Britské listy
PANDORINA SKRINKA PLNA HNEDEHO UHLI A MILIARD
Privatizace hnedouhelnych dolu rozjitruje nejen politiky, ale i akciove
trhy, lobbisty, udavace, policii, zpravodajskou komunitu a take
"investigativne" medialni zakulisi. Odborari se projevili nejhlasiteji a a
by je bylo videt, hrozi vypnutim vanocnih stromecku... Prohlaseni krizoveho
stabu odboru SD a CEZ ze dne 25. 11. 2003 tvrdi, ze "vlada rozhodovala o
privatizaci SD a SU na zaklade "Predkladaci zpravy", ktera obsahuje
nepravdive udaje ministra MPO Urbana", "privatizaci SD provazi stret zajmu
ministru Svobody a Grosse" a "privatizace je provazena hanebnymi korupcnimi
priznaky sahajicimi do vladnich postu". Co je na tom pravdy?
Faktem je, ze vlada nereaguje na verejne vyrcene zavazne skutecnosti
souvisejici s pochybnou privatizaci SD. Nereaguje ani na skutecnosti,
zpochybnujici pruhlednost a cistotu vlastnicke struktury "imperia Antonina
Kolacka" - Appian Group. Privatizace SD pokracuje ve scenari vyznamne
poskozujicim stat a spolecnosti SD a CEZ, taktez spoluvlastnene statem.
Vlada svym usnesenim pripravuje prodej majoritniho podilu Severoceskych
dolu. Pritom jen Severoceske doly maji likvidni majetek prevysujici
uvazovanou kupni cenu. Majetek spolecnosti SD odpovida vice nez 17 miliard
Kc. Volnych financnich prostredku je v teto spolecnosti cca 10 miliard Kc.
Spolecnost SD neni zadluzena. Za rok 2002 spolecnost vytvorila zisk z nehoz
na dividendach (tedy i do statni pokladny) bylo vyplaceno 600 milionu Kc. V
roce 2003 se ocekavaji hospodarske vysledky jeste lepsi. Spolecnost CEZ
zaplatila 3,5 miliardy Kc za 37% podil v SD. SD ma na svem ucte i nemalo
miliard volnych prostredku urcenych k rekultivaci krajiny postizene
tezbou.
Stat ztrati prodejem moznost ovlivnovat v budoucnu cenu vytezeneho uhli.
Jakmile tuto spolecnost ziska soukromy vlastnik, bude hajit pouze sve
zajmy. Obcane prijdou zkratka.
Zasadni otazky zastupcu odboru CEZ a SD, ktere jsou v souvislosti s
privatizaci SD nastoleny:
* Co je to za firmu - APPIAN GROUP ? Jake jsou jeji reference mimo uzemi CR
? Je to dlouhodobe pusobici skutecny americky investor, nebo to je pouze
fiktivni investor, jehoz prostrednictvim bylo prevedeno z MUS 8 miliard Kc
do lichstejnskych firem ?
* Je pravdou, ze hmotny majetek MUS ve vysi 54% aktiv MUS v roce 1994,
klesl do konce roku 2002 pod 19%, coz znamena konec investic do obnovy
vyrobnich zarizeni a konec perspektiv spolecnosti ?
* Je pravda, ze MUS vlastnena budoucim vitezem souteze o SD vytvorila v
roce 1999 ztratu prevysujici 1 miliardu Kc ?
* Domniva se vlada, ze osizena spolecnost CEZ bez vlastni palivove zakladny
bude mit zajem na obnove dozitych odsirenych hnedouhelnych elektraren? Nebo
je ji to zcela fuk ?
* Je pravdou, ze z MUS byly odcerpany prostredky urcene pro rekultivace
prostrednictvim nepruhlednych financnich investic do Lichtenstejnska a
Svycarska ?
* Pokud ano - kde je zaruka, ze prostredky SD ve vysi cca 8 miliard urcene
na rekultivace nebudou nasledovat ? Opetovne pak bude rekultivace hradit
chudy stat ?
