Příspěvky nebo odpovědi uživatele CapotZapra

Doporučovat tituly je ošemetná a nevděčná věc, vyhýbám se tomu. Takže jenom názor - rozprodej českých akcií je OK, pokud máš ještě jiný příjem, např. ze zaměstnání. Z pohledu ošetření kurzového rizika je ideální mít většinu příjmů v té měně, ve které máš většinu výdajů. Dolar už byl za 40Kč ale i za 16Kč.. Automobilky jsou za mne moc závislé na politice, čísla mají vesměs dobrá, ale když si člověk přečte nějaký rozhovor s šéfem některé automobilky tak to moc růžově neviděj a jsou spíše nešťastní, než že by hýřili optimismem.Rio Tinto dobrý, zvažoval jsem ho před delším časem na 55 USD, ale utekl mi nahoru než jsem se stačil rozhodnout. Jen bych si hlídal jejich expozici v problémových zemích (Čína, Kazachstán..). Jestli se svět rozhádá, může dojít na zabavování, cla, nucený prodej, různá embarga a oni pak odepíšou obrovská aktiva, stejně jako teď firmy co podnikaly v Rusku. To ale platí pro těžaře obecně, nejen RIO. Mívají aktiva všude možně po celém světě. Raifka si hodně koleduje tím že se drží byznysu v Rusku jako klíště. Amíci hrozí že jí odstřihnou a to by pak byl rychlý sešup. Ale když odejde, tak sešup hrozí taky, má tam ten byznys docela velkej. Asi bych si našel bezpečnější banku. PFE asi dobrý, první kdo kdysi začal masově vyrábět penicilin. V naší době ho nejdřív vyhnala nahoru Viagra, teď vakcína Comirnaty proti kovidu. Už se zase vrací někam k průměru, byznys má zdravej, divi dává, tak proč ne. BASF - držím a věřím mu, je to gigantická chobotnice přes chemikálie, plasty, lepidla, barvy, hnojiva a tisíce dalších věcí. Pro evropský průmysl a zemědělství je zásadním dodavatelem. Nedovedu si představit, že by se evropa postavila na nohy aniž by se s tím BASF nesvezl. Ale naopak, BASF je dostatečně velký aby se obešel bez evropy a v případě potřeby (příliš drahý plyn...) přestěhoval výrobu jinam. Aktuálně se vzpamatovává z cenového skoku energií, ale má na to to zvládnout, časem bude cena výrazně výše (věřím) a že zatím vyplácí i divi je příjemný bonus. AT&T je za mne OK, sice nedržím, ale jen protože už mám Verizon. Na webu lze najít mapky 5G pokrytí USA a je vidět že všichni hlavní US telco operátoři (T-mobil, AT&T, Verizon) jsou na tom dost podobně a sítě mají víceméně dobudované. Tedy období masivních investic do 5G pomalu končí a mělo by se blížit období sklizně. Z pohledu divi bych se ještě podíval na tabáky (PM, MO, BAT). Sedí na hromadách peněz a vyplácejí poměrně velké divi. U nich bude klíčem jak zvládnou přechod od hořícího tabáku k nehořícím variantám. Všude jim sice hází legislativa klacky pod nohy, ale pořád platí že na světě jsou 2 miliardy lidí závislých na tabáku (v ČR 2 mil..) a s tím žádné daně, osvěty a zákazy v dohledné době nic nezmůžou. Tak hodně štěstí a Lovu Zdar!

Domnívám se že je to přesně tak. Burza je pouze prostředník, který umožňuje přesun vlastnictví akcie mezi jednotlivými obchodníky. Vlastnický vztah vytvořený mezi držitelem akcie a emitentem se někde zaeviduje (třeba u nás je to Centrální depozitář cenných papírů) a pokud pak v budoucnu vyplácí emitent dividendy, burza přes kterou se nákup akcie provedl už v tom nijak nefiguruje. Osobně se těmto situacím vyhýbám, a třeba německý BASF si prostě koupím v Německu (BAS.DE), Vodafone v Londýně (VOD.L) atd. Protože to co si koupím na jiném trhu sice může být akcie dané firmy, ale také nemusí. Příklad USA: První případ nastane, pokud se firma rozhodne na americkou burzu vstoupit a tedy emituje v USA své cenné papíry. Potom má tzv. duální kotaci a nákupem takové akcie se stávám spoluvlastníkem firmy. Druhý případ jsou American Depositary Receipt. ADR jsou odvozené cenné papíry vymyšlené tak, aby si američani mohli kupovat cenné papíry firem z jiných zemí a přitom ale zůstat na své americké burze. V principu, nějaká velká americká finanční instituce koupí balík akcií cizí firmy a následně emituje odpovídající množství ADR, které v nějakém poměru odpovídají podkladovému aktivu. Např. pro německou firmu BASF která má akcie BAS.DE, existuje v v USA ADR BASFY, které odpovídá podkladovému aktivu BAS.DE v poměru 1:4. V tomto případě se nákupem nestávám spoluvlastníkem firmy BASF, ale mám pohledávku vůči firmě The Bank of New York Mellon, která je emitentem daného ADR. V zásadě by tato konstrukce neměla ničemu vadit, obchodování i dividendy fungují, ale je to další článek v řetězu a mě se nechce študovat jaká dodatečná rizika to může přinášet.

