V každých volbách od r. 1989 jsem vždy volil ČSSD, ne sice zcela z přesvědčení, spíše jako reálné menší zlo. Nyní ale ať hledám jak hledám nenacházím subjekt, který bych mohl tímto (zajisté diskutabilním) přístupem vybrat tak, abych nepřekročil jisté vlastní limity.
Tím nejpodstatnějším je, že KSČM volit nebudu, protože je stále příliš zidealizovaná a nepragmatická a stále si nechce uvědomit že reálná politika spočívá i v odmítnutí ne jen zločinných a chybných kroků v minulosti, ale že musí spočívat i v odmítnutí symboliky těchto kroků, čímž bezesporu název této strany stále je.
Tím zásadním co mi pak brání si vybrat mezi našimi relevantními politickými subjekty je, že principiálně odmítám jakoukoliv toleranci mučení a "terminatorizace", na kterém se nepochybně všichni kteří podpořili bombardování Jugoslavie museli podílet. Dokážu si představit "lidské" zabití - popravu, ale nedovedu si představit co je na bombardování prolidského - humanitárního. Smrt od leteké bomby nebo High-tech rakety s plochou dráhou letu se v zásadě vůbec neliší od smrtí páchané inkvizitory a středověkými katy a dr. Mengelem. Vždy je to trhání údů a lámání kostí, upalování, propichování, drcení a zahrabání za živa, bez možnosti kulky z milosti, pro oběti s utrženými údy i bez naděje, že je sanitka doveze po vybombardovaných mostech do nemocnice. Nálet na výškovou budovu s novináři v Bělehradě je vydáván za ničení propagandistické mašinerie zrůdného nepřítele a ničení legitimního cíle. O pár let později je tímto inspirovaný stejný fanatický zrůdný čin na budově s umístěnou rezidenturou CIA, (což je jistě z vojenského hlediska cosi jiného než televize) komentován jako cosi, co je důvodem k válce proti fanatikům islámské víry a země poskytující jim podporu ? Odmítnutí terminatorizace považuji za ještě důležitější krok než zákaz nášlapných min - ty jsou totiž na rozdíl od kazetových bomb, raket s plochou dráhou letu a jiných stejně brutálních nástrojů výchovy k demokracii, zásadně obranou zbraní. Po zhlédnutí filmu TERMINÁTOR I a II a reality dopadu rakety určené pro likvidaci betonové letišťní plochy v Bělehradě pár kilometrů od betonu jaderné elektrárny v bulharském Kozloduji je i laikům jasné, že ochrana lidstva jako celku je přednější, než ochrana životů žoldnéřů. Každý by si měl uvědomit, že válečné hrdinství se týká všech válčicích stran (viz německé filmy Stalingrad, Ponorka atd.), pouze počítačových operátorů a lidí za všech okolností mimo dostřel se týkat nemůže. Pokud tito lidé mohou rozhodovat o druhých formou jich se netýkající virtuální hry je reálné nebezpečí terminatorizace reality.
Toto je praktická slabina absolutní zastupitelské demokracie protože chybí bezprostřední společenský korektiv - všelidové referendum. Terminatorizace a bombardování z 5 km výšky (z ponorky, kontinentu, kosmu) - to je ta BÍLÁ NEMOC Karla Čapka, která lidstvu bez vyjímky hrozí. Děsivá je doktrína NATO, že lidská práva jsme povinni prosazovat kdekoliv na světě i vítěznou válkou pomocí všeho co ochrání naše žoldnéře (pardon - profesionály) - hlavně když ta válka bude vítězná, beze strát na životech na naší straně a v souladu s národními zájmy. Jak jinak by Karel Capek napsal "Matku", a co by svému synu říkala, kdyby věděla, že bude bránit svobodu na počítači spolehlivě mimo dostřel. O čem by ta hra vlastně byla ?
