fel.cvut.cz
(Co je pravda a co je lež? Můj názor na jednotlivé otázky:
1) Není pravda, protože lidé na celém světě vůbec nemusí pořád pro někoho pracovat, aby ten někdo na základě jejich práce na tom vydělával. Např. původní obyvatelé Amazonie či Austrálie nebo Afriky. U nás například bezdomovci. Každý si může zvolit jestli bude pro někoho pracovat přímo, tzn. bude poslouchat jeho pokyny v pozici zaměstnance a nebo pracovat přímo pro zákazníky jako podnikatel. Stejně ale každý musí pro někoho pracovat, protože každý z nás je zároveň dodavatel a spotřebitel. Dodáváme svoji práci a za to si kupujeme práci ostatních. Otrokářství je něco jiného. Otrok pracuje pro svého pána, protože nemá jinou možnost. Vlastně má - pokusit se utéct, ale proč by to dělal, když se mu vlastně tento způsob života docela líbí. Dostane najíst, napít, vyspí se v teple, když je nemocný pán se o něj postará (pomocí jiných otroků dá jim příkaz - vyléčete mi ho). S ostatními otroky jsou docela dobrá parta, po práci se vždycky spolu nějak zabaví a je jim vlastně v domě pána všem dobře.
A hlavně: nemusí se každý den rozhodovat co má dělat, aby se udržel při životě, protože pán mu to řekne. A on ví, že když ho poslechne udělá nejlíp, protože sám by to lépe nevymyslel. Pán je totiž inteligentní, vzdělaný, spravedlivý, ví, že když se bude o otroky dobře starat, budou se mít všichni dobře. Nakonec, tak ho jeho rodiče vychovali. Kladli mu na srdce, aby se o své otroky vždycky co nejlépe staral a oni mu tu starostlivost oplatí. Ale musí si své otroky dobře vybírat. To je vlastně docela těžké a důležité rozhodování. Pokud se splete a zjistí, že jej otrok podvádí, je dobré jej hned prodat svému nepříteli a nebo mu dát svobodu, ať se stará sám.
A takhle to šlo od starověku (10 tis. let před naším letopočtem) přes středověk (místo pána feudál a místo otroků poddaní) ke kapitalismu (podnikatel a zaměstnanec) až jsme ve dvacátém století zaexperimentovali s reálným socialismem a nějak se to neosvědčilo.
Takže teď máme na výběr, buď kapitalistická demokracie a nebo kapitalistická autokracie. Co je lepší?
Je jasné že osvícený absolutista je nejefektivnější forma vládnutí a demokracie je prohnilá a zkorumpovaná.
Ale jsou dnešní autokraté (Putin, Si Tin-pching, Orbán, Erdogan, Kim-čong-un...) dostatečně osvícení?
Vy byste asi nejraději socialismus s lidskou tváří, že ano, ale to se taky nějak nepovedlo...
2) Demokracie nejměně špatný způsob vládnutí, trh je nejméně špatný způsob společenské dělby práce a uspojování lidských potřeb ze všech dalších špatných způsobů. Je jasné, že demokracie v USA a nebo v EU není ideální, protože je také pořád ohrožována autokraty. Ale je jasné, že v Římě také nakonec zvítězilo císařství nad demokracií, protože si to obyčejní Římané = proletáři (a vojáci) přáli. Chtěli osvíceného císaře a Caesar jím byl. Takhle se to může přihodit i v USA (viz Trump) a teď v nastávající energetické krizi se to může stát i v jednotlivých státech Evropy.
3) Vždycky to tak bylo, že když se někde v nějaké zemi např. zemi krále MIROSLAVA měli lidé dobře, tak jim to v sousedních královstvích záviděli a chtěli jim to ukrást. To je normální. Proto král Miroslav měl vždycky dostatečně silnou armádu, aby si ti okolo dobře rozmysleli jestli vpadnou do království krále Miroslava s úmyslem to tam vyloupit, popravit krále Miroslava a nastolit tam svoji vládu. A inteligentní lidé v království podporovali krále Miroslava, ale ti hlupáci (Gausova křivka rozdělení) slyšeli ty rady z více azimutů - z okolních království, že ta armáda krále Miroslava je moc drahá a oni to musí ze svých daní živit. Kdyby ta armáda nebyla tak velká, bylo by více peněz pro ně a nemuseli by tolik dělat a nebo by se jim dařilo lépe.
Jak tohle dopadlo?
4) Sytém odměňování je tržní, je to tak, že čím více lidem uděláte svou činností radost, tím máte více peněz a nemusíte se dřít, stačí když něco vymyslíte a nebo umíte dobře hrát fotbal (ale ty tréningy to je přece také dřina), jste lepší než ti ostatní a pobavíte tím spoustu lidí, kteří rádi odevzdají své peníze za vstupné na zápas kde hrajete. Nikdo je ale přece k tomu nenutí, aby na ten fotbal šli, oni sami tam jdou, protože se jim to prostě líbí jak hrajete. Proletariát v Římě si také žádal chléb a hry. A to museli zajistit (rozhodnout o tom) císařové a patriciové pomocí svých otroků, kteří to pak odpracovali, jinak by je ten proletariát = dav svrhnul. A vítězil ten, kdo pochopil davovou psychózu, kdo si dokázal s davem pohrát, kdo měl cit ten dav ovládat. Takových lidí je málo a většinou jsou to psychopaté, jenom vyjímečně to jsou lidé, kteří mají i jiné city než ty, které jim umožňují ovládat dav. Ale ono to asi jinak nejde, psychopat v tomto smyslu není hanlivé označení, to možná asi nikdo jiný než psychopat nemůže efektivně dělat.
Jako vědec můžete také něco vymyslet a dát si to patentovat. Pokud se ten patent ujme a zachráníte životy miliónů lidí, tak už do konc ...
