Příspěvky nebo odpovědi uživatele Dlouhán

CV0, CFO jaký je tam rozdíl, jedny jsou vidět na SCP jiné ne...

spíš myslím, že ti posudek nepomůže, když máš tržní cenu z průhledného výběrového řízení na prodej 11%. posudky jsou pak jen žvásty, když trh říká něco jiného, viz dopo různých analytiků na vývoje kurzů akcií, taky se opírají o tzv fundamenty, které se ale nemusí naplnit. u MSO navíc nevíš jaké machinace s čísly tam v rámci skupiny můžou být schopni udělat a dokazovat jim to budeš těžko, když nemáš interní info a důkazy.

i když možný je vše....

pak si může Masný dělat posudky jaký chce a nepomůže mu ani EU, protože i ta directiva EU toto uznává jako cenu tržní.Posudek můžeš mít na 1000 i 10000...

kompetentní zajímá kdo jim co dá, co z toho budou mít, ne zájmy státu

protože jestliže ted při nějaké fůzi vzniknou posudky a ty budou prezentovány akcionářům v USA, tak by se asi moc neměly lišit od těch za které minulý rok kupoval IST(dnes MS) LNM. Že by mittal ted tvrdil, že je vlastně podvedl a dříve podíly nadhodnotil a tím získal větší podíl na IST?

Ekonomické informace

Český rozhlas

08.04.2005

Nejdříve se podíváme za oceláři na severu Moravy. Společnost Vysoké Pece Ostrava z ocelářské skupiny Mittal Steel zastaví dodávky surového železa pro Vítkovice Steel, přestože to pro ni bude znamenat ztrátu zhruba 700 pracovních míst.

Potvrdil to mluvčí Vysokých pecí Vladimír Gurecký:

„Vedení rozhodlo, že 1.5. ukončí obchodní spolupráci se společností Vítkovice-Steel a zastaví ji dodávky tekutého surového železa. Důvodem je to, že neexistuje standardní obchodní vztah mezi těmito společnostmi, od roku 2003 se nepodařilo překlenout neshody, které v tomto obchodním vztahu panují.“

Jádrem sporu je cena za suroviny. Skupina Mital Steel požaduje, aby Vítkovice doplatily za železo, dodané v minulosti, 350 milionů korun. Stát jako vlastník Vítkovic ale považuje ceny za předražené a u soudu naopak žádá vrácení více než miliardy korun. Mital Steel se opírá o únorové rozhodnutí antimonopolního úřadu, podle nějž může přistoupit ke krajnímu řešení, pokud se obě firmy nedohodnou do 30. dubna. Mluvčí Vítkovických hutí Lentka Hatlapatková říká, že zatím by zastavení dodávek surového železa nemělo ohrozit výrobu:

„Zastavení dodávek surového železa společnost Vítkovice-Steel v žádném případě neohrozí. Pro tuto variantu má připraven havarijní plán, v němž počítá s dodávkami externí vsázky. Nákupní kanály ze zemí Střední a Východní Evropy jsou již v této době otevřeny. Společnost Vítkovice-Steel by tedy i v tomto případě byla schopna dostat svým závazkům a zajistit výrobu zakázek zcela nezávisle.“

Mluvčí státního podniku Osinek, který Vítkovické hutě vlastní, Eva Kiijonková potvrdila, že od svého požadavku na vrácení peněz neustoupí. A upozorňuje na možnou souvislost vyostření vztahů s privatizací Vítkovice Steel, ze které byl Mittal Steel vyřazen:

„Vnímáme nátlak Mittal Steelu jako vážné ohrožení, které se týká v tuto chvíli už celého regionu Ostravska, protože na společnost Vítkovice-Steel je navázána řada dalších dodavatelů. V každém případě Osinek trvá na tom, že za neoprávněně účtované ceny má nárok na kompenzace ve výši minimálně 1 miliardy korun.“

tj. žádné navýšení. Jestli to není jen těch 75% co tam vlastní.

hlavně ČSSD, ti ODS nenávidí. Přijetí návrhu Senátu zápisy v rejstříku neohrozí a může to klidně platit od 1.7.2005 jak se v návrhu předpokládá. I někteří ODS jsou slušní.

prý mu to tam podstrčili...

to je úspory ve 100-vek mil Kč! Takže spojili příjemné s užitečným.

