Příspěvky nebo odpovědi uživatele Dlouhán
rozumíte někdo těm kódům u převodů
už ho vidím jak to kupuje za 3300 ks
už ho vidím jak to kupuje za 3300 ks
stát může Masného kecy lehce umlčet, výběrovým řízením na podíl CKA a máme na světě tržní cenu
Report problémy v polsku
ted se ukáže pravá cena
zastavení dodávek VS neohrozí
Ekonomické informace
Český rozhlas
08.04.2005
Nejdříve se podíváme za oceláři na severu Moravy. Společnost Vysoké Pece Ostrava z ocelářské skupiny Mittal Steel zastaví dodávky surového železa pro Vítkovice Steel, přestože to pro ni bude znamenat ztrátu zhruba 700 pracovních míst.
Potvrdil to mluvčí Vysokých pecí Vladimír Gurecký:
„Vedení rozhodlo, že 1.5. ukončí obchodní spolupráci se společností Vítkovice-Steel a zastaví ji dodávky tekutého surového železa. Důvodem je to, že neexistuje standardní obchodní vztah mezi těmito společnostmi, od roku 2003 se nepodařilo překlenout neshody, které v tomto obchodním vztahu panují.“
Jádrem sporu je cena za suroviny. Skupina Mital Steel požaduje, aby Vítkovice doplatily za železo, dodané v minulosti, 350 milionů korun. Stát jako vlastník Vítkovic ale považuje ceny za předražené a u soudu naopak žádá vrácení více než miliardy korun. Mital Steel se opírá o únorové rozhodnutí antimonopolního úřadu, podle nějž může přistoupit ke krajnímu řešení, pokud se obě firmy nedohodnou do 30. dubna. Mluvčí Vítkovických hutí Lentka Hatlapatková říká, že zatím by zastavení dodávek surového železa nemělo ohrozit výrobu:
„Zastavení dodávek surového železa společnost Vítkovice-Steel v žádném případě neohrozí. Pro tuto variantu má připraven havarijní plán, v němž počítá s dodávkami externí vsázky. Nákupní kanály ze zemí Střední a Východní Evropy jsou již v této době otevřeny. Společnost Vítkovice-Steel by tedy i v tomto případě byla schopna dostat svým závazkům a zajistit výrobu zakázek zcela nezávisle.“
Mluvčí státního podniku Osinek, který Vítkovické hutě vlastní, Eva Kiijonková potvrdila, že od svého požadavku na vrácení peněz neustoupí. A upozorňuje na možnou souvislost vyostření vztahů s privatizací Vítkovice Steel, ze které byl Mittal Steel vyřazen:
„Vnímáme nátlak Mittal Steelu jako vážné ohrožení, které se týká v tuto chvíli už celého regionu Ostravska, protože na společnost Vítkovice-Steel je navázána řada dalších dodavatelů. V každém případě Osinek trvá na tom, že za neoprávněně účtované ceny má nárok na kompenzace ve výši minimálně 1 miliardy korun.“
není 2 mld USD málo, je to jen 46 mld Kč a v roce 2003 bylo 42 mld
teoreticky se bude v PS hlasovat v květnu, pro ten pozměňovák byli ODS, CSSD a US, 130 lidí, stačí zlomit 30
hlavně ČSSD, ti ODS nenávidí. Přijetí návrhu Senátu zápisy v rejstříku neohrozí a může to klidně platit od 1.7.2005 jak se v návrhu předpokládá. I někteří ODS jsou slušní.
včera ČT 1 22:30 mluvili o vyvlastňování, Pospíšil (ODS) se kroutil a moc se k tomu nehlásil
oddálení zveřejnění HV + placení o 2% nižších daní!
drobní akcionáři plačte III v HN
V Senátu nyní čeká na schválení novela obchodního zákoníku připravená poslancem Vladimírem Doležalem (ODS), která připravuje vyvlastňování drobných akcionářů tvrdým a bezohledným způsobem.
