„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU, “ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.„Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ doplnil Hrubý.Největší podíl elektřiny byl vyroben z jádra a uhlí, dohromady téměř 80 procent (56 TWh). I přes velký podíl se však výroba elektřiny z uhlí loni snížila meziročně o 11 procent a u jádra o 0,6 procenta, uvedla společnost.Podíl ruského plynu na dodávkách do ČR letos činil zatím 3,8 procentaPo dlouhé době v Česku podle analýzy naopak vzrostla výroba z fotovoltaiky, konkrétně o 17 procent na 2,8 TWh.Ze zemního plynu pak bylo 3,3 TWh elektřiny, plynové elektrárny totiž vyráběly jen omezeně vzhledem k nižší spotřebě elektřiny a vysoké ceně komodity. Vodní elektrárny dodaly 2,3 TWh elektřiny.Větrná energie v Česku i v roce 2023 stagnovala, když její výroba dosáhla 700 gigawatthodin (GWh).Přestože výroba z obnovitelných zdrojů loni stoupala, podle EGÚ Brno to pro naplnění cílů do roku 2030 nestačí.„Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výši přibližně tří TWh,“ řekl Hrubý.„Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny,“ dodal.
