Příspěvky nebo odpovědi uživatele Dr.Voštěp

PARDON předposlední věta měla znít

"...pak při dvojnásobné úrokové sazbě budou úroky ze zbylé 3/4 půjčky hned o 50 vyšší."

Asi někde soudruzi z NDR udělali chybu.

1,3 násobek ročního platu ze byt je naprostá láce, to by hned bydlel ve vlastním každý

a i těch aut by bylo méně.

Podle zpráv HYPOINDEXu je v Čechách a Slovensku potřeba 10x roční příjem na 80 čtv.m. byt.

Takové LTV neměli ani Holanďani (v průměru pouze 7x) když jim to podrazilo nohy a sesypal se jim nemovitostni trh.

V roce 2013 měli na trhu přes 250 000 obytných nemovitostí na prodej.

Ale nikdo nekupoval a tak ceny klesali a klesali až o 25 procent.

Co by měla ale sakra zajímalo, kolik z těch posledních kupujících má fixovanou úrokovou sazbu na déle než 5 let.

A kolik na 10 let. V té době totiž budou mít splacenou ani ne 1/4 nemovitosti (při anuitě jsou první léta na řadě úroky)

a pokud centrální banky dostanou rozum (nebo strach z inflace) pak při dvojnásobné úrokové sazbě

budou úroky o 50 vyšší. To pak bude sranda pane Janda a fúra volného místa za babku k tomu. 

Dnes byla na tomto webu od spořky pěkně popsaná současná řecká patová situace.

Budiž ČS a.s. za to jednou pochválena. Majitelé volných prostředků držených v EURO,

které nechtějí nacpat do bubliny s nemovitostmi či do rizikovějších investic, si zajisté uvědomují sílu řeckého

strašáka, obcházejícího Evropu, byť si ho pisálkové plátků přestali všímat.

Pokud se Řecko a vůbec samotná trojka nedohodne co se strašákem, či to bude provázet stejný cirkus jako v 2015,

milé EURO jako společná měna dostane další trhliny, které globální trh jistě nenechá bez

povšimnutí a hotovost pošupačí do bezpečných přístavů, které na Řecko doplácet nemusí. Svědčí o tom i ochota

za tuto bezpečnost zaplatit (viz negativní úrok na nedávno prodaných státních dluhopisech).

Těch dlouhých pozic asi bude pěkná řádka, když se navíc rýsuje i rozumný roční zisk z postupného

posilování koruny.

V první půli roku 2015 ještě před nájezdem sarančat, byli noviny plné Řecka na pokraji krachu.

To ale pod tíhou vyšší sledovanosti tonoucích uprchlíků utichlo a v podstatě o Řecku v českém tisku není ani zmínka.

Ono nakonec u nás neplatí EURO a ČNB si může v principu dělat, jak se jí zlíbí bez velkého bratra z Frankfurtu

(nad Mohanem, nikoli na Odře). V zemích, kde se platí EURem je ale moc dobře známo, že to tisickrát zmiňované

Řecko je na tom i přes druhou obrovskou finanční injekci z unie šeredně bídně, až to přiznal i IIF, že parametry půjček

byli příliš tvrdé. V prosinci si Řecko zase výrazně neporozumnšlo s věříteli z Bruselu a vypadá to, že aby letos v černu

mohlo splatit co má, bude si na to zase muset půjčit. Italie a Portugalsko také nepřekypují superlativy ohledně své finanční situace.

Při takovém scénáři by investoří radši umístíli své prostředký do třeba Ameriky, ale tam je zase nevyzpytatelné ošklivé

káčátko Donaldík. Ve Švajcu jsou velmi negativní úroky, a v ostrovní říší babičky Alžběty se neví zda-li hop nebo trop.