Opět byla použita zákeřná metoda. Tentokráte nikoli přivaření paragrafu k jinému zákonu, ale zneužití důležité novelizace zákona k jiným účelům, než ke kterým byla původně ohlášena. Cílem novely obchodního zákoníku měla přece být zrychlená registrace obchodních společností! Pozoruhodné je, že podobně se vyznamenávají v parlamentu hlavně poslanci ODS. Opozice se má vůči vládám vymezovat především tím, že nabízí čistotu proti ušpiněnému vládnutí. Ta naše ale vypadá, že je zajatcem lobbistů.
Pokud bude navrhovaná novela schválena, začne se psát další dějství opusu Drobní akcionáři plačte!. První dějství začalo v roce 1995 reklamní akcí finanční skupiny Motoinvest. V dalším dějství pak drobní akcionáři zaplakali doopravdy, a to hlavně ve fondech, které se dostaly do spárů Motoinvestu, ale například také v těch, které se transformovaly na neregulované holdingy.
Co bylo důsledkem ? Na dlouhá léta podlomená důvěra investorů v kapitálový trh. ODS jakoby se nepoučila. To chce být s něčím podobným zase spojována, podobně jako v 90. letech?
jan.machacek@economia.cz
proč by to mělo vadit jen akcionářům MSO, jak uvádí pisatel
výroba oceli závratně neroste, cena by se tedy mohla držet vysoko
| World Steel Production Climbs in February | ||||||||||||||
| ||||||||||||||
World Steel Production Climbs in February
World crude steel production for the 61 countries reporting to the International Iron and Steel Institute was 83.9 million metric tons in February. This is an increase of 3.7 percent from figures the same time last year.
China produced 24.8 million metric tons of crude steel in February, up 21.2 percent from the same month in 2004. Total production for the Asian region was 41.4 million metric tons, a rise of 10.3 percent from February 2004.
Production in the 25 European Union countries stands at 15.1 million metric tons in February. Production dropped in France by 4.2 percent; Germany, -1.4 percent; and the United Kingdom -5.8 percent, compared to the same month of 2004. Crude steel production in Italy grew by 3.1%.
In North America production dropped in Canada by -6.7 percent, and declined in the United States by 3.0 percent.
Tuesday, March 22, 2005
další články z HN
chudáci, jejich vstřícné nabídky nebyly akceptovány
zkus to poslat Topolánkovi, co tam má za hovada
Otradovec říká, že jsou v ČR osvědčený a úspěšný investor, jak je to možné, když tady někdo tvrdí, že MSO je ve ztrátě v době ocelářského boomu?
stejně nechápu, proč MS vyloučili, mohli to udělat až v 1.kole
zprávyy z TŽ, jestli za této situace je MSO ve ztrátě, tak by asi VS neměly dostat
když to neumí
Strategické suroviny by měly zlevnit
Třinecký hutník č. 11/2005
16.03.2005
Analytici předpokládají pro rok 2005 mírný pokles cen strategických surovin pro ocelářský průmysl, ale i nadále se tyto-ceny udrží na vysoké úrovni.
Podle propočtů Mezinárodního institutu železa a oceli se výroba oceli v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 zvedla o 8,8 %. Takto významný nárůst výroby se musel podepsat i na cenách strategických surovin v hutnictví: koksu, železné rudy a šrotu.
Dle názorů expertů se ceny koksu udrží na vysoké úrovni ještě 2 až 3 roky, pak bude následovat jejich pokles. Od ledna do prosince loňského roku vzrostly ceny 2,5krát a v některých případech dokonce 3krát. V třetím čtvrtletí roku 2004 dosáhly ceny koksu rekordní úrovně 340-400 dolarů za tunu. Z tohoto razantního vzestupu cen obviňuje ocelářský sektor čínský trh, jenž pohlcuje obrovské množství strategických surovin. Již několik měsíců se Čína snaží zbrzdit svůj hospodářský růst, což souvisí i s nižším zájmem o strategické suroviny a následně poklesem jejich cen.
World Steel Dynamics předpokládá, že v roce 2015 dosáhne světová produkce oceli 1,4 mld. tun; úroveň 1,1 mld. tun by měla být překročena již v tomto roce. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, má před sebou hutnictví a jeho dodavatelé dlouhodobou perspektivu stabilního růstu.
