Většina argumentů na zavedení tojra jsou jen tvrzeními. Vliv zavedení eura na hospodářství "malé" země je tak komplexní a z části i nepředvidatelný, že odbýt tento jev jenom několika body je nutně vždycky jen účelové. Tzn. autor z nějakého důvodu přijetí eura vítá, nebo zamítá.
Postoj k euru je zjednodušeně řečeno sociální. Ti kdo podnikají a mají většinu prostředků uloženu již v eurech, nebo nějakých aktivech, zejména nemovitostech atd, přijetí eura vítají. Ti, kdo vydělávají jen průměrné zaměstnanecké platy a mají jisté úspory jen v CZK nepochybně na přechod na Euro doplatí.
Pro zřízení eura bylo důvodů několik, z nichž publikované státními autoritami jsou obvykle ty pozitivní (snad) pro masu občanů. Nakolik jsou však výhody eura pro život běžného občana zanedbatelné je vidět z u nás občas používaného argumentu, jak je to žůžo jet na dovolenou do zahraničí bez nutnosti vyměnit peníze. Opravdu nevím, jaký životní přínos v tom pan Novák získá.
Na druhé straně je však možné pohlížet na zavedení eura (a to plošně včetně Německa a Francie) jako na jistý způsob měny. Po slově "měna" každý obvykle zavětří, jakou kulišárnu stát na své ovečky ušil. A že ji evropsko-unijní tvůrci ušili dost dobře je znát i z toho, že se přechod na euro opravdu běžně s pojmem "měna" nespojuje. Lze si však dát dohromady 2+2, v tomto případě reálný pokles kupní síly populace Německa a Francie ( a to ještě dalece před energetickou a potravinovou krizí, která začala v polovině r. 2007) a opakovaná oficiální prohlášení, že si populace v těchto zemích žije nad poměry, tzn že produktivita (reálná, ne ta papírová) neunese průměrné mzdy a průměrné důchody seniorů. I výše úspor populace byla příliš velká. Opravdu velký nárůst blahobytu v západoevropských zemích. Proč k tomu došlo je však jiná otázka, ve své podstatě dosti ideologická, ale mimo rámec námětu o Euru.
Nicméně uváděná tvrzení, že nikde ceny po zavedení eura nestouply není pravdivé. Ceny stouply ve všech zemích a to tak, že čím více bylo horspodářství a lokální měna pod úrovní osy EU Německo-Francie, tím více ceny během několika měsíců po zavedení stouply. Nešlo jen o výkyv, ale o trvalý nárůst. V té první vlně několika měsíců po zavedení nestoupnou na spotřebitelské úrovni jen zvlášť hlídané ceny, jako jsou základní potraviny, benzín, a ceny které jsou plně nebo částečně regulované, jako např. energie atd. Nicméně efektem "průsaku" této dalo by se říci eurové inflace následně do cca. 2 let stoupnou (pomocí rozličných mechanizmů) i ostatní zbývající ceny.