Takže babo raď, v Tokiu ani v Lidové republice se žádné positivní výsledky nekonají ba naopak, takže radějí

nějakou exotiku?  Co třeba SEK, NOK, AUD, CZK ???  Ono těch měnových párů,

co nerupnou až se zase Řecko dostane na výsluní titulních listů nebude mnoho. To, že ČNB prodává Kačku se slevou,

která se nakonec může zinkasovat později a přitom příliš neztratit z hodnoty je možná důvod proč "spekulanti" jsou po

Kačce jako slípka po flusu. Možné to vlastně ani nejsou spekulace, ale pouze úporná snaha diverzifikovat riziko

ve značně pokřiveném fin. světě.

Moc rád čtu, že se národ český s takovou vervou vzdělává na nejvyšší úrovni a moc mu to přeju.

Měli bychom si ale podívat na věc z jiného pohledu a to přesně o jaké diplomy se jedná.

Je na snadě že jenom lehce roustoucí počet univerzit s celkem konstantním počtem učeben dokáže za

tří roky vyprodukovat 1,6 až 2 krát více bakalářů než magistrů či inženýrů, kterým to bohužel trvá 5 až 6 let.

Pokud by všichní končili místo za 6 let hned za roky 3, tak je nárůst hned 100%.

Ono je to asi jako s těmi Ťokovými "dálnicemi" ala silnice pro motorová vozidla. Do provozu se nepředal ani jeden km, ale hned jich máme v té

naší krásné rozkradené zemi téměř dvojnásob.

Přejme té naší krásné zemičce jenom plno dalších takových simpatických fíglů, kdy se vlk nažere a koze zůstane celá

Nevím nevím, na kličkovaní je sice ještě nějaký čas, ale co pak bude ČNB dělat s těmi rezervami cizí měny co bude najednou levnější, až se pokřivený trh napřímý a uzří Kačku za 25 Kč a méně. Co pak použije pan Rusnok za mlžící metody. Že se ČNB nemá jmenovat banka ale spíše Česká Národní Konsolidační a la "černá díra na peníze"?

Ví někdo co udělal Švýcarská Národní s těmi draze nakoupenými zahraničními penězmi a dluhopisy z nákupů kvůli fixu.

A co takhle devalovovat na trvalo. Jako kdysi ty prašivý Komanči.

Pokud se ČNB strachuje, že hypotéky pokrývající přes 95% ceny nemovitosti jsou rizikové a musí být silně omezeny,

pak je zřejmě někde něco špatně. Vždyť její inflační cíl 2% zdvojnásobí cenu nemovitosti za 35 let,

což není zase tak dlouho k celkové životnosti nemovitosti. Tak proč se vlastně obávát?

Není ten strach vyvolán tím, že místo zvýšeného utrácení za konzumní prostředky, začal plebiscit cpát

vypůjčené peníze za minimální úrokovou sazbu do nemovitostí s vidinou rychlého zisku aniž by zvážil,

zda-li lze celou dlužnou částku i v případě negativních ekonomických vlivů za dobu svého produktivního věku splatit.

To by ale svědčilo o cenové bublině s nemovitostmi, a ČNB to svým chováním jenom posvěcuje.

A není to chování způsobené také tím, že když už dojde ku (centrální bankou předvídané) korekci cen nemovistí

v řádu 10%, věřitelé (t.j. soukromé banky) si stále při nuceném prodeji přijdou na své peníze zpět bez nutnosti

uvalení isolvence na vlastníka, které je vždy spojena s vícenáklady na získávání dluhu zpět?

Tak nějak se to pěkně zamotavá, ČNB posouvá měnový závazak stále dále a žraloků s plnými kapsami

levně nakoupených CZK co čekaji na příležitost příbývá.

Už i moji movití známí v Austrálii byli svým průměrným finančním poradcem bodře upozorněni na slušnou investiční příležitost

v samém srdci Evropy. Moudře si informaci prověřili, bohužel nezbylo mi než přitakat.

Asi to ve výsledku bude pěkně drahá sranda ten závazak stále oddalovat,

a neustálým nakupování deviz ze strany centrálních bankéřů pokřivovat neviditelnou ruku trhu.