Na vývoj světových cen surovin jsme museli pružně reagovat
Třinecký hutník č. 11/2005
16.03.2005
říká ředitel nákupu Moravia Steel Bohdan Konderla
Je nasnadě, že nákup surovin je alfou a omegou celého výrobního procesu, l ten největší laik pochopí, že nebude-li zajištěno odpovídající a plynulé množství i kvalita surovin, výroba bude pokulhávat, nebude-li výroba, nebude co prodávat a pokud není odbyt, podnik nečeká nic dobrého. Surovinami tedy vše začíná a tak nás zajímalo, jak se loni v této oblasti dařilo naší skupině TŽ-MS. Zasvěcenou odpověď jsme získali od osoby v této věci nejpovolanější, ředitele nákupu Moravia Steel Bohdana Konderly.
Dozvěděli jsme se, že rok 2004 byl z hlediska nákupu surovin atypický oproti předchozím. Proč? V jeho průběhu, především pak od druhého kvartálu, došlo k obrovské poptávce po oceli v celém světě, zejména pak na čínském trhu. Celosvětový boom oceli znamenal potřebu nárůstu výrob a tím i zajištění maximálního množství surovin.
Tato situace měla dopad samozřejmě také na Třinecké železárny. „Značný nedostatek veškerých surovin, ale především koksu, uhlí, šrotu a rud způsobil, že začalo docházet k velkému nárůstu cen. Je zcela logické, že pokud je surovin málo, ceny jdou nahoru. Na vývoj světových cen jsme museli reagovat pružně a včas a museli jsme být přinejmenším krok dopředu," konstatoval ředitel nákupu MS. Skloubit dva základní požadavky, to je zajištění dostatečného množství surovin a přitom najít optimum, pokud jde o cenové relace, vůbec nebylo snadné. Celý kolektiv pracovníků odboru nákupu pod vedením svého ředitele vyvinul maximální úsilí, aby vše zvládl. To se podařilo, což koneckonců dokládají dosažené výsledky.
„Loni jsme měli v plánu nakoupit 5 milionů 714 tisíc tun strategických surovin a skutečnost byla o zhruba 140 tisíc tun vyšší. Podařilo se také vyrobit rekordní objemy surového železa a oceli, o čemž již podnikové noviny informovaly," konstatoval B. Konderla. Vzniklou situaci pak komentoval následovně: „Museli jsme neustále sledovat vývoj a dělat marketingový průzkum. Nejsvízelnější situace byla s koksem, když jej Čína začala nakupovat v Evropě. Dříve tomu bylo naopak a Čína vyvážela koks do Evropy, která se tomu bránila. To proto, aby ho nebyl nadbytek a aby se evropským producentům nesnižovala cena. Pak se situace zvrátila, což se u cen projevilo skokem zhruba o 300 procent," vysvětlil ředitel Konderla.
Jak dále dodal, problémy byly také se šrotem, protože v minulosti se nestávalo, aby se šrot vyvážel do světa, především do Číny. Je to sice komodita obchodovatelná, ale vždy se s ní obchodovalo v rámci Evropy.
Nákup rud se s většími či menšími problémy podařilo zvládnout. Pokud jde o speciální feroslitiny a kovy, které nakupujeme na světových trzích, do těch se promítlo zvýšení cen.
„Loňský rok byl velmi náročný, ale musím předeslat, a tak to cítím, že takové situace se budou opakovat a budou běžné. Musíme se umět s nimi poprat a brát je jako výzvu. Skončily doby, kdy bylo vše plánované. Na nepředvídané situace, jichž bude zřejmě stále více, je třeba umět reagovat včas a operativně. Prostě svět se mění. Pokud chceme být nadále úspěšní, musíme se těmto změnám přizpůsobovat, což mnohdy není snadné, ale takový je život," zhodnotil situaci v nákupu surovin za loňský rok ředitel Bohdan Konderla.
Emilie Šwidrová
Export do Číny
Třinecký hutník č. 11/2005
16.03.2005
České podniky vydělávají na růstu čínské ekonomiky. Za poslední dva roky zvýšily svůj export na tamní teritorium o třetinu, tedy na loňských 6,85 miliardy korun. Výnosy by mohly být ale ještě vyšší, kdyby se naše firmy dokázaly v Číně lépe prosazovat.
