http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/5E58149E7EC2260FC12570A900285979?OpenDocument&cast=1Thomas Lux a Michele Marchesi podali dosti radikální, přitom však celkem věrný model fungování kapitálových trhů. Zajímavé na tomto modelu je, že počítá s pouhými třemi strategiemi, které mohou hráči uplatňovat: Obchodníky dělí na fundamentalisty, optimisty a pesimisty.Fundamentalisté kalkulují s "objektivní" (fundamentální) hodnotou akcie. Nakupují tedy firmy, jejichž cena je nižší, než objektivní hodnota, a prodávají v případě opačném. Trh tvořený fundamentalisty by velmi brzy dospěl do stabilního stavu (ledaže by každý z nich měl přístup k jiných informacím a tedy si jinak určil fundamentální hodnotu, respektive tato fundamentální hodnota rychle kolísala sama o sobě).Pak jsou zde ovšem hráči, kteří se nezaměřují na konkrétní firmu, ale spekulují na pohyb trhu jako celku (nebo alespoň určitých odvětví; to lze dobře vidět třeba na situaci, kdy nějaký rozsudek proti Microsoftu srazí trh IT firem jako celek, včetně akcií jeho konkurentů, které by naopak měly "logicky" v důsledku tohoto vývoje růst. Ba co víc, často poklesnou více než samotný Microsoft.). Optimisté očekávají, že trh jako celek poroste, pesimisté věří v opak. Naopak se ale také dá říct, že bez těchto strategií by na trhu žádné globální trendy nejspíš ani neexistovaly.Vtip celého modelu ovšem spočívá v tom, že strategie většiny lidí bývají trochu chaotické (ostatně, ani ve Vězňově dilematu se nikdo z nás nechová úplně jako strategie Půjčka na oplátku), respektive že jednotlivci mohou mezi třemi základními kategoriemi přecházet. Většinou se tak děje proto, že kolem sebe pozorujeme natolik silné trendy, že ovlivní i naše přesvědčení.Pak to celé funguje následujícím způsobem: Trh, kde převažují optimisté, jako celek roste. Někteří fundamentalisté a pesimisté tomuto trendu podlehnou a máme před sebou efekt kladné zpětné vazby. To celé potrvá až do chvíle, kdy si fundamentalisté řeknou, že cena určité akcie je natolik nadhonocena, že se i přes globální růst trhu vyplatí ji prodat. To vyvolá malý pokles ceny.Tím to většinou skončí. Pokud se ale nyní v důsledku poklesu změní několik fundamentalistů či optimistů na pesimisty, následuje opět řetězová reakce a pád. Krach akciového trhu trvá až do chvíle, kdy dalšímu poklesu zabrání fundamentalisté.Data vyplývající z tohoto modelu údajně dobře odpovídají datům reálným. Závěr je ovšem dosti překvapivý - velké vzestupy a velké pády burzy nemají v tomto pojetí žádné speciální příčiny, jsou prostě důsledkem statistiky - podobě jako občas na ruletě padne řada červených čísel. Protože fundamentalisté mohou kdykoliv nějaký trend obrátit, vyplývá z toho pak velmi paradoxní zjištění: Bez ohledu na minulý vývoj mají ceny v daném okamžiku vždy de facto stejnou pravděpodobnost růstu i poklesu.Zdroj: Mark Buchanan: Všeobecný princip, Baronet, Praha, 2004Poznámka: I před podezření vzbuzující název a vydavatele se jedná dle mého soudu o knihu solidní.Otázka: Nicméně přece existují lidé, kteří na burze spekulují úspěšněji než jiní. V našem modelu by k tomu nemělo docházet (respektive - opět pouze statisticky, tak jako je někdo, kdo vyhrává v ruletě; neexistuje ovšem žádná vítězná/úspěšná strategie).autor: Pavel Houser
