Příspěvky nebo odpovědi uživatele HeBe

Výklad pojmu vykazuje je správný.

Má to tyto důvody:

- daňovou ztrátu FU vyměřuje - a jenom pokud bude vyměřena (t.j. bude uvedena v přiznání a FU ji nezpochybní), smíš ji v dalších letech odečíst od základu daně. Nebude-li vyměřena, nemůžeš ji odečíst.

- samozřejmě se nemusíš přiznat, že ztrátu máš - nejsi povinen  uplatňovat výdaje proti zdanitelným příjmům, to je právo.

Nejdříve terminologie:Rezervy se tvoří ke časovému rozprostření plánovaných jednorázových výdajů do více účetních období. typický příklad jsou rezervy na opravy hmotného majetku. Tvoří se na vrub nákladů.Opravné položky vyjadřují změnu (snížení) hodnoty aktiv. Tvoří se na vrub nákladů.Typický příklad - nedobytné pohledávky nebo nepotřebné zásoby.Pro firmy je podstatné, zda tyto náklady snižují základ daně z příjmu nebo ne. Daňově účinné rezervy a opravné položky lze tvořit pouze podle zákona o rezervách (platí pro ČR).Rezervy a opravné položky daňově neúčinné si může každá firma tvořit prakticky libovolně (respektive co auditor spolkne), přehnáno ad absurdum i na chřipku pana ředitele (klesne jeho výkonnost a tím i výkonnost firmy).Ovšem - obé snižuje zisk a tedy není z pohledu vedení (manažerů) žádoucí (většinou bývají placeni úměrně zisku (a eventuelně i hodnotě netto aktiv).Ve Vašem příkladu - rezervu na spory s odběrateli tvořit můžete, ale pouze jako nedaňovou.

Aby ses s tím nemusel opisovat a kreslit graf zkus odkaz:

http://www.bsse.sk/Obchodovanie/_PriemerCenaHistoria.aspx?LANG=SK&TypCp=A&IcCp=64&Od=7.%201.%202000%200:00:00&Do=16.%208.%202005%200:00:00

Předem se omlouvám všem, kdo vědí "wo co gou", toto vysvětlení je pro laiky účetnictvím "nepolíbené".

Smyslem účetnictví je poskytnout "věrný, poctivý a úplný" obraz o majetku a dluzích (rozvaha) a hospodaření (výsledovka) firmy. Zavedlo se, že tento obraz se pravidelně (ročně) publikuje ve formě účetní závěrky. Ta slouží nejen pro určení daní, ale ovlivňuje např. i cenu akcií na burze. 

Za posledních cca 200 let vznikly ekonomicky propojené komplexy, které se skládají z formálně nezávislých firem. Tyto komplexy někdy přesahují i hranice států.

Je evidentní, že část obratu jednotlivých firem tvořících takový komplex (konsolidovaný celek) může být tvořena vzájemnými hospodářskými transakcemi. Pak prostý součet údajů  ze závěrek firem neodpovídá realitě (příklad dohnaný ad absurdum - komplex tvoří dvě firmy. Firma A koupí lokomotivu, prodá ji firmě B, ta ji prodá zpět firmě A, ta zase firmě B, ...... a každý prodej jde za vyšší cenu než předchozí. Obě firmy - každá zvlášť - vykazují výborné výsledky, tržby rostou, cena akcií obou firem roste, manažeři si "nahrabou" na motivačním programu, .... Až nakonec lokomotivu sežere rez a ......).

Proto účetní předpisy u takových komplexů ukládají sestavovat tzv. konsolidovanou závěrku za celý komplex - když to VELMI zjednoduším, na celý komplex se pohlíží jako na JEDNU firmu a posuzuje se majetek, dluhy a hospodaření (výsledovka) celého komplexu. Tato konsolidovaná závěrka většinou slouží pro banky a investory, obvykle se z ní neurčuje daň z příjmu.

Život je složitý a míra provázanosti podniků v komplexu může být různá. Proto se konsolidace provádí různými metodami. České účetní předpisy rozlišují úplnou a "částečnou" podle míry provázanosti.

No a UNI bude konsolidována úplně - tedy jeho závěrka se stane částí závěrky konsolidující jednotky - tedy PKN. Není to nic neobvyklého, sám UNI je holding a v minulosti sestavoval konsolidovanou závěrku za všechny své dcery.

