu. Tím si vyčerpaly budoucí poptávku a banky nabraly další miliardy klasifikovaných úvěrů. A tohle všichni vědí. Dluhová krize se nevyřešila, ale ještě prohloubila, výroba padá, insolvence finančních institucí se prohloubila, sofistikovaní investoři prchají z trhů (vloni ukončilo činnost skoro tisíc hedžových fondů) a katastroficky se rozevírají nůžky mezi finančními závazky států a jejich fiskálními zdroji. Dojeli jsme. Není, co k tomu dodat.