Nemohu dát důvěru lidem, kteří vědomě hazardují s osudem lidstva tolerujíc používání virtuálních neosobních vražedných a mučících systémů na živé lidi státu neohrožujícího agresí své sousedy, lidem, pro které právo na sebeurčení jedněch, automaticky znamená popření tohoto práva druhým - mají kosovští a makedonští Albánci stejná, nebo jiná práva než krajinští, bosenští a vojvodinští Srbové ? Nemohu dát důvěru a moc lidem, kteří svým divergentním přístupem k lidským právům (jestli na to máme a vyplatíli se to) množí pocit křivdy v zemích mimo své "BRATRSTVO KOČIČÍ PRACKY". Toho bratrstva, které pasujíc samo sebe do role "RYCHLÝCH ŠÍPŮ" za pomoci vidírané a korumpovatelné OSN, které pohrdá názory svých občanů a klidně tutlá a falzifikuje výsledky své politiky aspoň co se týká množství civilních obětí a dalších "úspěchů" svého bombardování a repatriace uprchlíků. Volit politiky "Bratrstva", které pravolavné, muslimy a katolíky mluvící srbochorvatštinou označí za různá etnika a rozbije cílenou podporou islámských a ostatních radikálů a teroristů jednotný stát a anglikány a katolíky v jiné zemi označí pouze za náboženské extrémisty. Toho Bratrstva, které své válečné zločince principiálně odmítá vydat (My-lai, Song-my, Krajina) mezinárodnímu tribunálu a které neváhá vidírat a komplikovat vnitropolitickou situaci svými požadavky stát a národ, který poměrně absolutně nejvíce přispěl životy svých občanů (pokud od Poláků odečteme polské Židy a od Jugoslávie Srby) porážce nacismu a tím i k poválečné prosperitě Německa a celého bratrstva. Bratrstvo mnichovskou smlouvou plně odpovědné za desetiletí totalitních režimů, ztrátu důvěry v demokracii ve střední evropě . Zamysleli se páni politici kolik by muselo souměřitelně se Srby zemřít Američanů, Francouzů, Britů, Holanďanů a ostatních rukou SS divize Handžar a ostatních fanatiků aby pochopili existenční nacoinální nenávist národů mezi kterými jsou oceány krve. Pro některé politiky je trojčlenka vysokou matematikou, zrůdnost zářijových útoků na WTC, množství obětí za 2. světové války, vietnamské, afgánské války a dalších střetnutí na všech stranách jsou i tročlenkovou položkou v míře dopadu na jejich soužití. Intelektuálské řeči o multietnickém soužití sice zní hezky všude, ale jinak existenčně vypadá prohraná i vyhraná válka pro velmoc a jinak pro malý národ (Pobaltské státy). Pro malý národ každá válka je existenční bez ohledu na výsledek. Naši politici jsou v tomto ohledu dost neodpovědní - nikomu.
Politice ČSSD v zásadě důvěřuji, avšak podporou bombardování Srbska a vojenskou podporou UČK, faktickým odtržením Kosova vlastně legitimizovala Mnichovskou dohodu a nacionální princip Henlainových ordnerů vyhánějících a zastrašujících české obyvatelstvo v pohraničí a tím i k eskalaci protičeských dekretálních výpadů. Veřejně nediskutovaná realizovaná etnická čistka chorvatskými vojáky vedenými americkými důstojníky "dočasně mimo službu" provedená výpadem přímo přes pozice českých vojáků odminovávajících průchody v srbských minových polích zpochybnila čest i použitelnost české armády v jednotkách OSN, sice nepadá na hlavu ČSSD, ale těch ostatních. Přesto ale odpovědnost této strany za neřešení balkánského konfliktu, nevyvození osobní odpovědnosti za destabilizaci a zpochybňování našeho právního řádu tímto precendentem je očividné a ...
Chtěl bych volit stranu (snad ani ne idelogickou) politiků, kteří by se na rozdíl od ostatních stran zavázali prosazovat návrat moci směrem k přímé demokracii a kteří by respektovali technokratické odborné přístupy k programům jejichž body by schvalovali voliči v referendech. Je zřejmé že svoboda vyjádřit se k bodu programu a k osobě vykonavatele mé (naší) voličské vůle (nikoliv mého zástupce - to na poště podle zákona nesmí ani manželka při vyzvednutí mně adresované zásilky) je prioritou, pro kterou jsem ochotem se zůčastnit voleb, až tam takový neideologický subjekt bude. Od ČSSD i ostatních stran očekávám u všech kandidátů minimálně jednu zásadní informaci - "Kandidát - kandidátka nikdy nijak nepodpořila nálety NATO na Jugoslávii (Srbsko), nesouhlasil-la a nesouhlasí s nimi".
Bojím se volit potencionální a reálné válečné zločince za nimiž je množení zla ve jménu dobra - k volbám asi tedy nejdu - nemám výběr.