Jak tedy z vlastně nadrobené bryndy ven? No přece jako Švýcaři, ze dne na den přestat intervenovat.

Je velmi zajímavé, že se záporné sazby zkouší na právní osoby a nikoliv fyzické.

To by asi byl úplně jiný šrumec před dveřmi RFB.

Jsem ale moc zvědavý, zda-li, když bude úroková sazba z úspor negativní, vrátí stát 15% na dani z úroku zpět?

Pokud vím, ZDP hovoří jasně o 15% ploché daně z úroku, ale již nebere vpotaz, že by připsaný úrok mohl být i negativní.

Též by mne zajimalo, zda-li PAT a MAT ze šedivé zamřížované budovy na pražském Poříčí,

když dělali bububu se zápornými sazbami, zvážili jaký dopad to může mít na variabilní hypotéky

vázané na úrokové sazby či jak bude berní úřad vracem lidem negativní 15% daň z odepsaného záporného úroku.

Zřejmě bude ještě veselo v českých i moravských luzích a hájích.

Doufám, že si autor článku uvědomuje, že ikdyž se jeví obnovitelné zdroje jako velmi čistě,

stále je nutno s jejich přibývající penetrací v rozvodné síti pálit celkem nemalá kvanta uhlí či štěpit uran.

Problematikou obnovitelných zdrojů se zabývám dlouhodobě a mohu jenom potvrdit, že bezpodmínečně nutné

záložní zdroje k udržení stabilní sítě bez výpadků se bez pálení neobnovitelných paliva neobejdou.

Větrná energie, byť lze vítr v přímořských krajinách velmi dobře předvídat má tu nevýhodu, že když je větru

najednou moc, větrníky se odpojí a zastaví aby nedošlo k jejich poškození (tzv. cut out wind speed +/- 25 m/s).

Sice lze udělat malý rozptyl v řídící automatice, takže se všechny větrníky v oblasti s příliš velkým větrem nevypnou

najednou, ale pořád někde musí být velká záloha s velmi krátkým náběhem. Vodní energie nemá v celé Evropě kromě

snad Skandinávi takovou kapacitu, takže se (s)prostě pálí uhlí a štěpí uran, aby se neustále generovala pára v bojlerech

(v řádech tun za sekundu na 1 GW zálohy), ale místo na parní turbínu jde přímo do komína.

Obdobně roztopit pod kotlem promiňte bojlerem uhelné elektrárny trvá pár dní a tudiž je potřeba topit

i přes slunečný den abychom si po západu slunce mohli doma pustit televizy.

Proto také energie tolik podraží když je příliš vysoká penetrace obnovitelných zdrojů pač bez předtápění to nejde

 a ve výsledku ekologická zátěž o tolik neklesne.

Nejlepší je ta energie, kterou nemusíme vyrobit, takže místo obnovitelných, které stále potřebují nějakou konvenční zálohu,

by se mělo s energii náramně šetřit a podporovat jenom šetrné spotřebiče a výzkum nových

nízkoenergetických technologií.

Rezervace jsou celosvětové, bohužel Model 3 se nezačne dodávat ve všech regionech ve shodný okamžik.

První je západní pobřeží USA, pak východ, Evropa a dále po světě.

Ano, když něco letí musí to všichni hned také koupit. Vše by možná štimovalo až na pár drobných detailů.

Nízké úrokové sazby nabízejí banky s fixem na max. 10 let. Pokud si někdo bere hypotéku Buy-to-Let,

jsou banky mnohem přísnější páč se jedná o podnikatelský záměr a nikoliv krytí primární potřeby vlastního bydlení.

To se projeví i v hodnocení rizikovosti a tím potažmo vyšší úrok.

A až bud po 5-10 letech udělat nový fix s "reálnějšími" vyššími úrokovými sazbami kolem 5% místo současných 2,5%,

co potom? To pak příjde pěkně draho.

A pak je potřeba vyřešit otázku kdo bude za těch 20 - 30 let kupovat přebytečné mrňavé nemovitosti, když je nejmladší generace

třetinová vůče té současné doznívající vlně Husakových dětí.