Podivejme se proto na nektere ekonomicke ukazatele, bez nichz se neda na
otazky odpovedet.
Tezba
Nejvice vytezi SD - v roce 2001 to bylo 23 mil. t, MUS vytezila 17,2 mil.
t. Je nutno dodat, ze MUS ma nejlepsi tzv. prikryvny pomer - 2,8. To
znamena, ze na jednu tunu uhli pripada 2,8 m3 skryvky. V severoceskych
dolech to je 4,4. Prave tento parametr rozhoduje o nakladovosti vyroby a
limitne ovlivnuje ekonomiku tezby a tim i zisk majitele.
Trzby
Za prodej vlastnich vyrobku utrzily nejvice SD - temer 8 mld. v roce 2001,
zatimco MUS mela trzby 6,8 mld. Nejdulezitejsi ukazatel - zisk - ukazuje
opet prevahu SD se ziskem 4,1 mld za leta 1998 - 2001. MUS mela za stejne
obdobi ztratu 45 mil. Kc, a to predevsim diky roku 1999, kdy ztrata dosahla
vice nez jedne miliardy. Za posledni dva roky mela MUS zisk v prumeru 480
mil. Kc.
Investice
V Severoceskych dolech se za leta 1998 - 2001 proinvestovalo 7,8 miliard.
Oproti tomu v Mostecke uhelne pouze 1,67 miliard s klesajici tendenci z 800
milionu v roce 1998 na 245 milonu v roce 2001. Kdyz prepocitame investice
na mnozstvi vytezeneho uhli, je tento rozdil jeste vetsi - SD 87 Kc/t, MUS
- 25 Kc/t a v poslednich dvou letech jen 13 Kc/t.
Odpisy
V odpisech si obe firmy tvori dostatek zdroju na investice. V danem obdobi
dosahly odpisy v SD 5 miliard a v MUS 3,4 miliardy. Z toho vyplyva, ze v
MUS vznikal rozdil mezi odpisy a investicemi ve vysi 2 miliardy, ktery bylo
mozne pouzit jinde, zatimco SD musel investicni rozvoj financovat za
dalsich zdroju. Z dostupnych dat je zrejme, ze v predchozich trech letech
nemohlo v MUS dojit k zadne vyznamne oprave velkostroju, nebt vysoke
naklady by musely byt nekde patrne. K usporam tak nejspise dochazi na ukor
budoucnosti - stroje jsou nejspise provozovany nad ramec sveho
technologickeho optima. Tento vyvoj muze mit ale i dalsi dusledky pro
budouci vyvoj hospodareni firmy. Propousteni
Ztratovost resila MUS redukci poctu pracovniku z 9600 v roce 1998 na 5900 v
roce 2001. V Severoceskych dolech klesl ve stejnem obdobi pocet zamestnancu
o 800. Pritom rostla produktivita i mzdy. Propousteni v MUS bylo provazeno
stavkou na dole Koh-i-noor, pozornosti medii i statu. V SD se propousteni
obeslo bez konfliktu.
Financni majetek
Zde vznikl nejvetsi rozdil ve strategii obou firem. Kratkodobym financnim
majetkem rozumime volne penize na uctech a dlouhodobym pak dluhopisy, cenne
papiry, ale i podily v jinych firmach - akcie a podilove listy ve fondech.
Objem financniho majetku v SD predstavoval sumu 9,1 miliard a v MUS temer
11,6 miliard. Z toho do rozhodujiciho vlivu - majetkove ucasti v podnicich
- v MUS 9,3 miliardy (a v roce 2001 tento objem vzrostl o vice nez 3
miliardy), v SD pouze 0,6 miliard. Coz znamena, ze 80% financniho majetku
bylo vazano v nejakych firmach. Podle vyrocni zpravy za rok 2001 vlastni
MUS za 100% celkem 15 podniku, z toho dva lichenstejnske fondy -
Portoinvest a Portoeuroinvest Anstalt. Firma ma dalsich 8 firem s
rozhodujicim podilem (mene nez 100%) a dalsich 10 firma s vlivem mensim,
nez 50%. Analyza kapitalu ceskych subjektu ukaze smutny fakt - s rezervou
lze odhadovat celkove investice do techto firem priblizne 2,5 miliardy.
