Režim, který nemůže seriozně reagovat na informace, a nebo nemá čisté svědomí v tom, co dělá, tak se cizích informací bojí a snaží se tedy zabránit ze všech sil tomu, aby se k lidem dostaly. Tuto taktiku používali komunisté od roku 1948 do 1989. Starší z nás pamatují rušičky na Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu. A už je to tady zase. To ta svoboda na informace od roku 1989 moc dlouho netrvala. Takže už zase nemáme mít možnost udělat si svůj vlastní názor na základě více informací, už se zase musíme uctívat jen tu jednu, tu naši, tu správnou pravdu. Už se zase nesmíme dozvědět to, co by nás svedlo na špatnou cestu - tedy podle hodnocení vyvolených, kteří myslí za nás. Už zase je z nás děláno stádo, které lze někam nahnat, třeba do války. Jedinou útěchou budiž to, že to blokování informací v dnešní době nejde tak snadno, komunisté to dříve měli jednodušší. Problémem je ale to, že více informací z více zdrojů si najde jen ten, který se zajímá a vědět chce. Bohužel většina lidí se ale takto nechová a s tím se kalkuluje. Opravdu smutné poznání, kam jsme to od roku 1989 došli.