Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group holding miliardáře Michala Strnada vykázala za první polovinu letošního roku silný nárůst tržeb i zisku. Kromě dlouhodobých kontraktů je to výsledek zbrojních dodávek na Ukrajinu.

Tržby holdingu vyskočily meziročně téměř o dvojnásobek na 13,8 miliardy korun, vyplývá ze zveřejněné pololetní zprávy CSG. Nárůst zisku byl ještě výraznější. V čistém skupina za prvních šest měsíců vydělala 1,7 miliardy, tedy více než za celý loňský rok.

Kapitalismus z lidskou tváří ...

https://www.youtube.com/watch?v=KMlmAkZez_c

Ta vyplata divi toť ukázka digitalizace ve státě českém ...

https://www.fio.cz/zpravodajstvi/zpravy-z-burzy/266637-prabos-zverejnil-ucetni-zaverku-v-roce-2021-dosahl-cisteho-zisku-54-mil-kc-aktualizace

V roce 1995 dal prezident Václav Havel milost své známé z disentu Martě Chadimové, které hrozil vysoký trest za údajný restituční podvod. Z toho byla obviněna v roce 1992, v roce 1994 začal soud, ale už o rok později Havel zajistil své známé beztrestnost. Odůvodnil to tím, že řízení podle jeho názoru trvá nepřiměřeně dlouho (v tu dobu to byly pouhé tři roky, což je u podobných kauz spíš méně), že Chadimová je velmi vážně nemocná a že si není jist, zda by se mohla „nějakého rozsudku dožít“. Ještě o dvanáct let později se ovšem Marta Chadimová dál v civilním sporu vesele soudila se státem o odškodné.

V roce 1997 udělil Havel milost Martinu Odložilovi, synovi své poradkyně a kamarádky Věry Čáslavské. Odložila poslal prvoinstanční soud na čtyři roky za mříže za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, které ve rvačce způsobil svému otci a olympijskému medailistovi Josefu Odložilovi. Velkou část svých milostí Havel nijak veřejně nezdůvodňoval a zveřejňoval jen iniciály omilostněných. (Zkuste si představit, jaká smršť by se za takovou „netransparentnost“ dnes snesla na Zemana.)

*Stream

Ještě by jsi se měl dostat do kontaktu s češtinou!

Prabos nevyplatila svým akcionářům dividendu za rok 2019. Při zachování politiky výplatního poměru 60 % z čistého zisku se jednalo o teoretických 16,20 CZK na akcii. Podobně jako spousta dalších firem nejen v Česku ale i ve světě tak firma reagovala z důvodu posílení cashflow. Vedení společnosti hodlá dlouhodobě dostát své dividendové politiky, ne však na úkor finančního zdraví Prabosu. Aktuálně je tak dividenda za rok 2019 na účtu nerozděleného zisku, kde ji prozatím vedení Společnosti hodlá ponechat. Management Prabosu však nevylučuje, že při pozitivním vývoji danou dividendu v následujících 2 až 3 letech postupně vyplatí svým akcionářům společně s běžnou výplatou budoucích dividend. To by tak mělo za následek přechodné navýšení výplatního poměru nad 60 %. Ale jak management zdůrazňuje, bude tato nadstandardní výplata dividendy podmíněna pozitivním vývojem a především výhledem hospodaření.

Valná hromada společnosti rozhodující per rollam se dne 29. června 2021 usnesla na vyplacení podílu na zisku společnosti za rok 2020 ve výši 14,90 Kč na 1 ks akcie společnosti.Dividenda bude vyplácena prostřednictvím Fio banky a.s., ode dne 20. září 2021.Fio banka, a.s. bude akcionáře informovat o možnostech pro výplatu dividendy, přičemž jsou-li akcie akcionáře evidovány v navazující evidenci obchodníků s cennými papíry či jiných správců, bude Fio banka, a.s. informovat tohoto obchodníka či jiného správce.

Valná hromada mimo zasedání písemnou formou schvaluje rozdělení zisku společnosti ve výši 24.799.684,17 Kč po zdanění a částky jiného výsledku hospodaření minulých let ve výši 516.395 Kč za rok 2020 tak, že částka 14.900.000 Kč bude vyplacena jako dividenda pro akcionáře společnosti, zbývající částka 10.416.079,17 Kč z hospodářského výsledku a jiného výsledku hospodaření minulých let bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let.

Skupina Home Credit, která poskytuje po světě spotřebitelské půjčky, vykázala loni ztrátu 584 milionů eur (15,3 miliardy Kč). O rok dříve měla zisk 400 milionů eur (10,5 miliardy Kč). Důvodem ztráty byla pandemická situace. ČTK dnes výsledky sdělil mluvčí Home Creditu Milan Tománek. V prvním čtvrtletí byla skupina ve ztrátě 619 milionů eur (16,182 miliardy Kč) způsobené vytvořením masivních rezerv k rizikům z pandemie. Druhé pololetí zakončila se ziskem 35 milionů eur (919 milionů Kč).

Je to naprosto stejné jako při vyvlastnění minoritních akcionářů České spořitelny. Holt jsme v Česku, ale je to hrozně ostudné.

Je to naprosto stejné jako při vyvlastnění minoritních akcionářů České spořitelny. Holt jsme v Česku, ale je to hrozně ostudné.

ČEZ má v Bulharsku další potíže. Tamní antimonopolní úřad třem bulharským společnostem ze skupiny ČEZ udělil podle agentury Seenews pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. „Nakonec Fast Pay souhlasila s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty,“ uvádí SeeNews s tím, že Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků. Zneužití postavení na trhu ČEZ rozhodně odmítá. „Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková a dodává: „Rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu je pro nás překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil.“ Energetický kolos se nyní s rozhodnutím detailně seznámí. „Nicméně s velkou pravděpodobností se proti němu odvoláme,“ uvádí Horáková. S bulharskými úřady ČEZ bojuje již roky. Vyústilo to dokonce v arbitráž, kterou skupina ČEZ vede u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) ve Washingtonu. Jde v ní o stovky milionů eur. K ICSID podal ČEZ žalobu v červenci 2016. Ve sporu si energetický kolos stěžuje na zásahy bulharských institucí, které poškodily podnikání skupiny v Bulharsku. Skupině ČEZ se ostatně dlouhodobě nelíbí úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny. „U regulačních výnosů se dají najít věci, které poškodily energetické prostředí. Nějakou šanci určitě mají,“ komentoval arbitráž již dříve hlavní analytik České spořitelny Petr Bártek. S bulharskými úřady ČEZ bojuje již roky. Vyústilo to dokonce v arbitráž.

Valná hromada mimo zasedání písemnou formou schvaluje rozdělení zisku společnosti ve výši 26.534.024,27 Kč po zdanění za rok 2019 tak, že částka 26.534.024,27 Kč bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let.