Dne 9. 3. 2010 jsem si v trafice RELAY ve vestibulu metra Kobylisy chtěla zakoupit dobíjecí kupón 02 za 550 Kč. Říkám paní prodavačce co chci a platila jsem bankovkou 2.000 Kč. Paní mi vrátila 1.450 Kč a já vzala kupón. Cestou domů jsem ale zjistila, že je to dobíjecí kupón VODAFONE za 500 Kč. Řekla jsem si tedy, že se obratem vrátím do Prahy a budu požadovat reklamaci, tedy správný kupón, který jsem si zaplatila. Po upřesnění věci mi paní prodavačka sdělila, že si mě nepamatuje a nepamatuje si vůbec nic. Takže aby mi vyměnila kupón Vodafone za O2, musela jsem doplatit 50 Kč. Jenže mi to nedalo, protože jsem měla pravdu já a celkem jsem se u ní stavila 3krát s nepořízenou, že mi 50 Kč nevrátí. Navrhla tedy ať si počkám do půl sedmý, že bude přepočítávat pokladnu a když tam bude mít 50 Kč navíc, že mi jí vrátí. Asi ve čtvrt na sedm mi sdělila, že jí naopak 16 Kč chybí, že si ve svém obchodě brala müsli tyčinky. Takže si mojí 50 Kč zaplatí svojí tyčinku a nikdo se nic nedoví. Protože v takovýchto trafikách nedávají se zaplacením zboží paragon, pouze prý na vyžádání, nemám o nákupu žádný doklad. Když jsem chtěla vystavit dodatečný doklad na kupón za 550 Kč, paní řekla, že už to nejde.
Je to tedy tvrzení proti tvrzení, řekla paní prodavačka a já jsem o 50 Kč chudší. Vrátila jsem jí vlastně 50 Kč, které mi ona sama vrátila. V tomhle případě nemám jako zákazník žádnou šanci. Člověka to ale mrzí když má pravdu a nemůže s tím nic dělat.