ROZHODNĚ to (samotný fakt konsolidace) neznamená, že akcie UNI budou vyměněny za akcie PKN.

Bližší informace: zák. č. 563/91 Sb. o účetnictví - viz § 22 a následující.K tomu navazující předpisy, zejména vyhl. 500/2002 Sb., a České účetní standardy - FZ01/2003 a "hafo" Mezinárodních účetních standardů

zkuste prosím specifikovat dotaz na email be.he@seznam.czJe několik variant situace. Obecný rozbor přesahuje rámec příspěvku.

Klídku,

nepovažuji za ideální v tomto případě bazírovat na "příležitostnosti" a "nesoustavnosti".

Pokud chce někdo argumentovat finanční činností - převodem CP, pak je malinko mimo. On je jistý rozdíl mezi prodejem akcie a převodem akcie. Rozdíl zřejmě jemný a subtilní, leč myslím si, že existuje.

Začneme u obchodního zákoníku, § 156a - převod zaknihované akcie se provádí zápisem převodu v evidenci.

Specialitou k obchodnímu zákoníku pokud jde o převody CP je zákon o podnikání na kapitálovém trhu - 256/2004 Sb. - podle mého názoru převod provádí obchodník s CP - výhradně právnická osoba (a.s.) s licencí od KCP. Na podporu tohoto názoru ocituji § 96 odst. 4:

 (4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

Všimni si - obchodník s CP a nikdo jiný (krásný administrativní monopol, že).

Dílčí závěr - převod CP je jedna z činností obchodníka s CP.

Pochybuji, že podmínky pro obchodníka s CP splňuješ. Pokud je nesplňuješ, pak nemůžeš provádět finanční činnost ve smyslu § 54 odst. 1 písm. a) ZDPH - převod cenných papírů a inkasovat za to odměnu - poplatek. Tento § 54 odst. 1 písm. a) podle mého názoru pokrývá právě jeden specielní případ zprostředkování - nákup a prodej CP a týká se těch, kteří se tímto zprostředkováním živí.

Zbytek by již měl být pouze taktickou záležitostí:

- vyslechnout názor druhé strany a vymámit ho písemně

- podle argumentů, které druhá strana použije, pak písemně naformulovat námitky.

Klídku, ZDPH má povícero diskutabilních míst a toto je jedno z nich. Můj názor je, že (pokud vyloučíme obchodníky s CP, právnické osoby a situaci, kdy fyzická osoba zahrnula CP do obchodního majetku) prodej CP se nepočítá do obratu. Proč:

Základní ustanovení zákona -tzv. obecná ustanovení - hlava I definuje mimo jiné:

- předmět daně - sem spadá dodání zboží dle § 2 odst. 1 písm. a)

- co spadá do dodání zboží - nespadají tam akcie - viz § 4 odst. 2

Tedy v obecných ustanoveních je prodej akcií vyloučen z působnosti ZDPH.

Pak následuje Hlava II, která definuje uplatňování DPH. Mám za to, že uplatňování DPH se týká situací, které spadají do okruhu působnosti zákona tak, jak je definován v hlavě I. Protože v hlavě I je prodej akcií z působnosti zákona vyloučen, nelze příjmy z této činnosti podřadit pod termín obrat, který je použit v hlavě II, § 6 odst. 2.

Zajisté diskutabilní názor. Nicméně jistou oporu pro něj mám. Touto oporou je stanovisko MF, publikované dne 16.7.2004 - je k sehnání v ASPI jako LIT č. 24713, . Toto stanovisko primárně řeší úroky z vkladů a dividendy z investičních nástrojů (nezapočítávají se do obratu). Obsahuje však další pro naše účely zajímavé odstavce - konkrétně tvrdí (zkráceno), že pokud něco není předmětem DPH, nepočítá se to do obratu.

Pro jistotu zkopíruji celé stanovisko (citace):

  K posuzování výše  obratu dle par. 6  zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané  hodnoty (dále jen "zákon  o DPH"), sdělujeme, že přijaté   úroky   z vkladových   produktů   (např.  běžných  účtů, termínovaných   vkladů   apod.),   přijaté   úroky   a   dividendy z investičních nástrojů  (např. cenných papírů)  nejsou úplatou za poskytnutou  službu  a  tedy  nejsou  předmětem  daně podle zákona o DPH. Tyto  příjmy či výnosy nejsou  finanční činností podle § 54 zákona o DPH.

