Příspěvky nebo odpovědi uživatele reznicek

"Stát si na tomto výrobci elektřiny podrží 51 procent," sdělil Ovčarov. Mluvčí ministerstva Elena Jotovová toto prohlášení potvrdila a řekla, že záměr musí ještě schválit vláda. Podle ní je to však nejpravděpodobnější možnost.

Bulharsko buduje za zhruba čtyři miliardy eur (asi 100 miliard korun) elektrárnu s kapacitou 2000 megawattů, aby nahradilo dva 440megawattové reaktory v Kozloduji, které bude muset po vstupu do Evropské unie v roce 2007 uzavřít. O zakázku na stavbu elektrárny na klíč se uchází česká skupina Škoda Alliance, vedená plzeňskou Škodou JS. Ta soutěží s ruským Atomstrojexportem, spolupracujícím s francouzským Framatomem.

Jak Atomstrojexport, tak jeho českého konkurenta Škodu JS přitom přímo či nepřímo kontroluje ruský plynárenský monopol Gazprom. Ten loni získal většinu na ruském strojírenském holdingu OMZ, který loni koupil za 37 milionů eur dceřiné firmy plzeňské Škodovky, včetně Škody JS. Mezi zájemci o roli strategického investora do Belene jsou kromě ČEZ německý E.ON, ruská UES a italský Enel. Tyto firmy zatím vyjádřily o investici do elektrárny všeobecný zájem. Ovčarov nepotvrdil původní plány zahrnout do nové společnosti jaderné energetiky i dva 1000megawattové reaktory v Kozloduji, které zůstanou v provozu. Vláda však podle něho poskytne novému podniku státní garance na splacení úvěrů 300 milionů eur od Evropské investiční banky a sdružení Euratom.

Bulharská vláda chce vybrat dodavatele výstavby elektrárny do června. Předpokládá se, že první ze dvou reaktorů bude spuštěn v roce 2011 a druhý o rok nebo o dva později. Projekt Belene, který by byl největší českou zahraniční investiční akcí po roce 1989, vychází z vylepšených bloků české elektrárny Temelín, která byla uvedena do provozu v letech 2000 až 2001 jako prozatím poslední jaderný zdroj v Evropě. Obnovení projektu Belene, který byl zmrazen v roce 1990, si vyžádala snaha Bulharska zůstat největším vývozcem elektřiny na Balkáně.

Ještě vyšší rozdíly analytici Sal. Oppenheimu očekávají u provozního zisku. Letošní provozní zisk (EBIT) odhadují na 40,3 miliardy korun (vedení ČEZ: 36,8 miliardy korun) a EBITDA má činit více než 63 miliard korun (vedení ČEZ: 58 miliard korun). Analýza zohlednila 15procentní meziroční nárůst cen elektřiny v ČR i předpokládaný nárůst výroby v Jaderné elektrárně Temelín o dvě miliardy kWh ve srovnání s loňskem. Upozorňuje též na zlepšující se hospodaření bulharských a rumunských společností skupiny ČEZ.

Na základě dnes zveřejněné studie stanovili analytici Sal. Oppenheim cílovou cenu akcií ČEZ na 980 korun za kus a doporučení ponechali na "koupit." Na pražské burze se dnes cena akcií ČEZ pohybuje okolo 840 korun za kus.

V nezávazném usnesení EP uvedl, že jaderná energie hraje významnou úlohu v některých členských zemích při zajišťování bezpečných dodávek a omezování emisí oxidu uhličitého. Zdůraznil, že rozhodování o tom, zda jádro dál využívat či nikoli, přísluší výlučně vládám členských zemí.

Předpokladem bezpečných dodávek energie je podle EP fungující vnitřní trh. Vyjádřil proto "hluboké znepokojení ochranářskou podporou velkých podniků na trhu" a požádal Evropskou komisi, aby "zajistila plné uplatňování pravidel vnitřního trhu k zajištění spravedlivé a nediskriminační hospodářské soutěže".

Snahy francouzské a španělské vlády v poslední době zamezit mezinárodní spojování energetických podniků a chránit tak domácí trh před zahraniční konkurencí vyvolaly v Bruselu značné emoce. Na summitu se očekává spor mezi italským premiérem Silviem Berlusconim a francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem.

EP podobně jako nedávno komise upozornil, že bez dodatečných opatření vzroste závislost EU na dovozu energií do roku 2030 na 71 procent. Už dnes EU dováží 76,6 procenta své spotřeby ropy, 53 procent spotřeby zemního plynu, 35,4 procenta uhlí a téměř 100 procent uranu. Je proto třeba urychleně oživit využívání obnovitelných zdrojů, omezit závislost na fosilních palivech, usilovat o energetické úspory a postupovat jednotně vůči vnějším dodavatelům.

Evropa by podle EP měla prosazovat ve světovém měřítku minimální standardy energetické účinnosti pro výrobky, které se pohybují po globálním trhu, jako jsou auta, přístroje, spotřební elektronika, kancelářské vybavení. Podobně je třeba začleňovat do rozhodování v oblasti dopravy a energetiky hlediska životního prostředí.