V Senátu nyní čeká na schválení novela obchodního zákoníku připravená poslancem Vladimírem Doležalem (ODS), která připravuje vyvlastňování drobných akcionářů tvrdým a bezohledným způsobem.
Opět byla použita zákeřná metoda. Tentokráte nikoli přivaření paragrafu k jinému zákonu, ale zneužití důležité novelizace zákona k jiným účelům, než ke kterým byla původně ohlášena. Cílem novely obchodního zákoníku měla přece být zrychlená registrace obchodních společností! Pozoruhodné je, že podobně se vyznamenávají v parlamentu hlavně poslanci ODS. Opozice se má vůči vládám vymezovat především tím, že nabízí čistotu proti ušpiněnému vládnutí. Ta naše ale vypadá, že je zajatcem lobbistů.
Pokud bude navrhovaná novela schválena, začne se psát další dějství opusu Drobní akcionáři plačte!. První dějství začalo v roce 1995 reklamní akcí finanční skupiny Motoinvest. V dalším dějství pak drobní akcionáři zaplakali doopravdy, a to hlavně ve fondech, které se dostaly do spárů Motoinvestu, ale například také v těch, které se transformovaly na neregulované holdingy.
Co bylo důsledkem ? Na dlouhá léta podlomená důvěra investorů v kapitálový trh. ODS jakoby se nepoučila. To chce být s něčím podobným zase spojována, podobně jako v 90. letech?
jan.machacek@economia.cz

 

 

http://www.ihned.cz/1-10072080-15872680-00000K_d-1f

i když ostatní kdo mají 90% akcií můžou použít §220, jenom MSO nemá 90% akcií, ale hlasovacích práv, a v tom je ten ROZDÍL PROTI §220p tam musíte vlastnit akcie, ale kdo ví kdy budou akcie převedeny z FNM. Proto jediná společnost, které se to hodí je MS (snaží se prodlužovat účetní období, aby nebyly známé výsledky, pro férové ocenění, lobuje u Doležala, asi kámoš Otradovce, snaží se koupit podíl ČKA (přijel i Adytia osobně), aby to mohli zrealizovat před VH, kdy bude zveřejněn rok 2004...). Proto lobujme i my všude, kde se dá

World Steel Production Climbs in February
3/22/2005

World Steel Production Climbs in February

 

World crude steel production for the 61 countries reporting to the International Iron and Steel Institute was 83.9 million metric tons in February. This is an increase of 3.7 percent from figures the same time last year.

 

China produced 24.8 million metric tons of crude steel in February, up 21.2 percent from the same month in 2004. Total production for the Asian region was 41.4 million metric tons, a rise of 10.3 percent from February 2004.

 

Production in the 25 European Union countries stands at 15.1 million metric tons in February. Production dropped in France by 4.2 percent; Germany, -1.4 percent; and the United Kingdom -5.8 percent, compared to the same month of 2004. Crude steel production in Italy grew by 3.1%.

 

In North America production dropped in Canada by -6.7 percent, and declined in the United States by 3.0 percent.

 

Tuesday, March 22, 2005

http://www.recyclingtoday.com/news/news.asp?ID=7425

http://www.ihned.cz/index.php?p=000000_d&article[id]=15825310

http://www.ihned.cz/1-10070660-15823650-000000_d-de

http://www.ihned.cz/index.php?p=000000_d&article[id]=15825330

už mám pro něho dopis rozepsanej

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/komentare_zobraz.asp?ka=1157709

je to nějaký podezřelý....

když to neumí

Strategické suroviny by měly zlevnit

Třinecký hutník č. 11/2005

16.03.2005

Analytici předpokládají pro rok 2005 mírný pokles cen strategických surovin pro ocelářský průmysl, ale i nadále se tyto-ceny udrží na vysoké úrovni.

Podle propočtů Mezinárodního institutu železa a oceli se výroba oceli v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvedla o 8,8 %. Takto významný nárůst výroby se musel podepsat i na cenách strategických surovin v hutnictví: koksu, železné rudy a šrotu.

Dle názorů expertů se ceny koksu udrží na vysoké úrovni ještě 2 až 3 roky, pak bude následovat jejich pokles. Od ledna do prosince loňského roku vzrostly ceny 2,5krát a v některých případech dokonce 3krát. V třetím čtvrtletí roku 2004 dosáhly ceny koksu rekordní úrovně 340-400 dolarů za tunu. Z tohoto razantního vzestupu cen obviňuje ocelářský sektor čínský trh, jenž pohlcuje obrovské množství strategických surovin. Již několik měsíců se Čína snaží zbrzdit svůj hospodářský růst, což souvisí i s nižším zájmem o strategické suroviny a následně poklesem jejich cen.

World Steel Dynamics předpokládá, že v roce 2015 dosáhne světová produkce oceli 1,4 mld. tun; úroveň 1,1 mld. tun by měla být překročena již v tomto roce. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, má před sebou hutnictví a jeho dodavatelé dlouhodobou perspektivu stabilního růstu.