     V případě předložení cenných  papírů např. obligací, státních pokladničních  poukázek  apod.  emitentovi  k proplacení  ve lhůtě splatnosti  se ze  strany subjektu,  který předkládá  cenné papíry rovněž  nejedná o plnění,  které  je  předmětem daně  podle zákona o DPH a nejedná se o finanční činnost ve smyslu § 54 zákona o DPH.

     Protože  výše uvedené  příjmy nejsou  finanční činností podle § 54  zákona o DPH  a nejsou  předmětem daně  podle zákona  o DPH, nezahrnují se obratu daně podle § 6 zákona o DPH.              "konec citace"

Sebekriticky musím přiznat, že na můj vkus toto stanovisko nešťastně obrací argumentaci tím, že nejprve tvrdí, že činnost není finanční činností podle § 54 a pak teprve konstatuje, že činnost není předmětem daně.

K dotazu na společné zdanění manželů - viz § 13a zák. č. 586/92 Sb. - POKUD lze společné zdanění použít (a pozor - to nejde vždycky), zahnují se do společného základu daně manželů dílčí základy daně podle §§ 6 až 10 - tedy i příjmy z prodeje CP.

Velmi zajímavé názory k akciím a obratu pro registraci DPH. Doporučuji se nejprve podívat na základní ustanovení zákona o DPH (235/2004 Sb).

Logika věci - chci zjistit, co se zdańuje DPH a podívat se, zda do tohoto okruhu patří akcie.

ZDP v základních ustanoveních definuje:

- co je předmětem daně - viz § 2, nás zajímá odst. 1 písm. a), konkrétně dodání zboží (pochybuji, že b y si někdo spletl akcii s nemovitostí nebo službou).

- i ptáme se, co je to zboží - viz § 4 odst. 2 - a dozvíme se, že zbožím jsou věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Další věta říká, že za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Peníze vynechme (pochopitelně jen pro účely DPH !!!). Akcie je cenný papír podle zák. č. 591/1992 Sb. (Doufám, že tato cennost se projeví i na UNI). U cenných papírů existuje jedna výjimka, a to dodání listinných cenných papírů od výrobce (obvykle z tiskárny) emitentovi (poznámka - doufám, že diskutující nejsou tiskárnou a pokud jsou, že netisknou akcie UNI - aha, ony nejsou listinné). Tuto výjimku považuji za logickou - tiskárna dodává potištěný papír za cenu papíru plus cenu tisku (v ideálním případě je tato cena několikařádově menší než cena akcie).

Shrnutí argumentace - DPH se týká dodávky zboží, přitom akcie není považována pro účely DPH za zboží podle § 4 odst. 2 věty druhé.

Proč si tedy motat hlavu dalšími ustanoveními ZDPH ?

Nepleťte sem:

finanční činnosti - převod cenných papírů - to má úplně jiný smysl (u obchodníka s CP je předmětem DPH jeho marže a ne obrat na CP).

krácení koeficientem - vysvětlení přesahuje rozsah této diskuse.

Jenom zabila ? To ta moje je vynalézavější.

názor Grobečka, že "Odkup bude na průměrce, PKN nejsou idioti, UNI si v pohodě vytunelují a minority na to nepotřebují" je v něčem správný, s něčím se dá polemizovat. PKN dokázali za nějakých 100-110 Kč/akcie koupit firmu, jejíž fair cena je poněkud (dvakrát ?) vyšší.
Pokud jde o tunelování -  zkušenosti ukazují  že tunýlky kope vedení a ne majitelé. Obvykle na ně majitelé (všichni, ne jen někteří) doplácejí (Enron, Parmalaat).
Doporučuji se podívat na http://www.ihned.cz/1-10071660-16211950-001000_d-0d  a uvážit, kde je PKN dle tržní kapitalizace i zisků. Bez akvizice UNI by byl nejslabším vzadu (a určen k "sežrání" nebo alespoň "přidušení"). S UNI má zřetelnou šanci.  To je také velmi pravděpodobná odpověď na otázku po dlouhodobé strategii PKN. Samozřejmě mohou (mohou se pokusit) stáhnout UNI z burzy,  mohou jej zkusit "vytunelovat", ale když to udělají, chovají se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Jiný jim nikdo nedá. Co myslíte - jsou nebo nejsou idioti ?
Co bude dělat trh v příštích dnech - já to nevím. Ale vidím, že je čas na oběd a zobchodováno bylo necelých 600 M. Z toho 60 % na ČEZu. Proč ?