Že by chudí emigranti z blízkého východu či střední Asie, nebo dokonce silné populace naši Hnědočechů.

Se stačí podívat po severních Čechách kolik tam stojí nemovistosti jako odstrašující příklad.

Až tato bublina způsobená nízkými úrokovými sazbami rupne, pak bude praví čas jít nakupovat.

Doufám, že autor článku může podložit své tvrzení, že zimní pneu po 5 letech vyexpirují a nejsou k použití.

Pokud ne, pak by se vyslovování takovýchto názorů hraničících s okultismem měl raději zdržet.

Aby zde na tomto renomovaném webu napravil stav věcí, pak trvanlivost pneu závisí především na jejich skladování a používání.

Vulkanizované syntetické pryži nejvíce vadí přízemní ozón a přímé sluneční záření.

První je závislý na lokalitě, třeba v Praze a dalších velkých městech ho během jasných bezvětrných dnů s inverzí teploty může být více než na horách.

Druhý činitel, t.j. sluneční záření, které též pryž ionizuje, je v zimě obvykle méně než v létě.

Výrobci obvykle uvádějí, že zimní obutí vydrží až 8 let pokud se skladuje v tmavém větraném místě s nižší vlhkostí, a to tak aby pláště nebyli nerovnoměrně zatíženy a bez kontaktu.

Tudíž zimní kola mimo sezonu skladovat nejlépe na plocho nad sebe ve stohovací stojanu za 500 Kč či podobný pakatel a kola vydrží.

U volných plaštů také na plocho, v PP pytlích nad sebe.

Velmi důležité u zimního obutí vedle stáří je i hloubka vzorku, zákonná norma praví 4 mm (novela vyhlášky č. 30/2001 Sb.), t.j. polovina hloubky u nové.

Dobré je ale vědět, že s každým ubraným mm z původní hloubky celkem rychle klesají přilnavé vlastnosti v řádu 10-15% na mm.

Všem přeji jenom bezpečnou jízdu za každého počasí.

Nejsem si uplně jistý, jestli jsou všechny údaje ve článku přesné, byť pravdu se asi nikdy přesně nedovíme.

Co se ale výměny "vadných" vozů od koncernu VW týče, tak podle lidí znalých oboru je to spíše případ vznětového motoru s objemem 1,6 litrů, kde je technologicky nedostatečný katalyzátor.

U jeho většího bratra 2,0L který používá močovinou obsahující aditiva lze předpokládat dostatčnou rezervu.

Co by ale všechny majitele mělo zajímat, je proč Folksvágn nenechal motor pořád běžet v zákonem požadovaném emisním režimu, když to motor v oficiálním testu dokáže?

Argumenty jako nižší spotřeba (5 dcl / 100 km), vyšší výkon (v řádu procent), menší nutnost doplňovat aditiva rozhodně nevyváží problémy, které na sebe nekalé jednání výrobce přivolalo.

V tom měl výrobce v době výroby vozů s modifikovaným SW rozhodně jasno.

Velmi podezřele se nikde ani jeden odborník z branže neptá, jestli to není především sníženou spolehlivostí v provozu se zakonými emisemi.

To že vozy s 2 litrovým motor po svolani a vymene SW mohou v budoucnu časem selhávat na důležité komponenty může koncernu mnohem v budoucnu více uškodit na reputaci než by se mohlo zdát.

Doufám, ale že majitelé nakonec přistoupí na to, že provoz naftového vozu má prostě vyšší náklady a vúz jim bude i dále dobře sloužit k jejich spokojenosti

Tak jednoduche to zrejme vsechno nebude.

Plno americke tezke dopravni techniky na silnicnich a kolejich hluboce nesplnuje emisni limity.

At uz je duvod, ze byli registrovany pred vstup prisnych emisnich limitu v platnost nebo maji vyjimku

(hasicska vozidla, lode etc.), nic neubira na pravde ze u v USA jsou emise z dopravni techniky znacne.

