Doufám, že si autor článku uvědomuje, že ikdyž se jeví obnovitelné zdroje jako velmi čistě,
stále je nutno s jejich přibývající penetrací v rozvodné síti pálit celkem nemalá kvanta uhlí či štěpit uran.
Problematikou obnovitelných zdrojů se zabývám dlouhodobě a mohu jenom potvrdit, že bezpodmínečně nutné
záložní zdroje k udržení stabilní sítě bez výpadků se bez pálení neobnovitelných paliva neobejdou.
Větrná energie, byť lze vítr v přímořských krajinách velmi dobře předvídat má tu nevýhodu, že když je větru
najednou moc, větrníky se odpojí a zastaví aby nedošlo k jejich poškození (tzv. cut out wind speed +/- 25 m/s).
Sice lze udělat malý rozptyl v řídící automatice, takže se všechny větrníky v oblasti s příliš velkým větrem nevypnou
najednou, ale pořád někde musí být velká záloha s velmi krátkým náběhem. Vodní energie nemá v celé Evropě kromě
snad Skandinávi takovou kapacitu, takže se (s)prostě pálí uhlí a štěpí uran, aby se neustále generovala pára v bojlerech
(v řádech tun za sekundu na 1 GW zálohy), ale místo na parní turbínu jde přímo do komína.
Obdobně roztopit pod kotlem promiňte bojlerem uhelné elektrárny trvá pár dní a tudiž je potřeba topit
i přes slunečný den abychom si po západu slunce mohli doma pustit televizy.
Proto také energie tolik podraží když je příliš vysoká penetrace obnovitelných zdrojů pač bez předtápění to nejde
a ve výsledku ekologická zátěž o tolik neklesne.
Nejlepší je ta energie, kterou nemusíme vyrobit, takže místo obnovitelných, které stále potřebují nějakou konvenční zálohu,
by se mělo s energii náramně šetřit a podporovat jenom šetrné spotřebiče a výzkum nových
nízkoenergetických technologií.