Zkusil jsem se dostat na starší názory na UNI. Systém mi nabídl Telecom, Zkusil jsem to na Kombě a dopadl jsem stejně.Zdá se, že webmaster zbožňuje Telecom.

Druhá možnost je, že mi na drátech sedí šotek (nikoliv tiskařský).

Doporučuji přečíst http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=45390

Že by vlaštovka, která dělá zlato (eh pardon, jaro) ?

Pro G10 - není dobré plést si dojmy a znění zákonů. FU postupují podle zákona o správě daní a poplatků. Pro radost ocituji znění § 34 (součinnost třetích osob) odst. 3:

" (3) Státní a jiné orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu správce daně sdělit údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak." k tomu dodám, že když to neudělají, hrozí jim pokuta až 2 mil. Kč (§ 37 odst. 1). Myslím, že právě BJ je onou právnickou osobou, která vede evidenci majetku osob.

Jiný problém je kapacita těchto pracovišť. Nicméně pozor na dva faktory:

Prvý - lhůty pro doměření daně jsou dostatečně dlouhé, lidé se rádi chlubí a žvaní nejen hubou, ale i perem, v posledních letech elektronicky. Stačí číst tento chat. Pro ilustraci - u  operací v roce 2005 stačí zahájit kontrolu v roce 2009, na eventuelní doměrek je ještě pět let času.

Druhý - zákony mají tendenci se měnit, daňové obvzáště často. Proč by se nemohl vhodně změnit i zákon o správě daní (novelizovaný do dneška 36 krát) ?

Turboneko,

otázka je správně, leč vyvolává obavy ze špatného pachatele. Vy se snažíte přesvědčit, že hlavní nebezpečí hrozí od PKN. Já se obávám, že nikoliv, že nenažranec je jinde - státní aparát. Pro ilustraci - pár "hitů" z posledního měsíce:

- doležalův Squeeze prošel

- nucené výkupy pozemků neprošly, ale ještě není všem dnům konec

- teď jde návrh na placení prvých 14 dnů nemocenské zaměstnavateli se zdůvodněním, že "se" podvádí - co myslíte - projde nebo ne ? A jaký bude mít dopad při současném zákoníku práce ?

Měl jsem chuť napsat - Milé Turbo, táhni prudit někam jinam, nejlépe do .... nikoliv tak, kam si myslíte, ale do aparátu. Jenomže vy tam již zřejmě jste.