Z nebývalého růstu čínského hospodářství těží, byť nepřímo, také český ocelářský průmysl a jeho dodavatelé. Například těžaři černého uhlí, ale také prodejci ocelového šrotu. Čína doposud nemá dostatečné vlastní ocelárenské kapacity a ani zvýšená produkce (o více než dvacet procent za loňský rok) nestačí k uspokojení její domácí poptávky. Proto skupuje tento materiál po celém světě. Českým výrobcům se tím samozřejmě otevírá prostor k lepším obchodům.
taky to mám, konečně někdo rozumnej
dnes v HN si stěžuje zdroj blízký vládě na nevstřícnost Mittala, když dostal NH za tak nestandardních podmínek
že by konečně narazili, je fakt možné, že když už tady nejsou Zemanovi lidé tak se dočkáme tvrdšího a rozumějšího postoje vlády?
http://hn.ihned.cz/2-15811070-500000_d-d5
teď už zbývá jen odkup akcií od CKA
23.3. se to začíná projednávat, takže je bombardujme, a´t vidí, že se lidi, potenciální voliči, zajímají
už se mi ozvalo několik senátorů
někteří se s mým názorem ztotožnili, někteří teprve budou problematiku projednávat na klubu, takže uvidíme...
Zprava z MF
Byt to v ČR tak koupi jestě 2% a vyvlasti je 8 USD
Byt to v ČR tak koupi jestě 2% a vyvlasti je 8 USD
1.teď můžeš oslovit senátory a´t zamezí novému zákonu o vyvlastnění,
2. snažit se nějak, přes poslance, media... tlačit na vládu aby nepouštěla podíl CKA než budou spravedlivé zákony
3. jestli ti parchanti v senátu to schválí, oslovit Ústavní soud aby to zrušil
Byt to v ČR tak koupi jestě 2% a vyvlasti je 8 USD
Když Ispat Internacional (IN) kupoval LNM holding bylo to výměnou akcií, Mittal vlastnil 100% LNM a za ně dostal nějaké akcie (IN) celkem jich teď má 88% resp. po fůzi s ISG bude mít
8USD v ČR to sedí, v USA je to kriminál
adresy senátorů z výboru, který před schůzí (23.3.) projednávají Doležala
Senát o Vyvlastnění minoritních akcionářů - akce poslanec Doležal
Kdo neví voco gou - jedná se o ten návrh novely zákona "o Vyvlastňování minoritních akcionářů" (= novela obchodního zákoníku, pasáž vložená jako pozměňující návrh poslance Doležala tzv. squeeze-out, vložené § 183i, 183j, 183k, 183l, 183m a 183n) Je to jako senátní tisk č. 34, k projednání před schůzí to dostal Ústavně právní výbor senátu (členové Kubera ODS, Feber US, Janata KDU, Kubín BEZP, Macák ČSSD, Domšová BEZP, Příhoda ODS, Stodůlka KDU, Šneberger ODS, Volný ODS, Žák ODS)
emaily a adresy www.senat.cz takže žhavte dráty jako já
to LG
to Honza K
Prosím tě nemáš představu kolik nás bude stát podání žaloby na nedoplatek a musí být její součástí ten posudek nebo ho můžeme předložit až u soudu?
Pokud totiž, ti parchanti schválí ten zákon tak při zveřejnění pozvánky na VH budeme mít dva měsíce na napadnutí, takže nechci panikařit, ale jen být připraven.
Možná to CKA nepustí takže se doba prodlouží, ale tady je vše možné...ted by měli všechny dohody mezi MIt a vládou padnout viz dnešní HN no ale člověk nikdy neví
pak prý rostou Mittalovi náklady
Mittal Steel Sees Lower Materials Costs, Helped by Its Mines
10.03.2005
March 10 (Bloomberg) -- Mittal Steel Co., poised to become the world's largest steelmaker after more than $8 billion of acquisitions in the past two years, will spend less than competitors on iron ore and coal this year because it owns more mines, Chief Operating Officer Malay Mukherjee said.
