Zeman, Drulák, ale hlavně „exponenti havlovského revizionismu“ a místní reakční živly vůbec, dostali okamžitě od zdravého jádra mediální státostrany co proto. Česká televize už ani neví z jakého úhlu zločince Zemana a spol. probírat a cupovat na ještě menší kousíčky než dosud. Situace je napjatá. Na obrazovce a v tisku se opět objevuje Karel Schwarzenberg – což vzhledem k tomu, že právě není před volbami, signalizuje vážnost situace. Všechna velká esa (která už asi na Kavčích horách přespávají v Rumlově spacáku) jsou opět na nohou.
Mezi nimi se ale náhle objevuje i někdo, koho mezi „rotujícími“ televizními hvězdami politické zábavy zase tak často nevídáme: Jistý Tomáš Klvaňa. Někdejší „pan radar“, co dostal od Topolánkovy vlády skvěle honorovaný úkol zařídit proměnu veřejného mínění: Z odmítání výstavby americké vojenské základny v nadšený souhlas. Dopadl sice nevalně, ale na honoráři se to jistě neprojevilo. Naopak. Vyrostl. V malého šéfa velké organizace. Zásluhy jsou zásluhy.
Když se tento důležitý pán začne objevovat mezi hvězdnou pěchotou ČT a spol., jde zjevně do tuhého. Hned pochopíme proč. Souvisí to s tím, že v popisku na obrazovce stojí za jeho jménem, že je „publicista“. Z pochopitelných důvodů nám soudruzi zatajují, že je „hostujícím profesorem“ NewYork University v Praze – ale především viceprezidentem zdejšího „Aspen Institutu“. Co to je za instituci? Typově právě jedna z těch „neziskovek“, před nimiž varuje web Rona Paula, doporučující prezidentu Zemanovi, aby je „vyhnal ze země“, je-li mu (politický) život drahý.