Pokus o shrnutí ustanovení obchodního zákoníku o povinné nabídce převzetí  - viz § 183b a následující
Kdy se musí učinit - do 60 dnů ode dne následujícího po dni,, kdy akcionář získá rozhodující podíl na hlasovacích právech.
Lze prodloužit ? Ano o 20 pracovních dnů (cca kalendářní měsíc) v případě, že akcionář:
- sníží svůj podíl na hlasovacích právech (pod rozhodující podíl). KCP pak může rozhodnout, že nabídku učinit nemusí - viz odst. 8
- jestliže podíl na hlasovacích právech bude dosažen v důsledku zvýšení základního kapitálu, může KCP rozhodnout, že není povinen nabídku podat.
Co KCP může (mimo jiné - neúplný výčet) - viz § 183e ObZ
- požadovat prokázání, že akcionář má dostatek prostředků na povinný odkup, případně chtít složit zálohu, případně prokázat původ peněz
- uložit navrhovateli změnit cenu převzetí
Problém ceny převzetí - viz § 183c odst. 3 a 5
- cena musí být přiměřená, přiměřenost se dokládá posudkem znalce.
- tzv. prémiová cena může být snížena až o 15%, ale po snížení nesmí být nižší než 6 měsíční průměrka.
Prémiová cena = definičně cena vyšší než 6 měsíční průměrka. POZOR - stačí, aby majoritář v těchto 6 měsících koupil dva kusy akcie za cenu vyšší než průměrka a v tom případě se cena této transakce považuje za prémiovou cenu - viz odst. 3. Mám za to, že zde je odpověď na otázku, zda PKN kupovalo (i přes jiné osoby) akcie UNI v posledních 6 měsících. Zbytek nechť laskavý čtenář domyslí sám.
6 měsíční průměrka - počítá se doba před vznikem povinnosti podat nabídku převzetí, povinnost vzniká následující den po převzetí akcií, takže cena, za kterou kupuje PKN, se do průměrky počítá
Shrnuto - PKN 24.5. získá rozhodující podíl. Do 60 dnů (od 25.5. včetně - jestliže dobře počítám tak do 24.7.)  musí učinit povinnou nabídku převzetí. Jedinou výjimkou by bylo, kdyby v průběhu těchto 60 dnů snížil svůj podíl na UNI pod 40 % (viz § 66a odst. 5 ObZ). Jiná možnost pro prodloužení lhůty 60 dnů v zákoně není. Cena musí být přiměřená, což dokládá posudek znalce. K průměrné ceně se pouze přihlédne. Cena odkupu od státu má v tomto případě dopad pouze na 6M průměrku, protože je nižší než tato průměrka. Pro prvý odkup je proto rozhodující znalecký posudek - hosana opičák, že nechává dělat konkurenční.
Na závěr upozornění na § 183c odst. 5 ObZ - zjednodušeně - jestliže jeden minoritář v odkupu vysoudí vyšší cenu, platí tato cena pro všechny, kteří povinnou nabídku přijali.

Pozdní doplněk na téma "trochu soudnosti"

K Sadovým dvěma faktorům bych přihodil ještě jeden - nakolik je pravděpodobný posuďte sami.. FNM při vyjednávání o ceně s PKN (po babišiádě) neměl lehkou pozici a na tehdejší poměry dojednal ještě únosnou cenu, s přihlédnutím k výsledkům 2001, 2002 a části 2003, včetně mechanismu pro případné zvýšení - snížení ceny. V byrokratické struktuře takové jednání nějakou dobu (rok ?) trvá a v průběhu jednání obvykle nikdo nezpochybňuje výchozí předpoklady (čím je jednání dále, tím je ochota ke zpochybnění menší).
Vývoj hospodaření UNI neakceptoval předpoklady, ze kterých cenové predikce FNM vycházely a byl značně lepší. Někteří na tomto chatu si myslí, že burza tyto výsledky akceptovala (a mimochodem tím zpochybnila kompetentnost FNM). Naštěstí - jak usuzují jiní diskutující - se ukázalo, že cena na burze nad 170 byla úletem a trh se poslušně vrátil na spravedlivou cenu - 120.  Takovou cenu si já dovedu představit při lineárním prodloužení vývoje od 1997 do cca června 2003.
Odpovídá 120 současné a (doufejme) budoucí výkonnosti nebo odhadům při sjednávání kšeftu ?

Po tomto úvodu trochu paranoie - je lepší (pro úřad) , když se predikce ÚŘADU ukáží být správné nebo chybné ? Je chybou, když se neomylnosti  "vhodně" napomůže ? Kdo pochybuje, že v tomto státě má byrokracie reálnou moc ? Jak moc je pravdivý citát jistého  EUkomisaře (doufám, že mne paměť neklame) - to, že jste paranoidní, neznamená, že po vás nejdou ?

Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno a UNI vystoupat nejméně na 170.

Prosím nesměšujte různá ocenění, která mají různý účel. V teorii se uvádí, že ocenění závisí na účelu, a to i dost podstatně. Zásadní je, že výsledkem auditu, který provede PKN společně se státem, bude: vlastní jmění UNI ke dni nabytí akcií PKN bylo - nebylo o stanovené procento vyšší než vlastní jmění ke dni 31.12.2003. Je otázka, JAK se toto ocenění bude dělat. Osobně bych to viděl na substanční metodu (ohodnocení aktiv a od toho odečíst cizí zdroje).

Ocenění pro účely odkupu se dělá zásadně jinak - používá se varianta na výnosové metody (DCF), to znamená, že se (zjednodušeně) zjišťuje, jak velké jmění (a to je cena podniku, eventuelně přepočteno na akcii) je schopno generovat očekávaný cash.