Zbyvajicich 7 miiard investic do podilu ve firmach musi byt rozdeleno mezi
dve lichenstejnske firmy.
Kratkodoby financni majetek - penize na uctech - cinil v MUS 1,7 miliard, v
SD pak 4,9 miliard.
Tato cisla ilustruji priciny tlaku na privatizaci hnedouhelnych firem,
nebot jen v Severoceskych dolech je k dispozici priblizne 8,5 miliardy
okamzite pouzitelnych penez, z nichz velkou cast lze z firmy vyvest a
pouzit jinde, v MUS pouze 1,7 miliardy, coz staci pouze na bezny provoz.
Z nepruhlednosti schemat postupu pri techto oepracich se da dovodit, ze
penize se zpetne vraceji formou "investicniho incestu" zpet do CR, aby za
ne "zahranicni" subjekty kupovaly MUS. MUS tedy vlastni sama sebe. K tomuto
tvrzeni opravnuje i sama vyrocni zprava MUS, nebot uhorovitym zpusobem se
totoznosti zahranicnich subjektu, vlastnicich klicove podily. Nehovori o
zamene APPIAN I. za APPIAN II., nehovori o totoznosti vlastniku
lichenstejnskych fondu. Nehovori ani o podrobnostech o vlastnicich dalsich
sesterskych ci dcerinych firem, jejichz sit se Britskym listum podarilo
dohledat po obchodnich rejstricich v Evrope i USA.
Ve statnim zajmu
Strategicke zamery vlady lze odvodit z energeticke koncepce CSSD jako
hlavniho subjektu vlady, zodpovedneho za prumysl i finance.
Na cem zalozit nasi hospodarskou politiku
Nase soucasna situace vyzaduje zalozit hospodarskou politiku na jinych
prioritach nez dosud. Samotne vysledky dosavadniho typu ekonomicke
transformace vymluvne dokladaji, ze jeji koncepce a postup zkrachoval,
protoze nebyla schopna dohlednout vysledky svych cinu a reagovat pruzne na
menici se situaci. Strucne receno - hospodarska politika pristiho obdobi
musi byt flexibilni, pragmaticka, bez dogmat a take politikou poucenou z
chyb a problemu minulosti, pred kterymi cetni kritici varovali. Byli vsak
vzdy umlceni s odkazem na to, ze patent na jedine spravnou cestu ma jeden
ci nekolik vyvolenych.
Kde vzit financni zdroje
Zasadnimi zmenami oproti dosavadni situaci by mela byt predevsim existence
hospodarskeho programu zalozeneho na ekonomickem rustu, dale existence
programu zvysovani konkurenceschopnosti ceske ekonomiky vytvarejici podnety
pro firemni sferu a se statni podporou vyhledavajici odbytove cesty pro
ceske vyrobky. Take existence socialniho paktu predchazejiciho socialnim
konfliktum a resiciho zasadni otazky mzdove politiky a socialnich davek je
dulezitym ramcem pro financni politiku. Krome toho bude vyvijeno usili o
ziskavani zahranicnich investoru s cilem orientovat tento kapital do
perspektivnich odvetvi, coz bude mit neprime efekty i pro dalsi obory.
Vsechny tyto skutecnosti vytvareji jiny ramec pro chovani firem a mohou
vnest do jejich chovani jinou dynamiku. Na jedne strane jsou nuceny k
restrukturalizaci, zestihlovani, k trzni orientaci a lepsimu vnimani potreb
zakazniku. Na druhe strane pri existenci rady podnetu z poptavkove strany
maji ramcove reseny odbytove problemy. Tim se jejich chovani a perspektiva
stavaji predvidatelne a mohou ziskat duveru bankovniho sektoru. To by melo
mit pozitivni vliv take na rizikovost poskytovanych uveru a tedy vest k
postupnemu zmirneni vysokych urokovych sazeb.
Obnoveni duvery v kapitalovy trh a take nezbytna re ...