Kalifornie je snad jedine ktera je striktnejsi nez zbytek Federace a to predevsim kvuli sve nevyhodne geograficke a

klimaticke poloze (udoli mezi vysokymi horami a zapadni vetry co emise drzi pri pobrezi proti horam).

Co se tyce emisi posledniho vykriku motorove mody, primemu vstrikovani zazehovych motoru s turbodmychadlem,

tak ty take diky vysokym teplotam a palivovym nuklejim z trysek maji vuci svym strasim atmosfericky plnenym

bratricku bez primeho vstrikovani vyrazne vyssi mnozstvi prachovych castic (PM),

ktere ale nemusi oproti vznetovym dieslovym motorum vubec filtrovat. Snad az EURO 7 norma jim toto zlo zatrhne.

To ze Folkswag'n fixloval je sprosta lumparna a doufam, ze bude razne potrestana.

Tento trest ale nevyresi technicky mnohem obsahlejsi problem, a to jak uklidit po te nehorazne mase ctyrkolich plechovek,

co denne zaplavuje cesty.

Obavam, se zadny soucasne prodavany automobil je vyraben tak aby co nejmene skodil zivotnimu prostredi.

Soucasne automobili jsou staveny tak, aby predevsim uspokojili narocneho zakaznika,

kteremu uz bohuzel dlohou nestaci 100 HP, a bokem musi nejak splnit emisni testy,

ktere ale maji s realitou v beznem provozu pouze malou sanci na porovnani.

Jedno je jasne, tak jako byli bankeri po financni krizi v letech 2007-2008 podrobeni skrutyne a tvrdsim pravidlum,

stejne trnita cesta bude pro svetovy automobilovy prumysl.

Budouci auta s sebou budou velmi brzy vozit celou chemickou fabriku plnou katalizatoru a filtru ve vyfukovem potrubi,

coz jejich cenu zjevne prodrazi.

V blizke budoucnosti nebudeme do vozu pouze cerpat paliva, ale take mocovinu pod skvelym komercnim nazvem AdBlue

a mozne ze i mnohe dalsi chemicke slozky.

"JZD Chvojokovice - Brod.

Asi nějakej dobrej oddíl, napiš ho do dvojky." (citace z Jachyme hod ho do stroje)

[autor k tomu dodává] ... a nikoliv mezi břídily, co nakoupili dluhopisy státu co fixluje svoje finanční knihy.

Ale kdepak, jak by mohla státní banka investovat na Ukraině a v Rusku? Vždy je tam rating hluboko po důvěrihodnou úrovní.

A splácení českého dluhu. To lze jenom českými korunami, páč dluhopisy jsou vydávány v národní měně.

Co je ale největší neštěstí, že až česká kačka přitvrdí, tak to bude ČNB spolu s panem Šicím Strojem strašný balík.

A to ku vzteku českých daňových poplatníků.

Nevím proč si pan řecký premiér vůbec stěžuje.

Když si někdo napůjčuje prachy na tučné penze od 60 let, namakanou armádu, která leští kanady v kasárnách,

obrovské letiště a obrovké olympijské hřiště za vesnicí, aby vypadal jako zazobaný snobák a pak to nezvládá splácet,

tak na něj věřitele musí zákonitě vlýtnout.

Když si někdo v Evropě místo 4 násobku ročního příjmu na střídmý byt napůjčuje rovnou 8 násobek,

aby mohl mít barák s bazénem a nestihá později kvůli poklesu poněvadž mu poklesl roční příjem,

tak to svědčí o velmi chabé finanční gramotnosti (pozn. autora v extrému až o totální negramotnosti).

Naštěstí je Evropa dosti ohleduplná vůči věřitelům a oproti Americe nemažeme naše (byť i zděděné) závazky

prostým vrácení klíčů od nemovitosti na hypotéku nebo v podobě prázdné obálky zpět věřitelů k jejich pláči.

Za všechno se platí a za pýchu která předchází pád dvakrát tolik.