Rozdíl je vidět na jednoduchém příkladu úroku z termínovaného vkladu. Jestliže vklad nese 1000 Kč, jaká je jeho výše ?

Při ocenění je otázka, jak odhadnout budoucí výnos z UNI a jakým procentem ho diskontovat. Schválně si zkuste udělat podobné propočty pro ČEZ, KomBu nebo Erste. A ještě zkuste použít srovnání UNi s podobnými podniky. Ale prosím čísla, ne emocionální výlevy. Po velkém pádu jsem se (pesimisticky) dostal na cenu v úrovni 50% ČEZ.

Také se mi zdá, že je to zelená. Samotný přírůstek o cca 0,3 Kč je při stávajícím objemu bezvýznamný. Podstatné může být to, že se mění klima na akcii.

Nicméně - jeden zelený lístek jaro nedělá. Uvidíme odpoledne.

Kdybych byl šort, asi bych zavíral.

Objem je přibližně stejný jako včera touto dobou. Včera ale hned po otevření spadla cena o 5 Kč (127-122). Dnes spadla cena pouze o 1 Kč (123-122). Zdá se, že rezistence na 120-121 se potvrzuje. Pokud půjde vývoj podobně jako včera, bude do cca 14 hod následovat plato s malými objemy za stávající cenu. Co udělá závěr - ví bůh.

Pokus o rekapitulaci dneška ve SPAD:
Pokud jsem dobře počítal, pak:
při otevření proběhlo pět obchodů za 125 nebo nepatrně nad. Během následujících dvou minut cena spadla na 122, kde prakticky i zavírala. Do 10,35 hod. změnilo majitele 37 lotů za cenu minimálně 119,30 (09:45:33) a maximálně 124 (10:26:31). Následovala stabilizace (11-14 hod) za cenu 122-123 s počtem 13,5 lotů. Od 14 hod začíná druhá fáze tlaku - 30 lotů, kdy minimální cena byla 121,10 (14:58:31) a maximální 123.
Přitom celý SPAD padal, ČEZ jednu chvíli ztrácel přes 5%(lot za 361 ve 13:36:21).
 Soudím, že na UNI v rozmezí 120-122 dnes existovala silná nákupní tendence. Je otázka, zda se udrží i v dalších dnech nebo ne.
Do konce týdne vidím dvě rizika:
a) bude pokračovat propad na ostatních titulech SPADu, tedy pokles ručení a prodeje i na UNI. Důsledek - další pokles UNI, možná až na 115. V horším případě spuštění SL a vývoj podle bodu b)
b) někdo "zaleje" UNI a spustí SL. Vývoj nedovedu odhadnout, protože závisí na koupěschopné poptávce, můj tip: 110-115. Ostatně na 110 bylo dno i při minulém propadu. Navíc - kdo chtěl realizovat zisk z růstu 90-200, již zřejmě prodal. 

Nicméně - dnešní vývoj byl v jistém smyslu optimistický - objem stejný jako za minulou středu, čtvrtek a pátek dohromady, pod 121 šly jen dva loty.
Pro ilustraci - velký pád 17.3. - pod 120 bylo prodáno cca 96 lotů (přibližně dnešní objem), z toho pod 110 pak 19 lotů. Při tomto propadu zřejmě roztála většina sněhových koulí margarínu a nynější by měly být více zajištěné. Marně proto přemítám, kdo z velkých by na dalším pádu vydělal. Je sice pravda, že takový pád může spustit každý, kdo drží 50 a více lotů. K tomu mám dva protiargumenty:
První - nebude mnoho velkých spekulantů s nákupkou hodně pod 120 (od 1.1.05 změnily majitele akcie UNI za cca 16 mld - cca dvojnásobek freefloat)
Druhý - run na UNI lze vyvolat, ale není jisté, že by na něm autor vydělal. Lehce by mu profit mohl "sežrat" někdo jiný.

Dotaz - má někdo hodnocení dneška z pohledu TA a PA ?

 

Celý SPAD krvácí. Rekrdmanem je zdá se ČEZ (3,5%). UNI za necelou hodinu větší objem než za čtvrtek a pátek dohromady. Že by bylo dno na 120 ?

Blahopřání šorťákům za pevné nervy.