K výpočtu je třeba ještě znát konkrétní výši daně domluvené ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s konkrétní zemí. To tam Patria nemá. Co vím, tak téměř vždy je to 15%, výjimkou jsou Čína, Francie, Indie, Lucembursko Nizozemí a Rakousko. Ty mají domluveno 10%. V případě holandské firmy tedy platí obdobný princip jako u rakouska - u nás dodanit 5% a následně si (případně) zažádat o vrácení 5%.Teď si uvědomuju, že jsem první příklad s třemi emisemi téže firmy (Microsoft) zvolil docela blbě, měl jsem spíše vybrat tři různé akcie, každou z dané země. Třeba Apple, Basf a Erste. Takhle jsem asi nechtěně vzbudil dojem, že daň se vypočítává podle burzy kde se titul zobchodoval, ale ono je to tak, že se daň počítá podle pravidel země, kde má daňový domicil daná firma. Nelze říci XETRA = německá srážka. Záleží na titulu. Stejně tak když si koupím ERSTE na pražské burze, nedostanu divi sraženou o 15% a v korunách, ale v eurech a poníženou o 27,5%. ERSTE je prostě rakouská firma a že jsem ji koupil v Praze je fuk.

Nemám, nesnáším papírování, kašlu na to a daním víc než musím. V Evropě prostě kupuju tituly o kterých si myslím že mají růstový potenciál a divi je jen okrajová záležitost.

V Británii mají daň segmentovanou, tedy nula platí jen do určité výše, pak už nulová není.

Ne, zisk z obchodování je něco jiného než dividendy. Dividendy se daní srážkovou daní u zdroje a ty je dostaneš už ponížené o daň. Je to obdobné, jako když máš spořící účet u banky - tam ti taky připíšou úrok už zdaněný a finanční úřad se o to nijak nezajímá. U příjmů z obchodování je to opačně, tam si zisk musíš vypočítat a zdanit sám, burze je to naprosto šumák, jedinou daňovou povinnost máš vůči svémufinančnímu úřadu.

Příklad - mám tři divi, USA, Německo, Rakousko, každá divi dělá 100000 v dané měně.1) V USA je daň je 15% (mám vyplněn W-8BEN), dostanu tedy 100000 - 15000 = 85000 USD. Smlouva o zamezení dvojího zdanění s USA zní na 15% a tedy u nás už neplatím nic a mám 85000 USD2) Německo má daň je 26,375%, dostanu tedy 100000 - 26375 = 73625 EURVe smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem je 15%, a protože bylo strženo více, u nás už neplatím nic. Mohu ale požádat německého správce daně, o vrácení stržené daně nad 15%, tedy 11,375% = 11375 EUR. Pokud doložím vše potřebné, němci mi (časem) vrátí 11375 EUR. Budu tedy mít celkem 73625+11375 = 85000 EUR3) Rakousko má daň 27,5%, dostanu tedy 100000-27500 = 72500 EUR.Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem je pouze 10%, a protože u nás je daň 15%, musím dodanit ještě 5% = 5000 Eur. Zbyde mi 72500 - 5000 = 67500 EUR.Mohu ale požádat rakouského správce daně, o vrácení stržené daně nad 15%, tedy 27,5-10= 17,5% = 16500 EUR. Pokud doložím vše potřebné, rakušani mi (časem) vrátí 17500 EUR a budu tedy mít celkem 67500+17500 = 85000 EURSituace s vratkou se tedy od situace bez vratky daňově nijak neliší, vždy je zdaněna hrubá dividenda a je to vlastně obdobné, jako by čistá dividenda byla vyplacena ve dvou splátkách.

Zdanění dividend se odvozuje od výše naší daně (15%) a od znění konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění s daným státem. Příklad - koupíš si Microsoft ve třech zemích - v USA (MSFT), v Rakousku (MSFT.VI) a v Německu (MSF.DE).Dividendy se vždy daní u zdroje, takže ve všech třech případech obdržíš divi již zdaněné srážkovou daní v dané zemi: USA 30%, Rakousko 27,5%, Německo 26,375%. Smlouvy ČR o zamezení dvojího zdanění znějí v případě USA na 15%, u Německa na 15%, a u Rakouska na 10%. To jsou procenta, která lze započítat do u nás požadované 15% daně. Tedy v případě USA a Německa u nás už nedaníš nic, v případě Rakouska dodaníš u nás ještě 15-10=5% z hrubé dividendy.Následně, pokud ti to papírování stojí za to, můžeš doložit zahraničnímu správci daně, že tvůj daňový domicil není v dané zemi ale v ČR, a požádat o vratku tak, aby tvoje daň byla právě 15%. Tedy v USA by ti vrátili 30-15=15%, v Německu 26,375-15=11,375% a v Rakousku 27,5-10=17,5%. Ve všech třech případech bys tak odvedl 15%, rozdíl je jen kde ta daň skončí. V případě USA a Německa by těch 15% skončilo u nich, v případě Rakouska by 5% bylo příjmem ČR a 10% příjmem Rakouska.V případě USA lze vše zjednodušit, a to tak, že svůj daňový domicil sdělíš správci daně předem, a to vyplněním formuláře W-8BEN. Potom se u zdroje nedaní 30% ale rovnou 15% a tím pádem už nemusíš řešit vratku.

Zkouknul jsem, a přesně tak to bylo. Mělo to šťávu, ale nic nového tam nebylo.

Smitio je mrňavé eseročko, ičo 11967471

Ty energie máme nejdražší v porovnání s okolními zeměmi, a těch se přeci ruský plyn, ukrajina a zavírání německých jaderek týká také, ne?