Na vývoj světových cen surovin jsme museli pružně reagovat

Třinecký hutník č. 11/2005

16.03.2005

říká ředitel nákupu Moravia Steel Bohdan Konderla

Je nasnadě, že nákup surovin je alfou a omegou celého výrobního procesu, l ten největší laik pochopí, že nebude-li zajištěno odpovídající a plynulé množství i kvalita surovin, výroba bude pokulhávat, nebude-li výroba, nebude co prodávat a pokud není odbyt, podnik nečeká nic dobrého. Surovinami tedy vše začíná a tak nás zajímalo, jak se loni v této oblasti dařilo naší skupině TŽ-MS. Zasvěcenou odpověď jsme získali od osoby v této věci nejpovolanější, ředitele nákupu Moravia Steel Bohdana Konderly.

Dozvěděli jsme se, že rok 2004 byl z hlediska nákupu surovin atypický oproti předchozím. Proč? V jeho průběhu, především pak od druhého kvartálu, došlo k obrovské poptávce po oceli v celém světě, zejména pak na čínském trhu. Celosvětový boom oceli znamenal potřebu nárůstu výrob a tím i zajištění maximálního množství surovin.

Tato situace měla dopad samozřejmě také na Třinecké železárny. „Značný nedostatek veškerých surovin, ale především koksu, uhlí, šrotu a rud způsobil, že začalo docházet k velkému nárůstu cen. Je zcela logické, že pokud je surovin málo, ceny jdou nahoru. Na vývoj světových cen jsme museli reagovat pružně a včas a museli jsme být přinejmenším krok dopředu," konstatoval ředitel nákupu MS. Skloubit dva základní požadavky, to je zajištění dostatečného množství surovin a přitom najít optimum, pokud jde o cenové relace, vůbec nebylo snadné. Celý kolektiv pracovníků odboru nákupu pod vedením svého ředitele vyvinul maximální úsilí, aby vše zvládl. To se podařilo, což koneckonců dokládají dosažené výsledky.

„Loni jsme měli v plánu nakoupit 5 milionů 714 tisíc tun strategických surovin a skutečnost byla o zhruba 140 tisíc tun vyšší. Podařilo se také vyrobit rekordní objemy surového železa a oceli, o čemž již podnikové noviny informovaly," konstatoval B. Konderla. Vzniklou situaci pak komentoval následovně: „Museli jsme neustále sledovat vývoj a dělat marketingový průzkum. Nejsvízelnější situace byla s koksem, když jej Čína začala nakupovat v Evropě. Dříve tomu bylo naopak a Čína vyvážela koks do Evropy, která se tomu bránila. To proto, aby ho nebyl nadbytek a aby se evropským producentům nesnižovala cena. Pak se situace zvrátila, což se u cen projevilo skokem zhruba o 300 procent," vysvětlil ředitel Konderla.

Jak dále dodal, problémy byly také se šrotem, protože v minulosti se nestávalo, aby se šrot vyvážel do světa, především do Číny. Je to sice komodita obchodovatelná, ale vždy se s ní obchodovalo v rámci Evropy.

Nákup rud se s většími či menšími problémy podařilo zvládnout. Pokud jde o speciální feroslitiny a kovy, které nakupujeme na světových trzích, do těch se promítlo zvýšení cen.

„Loňský rok byl velmi náročný, ale musím předeslat, a tak to cítím, že takové situace se budou opakovat a budou běžné. Musíme se umět s nimi poprat a brát je jako výzvu. Skončily doby, kdy bylo vše plánované. Na nepředvídané situace, jichž bude zřejmě stále více, je třeba umět reagovat včas a operativně. Prostě svět se mění. Pokud chceme být nadále úspěšní, musíme se těmto změnám přizpůsobovat, což mnohdy není snadné, ale takový je život," zhodnotil situaci v nákupu surovin za loňský rok ředitel Bohdan Konderla.

Emilie Šwidrová

Export do Číny

Třinecký hutník č. 11/2005

16.03.2005

České podniky vydělávají na růstu čínské ekonomiky. Za poslední dva roky zvýšily svůj export na tamní teritorium o třetinu, tedy na loňských 6,85 miliardy korun. Výnosy by mohly být ale ještě vyšší, kdyby se naše firmy dokázaly v Číně lépe prosazovat.

Z nebývalého růstu čínského hospodářství těží, byť nepřímo, také český ocelářský průmysl a jeho dodavatelé. Například těžaři černého uhlí, ale také prodejci ocelového šrotu. Čína doposud nemá dostatečné vlastní ocelárenské kapacity a ani zvýšená produkce (o více než dvacet procent za loňský rok) nestačí k uspokojení její domácí poptávky. Proto skupuje tento materiál po celém světě. Českým výrobcům se tím samozřejmě otevírá prostor k lepším obchodům.