``Regardless of what other companies do, we'll be able to limit our increase in raw-material costs to about 10 percent this year,'' London-based Mukherjee, 57, said in an interview in Kolkata, India.
Demand from China caused prices of iron ore for 2005 delivery to rise 71 percent and coking coal to more than double, according to prices negotiated by Japanese steelmakers, a global benchmark. In 2004, iron ore prices rose 19 percent and coking coal gained 30 percent. The two commodities are used to make steel.
The lower costs may help Mittal bolster its position as the most profitable steelmaker. Net income in 2004 rose to a record $4.7 billion as it raised prices by 54 percent and made acquisitions in Eastern Europe and South Africa.
``Today, with prices shooting up, companies which have their own mines have an edge over others,'' said James Lennon, the London-based executive director of commodities research at Macquarie Bank. ``Mittal is reaping the benefits of this strategy.''
Mittal's Mines
Rotterdam-based Mittal Steel, run by billionaire Chairman Lakshmi Mittal, gets 60 percent of its iron ore and 70 percent of its coking coal from its own mines, Mukherjee said. The company owns mines in South Africa, Kazakhstan, Algeria, Mexico, the U.S. and Bosnia.
Luxembourg-based Arcelor SA, its biggest competitor, gets just 3 percent of its iron ore from its own mines and buys all of its coal from outside suppliers. Arcelor posted a 2.31 billion- euro ($3.1 billion) profit last year.
Mittal will overtake Arcelor as the biggest steelmaker after buying Richfield, Ohio-based International Steel Group Inc. from financier Wilbur Ross by the end of March. The company has also invested in steelmakers in South Africa, Poland, the Czech Republic, Romania and Macedonia since January 2003.
Tokyo-based Nippon Steel Corp., the world's third-biggest steelmaker, forecasts a 200 billion yen ($1.9 billion) profit for the year ending March 31. Nippon Steel buys 85 percent of its coal and 60 percent of its iron ore from outside suppliers, according to company spokesman Hiroshi Nakashima.
`At an Advantage'
Shares of Mittal Steel, formed in December 2004 by the merger of Lakshmi Mittal's closely held LNM Holdings NV and publicly traded Ispat International NV, have more than quadrupled in the past year to 30.02 euros. That compares with a 27 percent gain for Arcelor, a 26 percent increase for Nippon Steel and a 17 percent gain for Tokyo-based JFE Holdings Inc., the fourth- biggest steelmaker.
Mittal, who started his company in 1976 after acquiring a steel mill in Indonesia, currently owns about 97 percent of the company. His family's stake will fall to 88 percent after the $4.5 billion cash-and-stock purchase of International Steel is completed.
``If Mittal is able to control the rise in raw-material costs to 10 percent, he will definitely be at an advantage over other steel companies such as Nippon Steel and JFE,'' said Clyde Henderson, director at Sydney-based research company Energy Economics Pty.
Mittal's outside suppliers are mostly in India, Brazil and Australia. The company's projected 10 percent increase in raw- material costs this year follows an 8 percent gain last year, according to Mukherjee. The company doesn't disclose how much it spends on raw materials.
Rising Costs
Roeland Baan, head of Mittal Steel's central and eastern European operations, said on March 2 the company plans to raise prices to keep pace with rising raw-material costs this year.
``We are hoping steel prices will rise enough to mitigate the rise in costs,'' Lakshmi Mittal, 54, said at a conference in New Delhi last month.
In addition to mines in Africa, Central Asia, North America and Eastern Europe, Mittal owns steel mills in 14 countries. The company has pursued a strategy of buying money-losing plants and reviving them by investing in new facilities and boosting production.
Mukherjee said Mittal Steel is targeting acquisitions in China and India to tap rising demand in those nations.
``China is an opportunity, and there is a huge scope for consolidation since it is a very fragmented market,'' Mukherjee said. ``India is the other market where we would like to have a strong presence.''
Expanding in China
The company said on Jan. 14 it would buy a stake in China's Hunan Valin Steel Tube & Wire Co. for $314 million, its first acquisition in a nation that uses a third of the world's steel.
China, whose economy grew 9.5 percent in 2004, will consume 340 million tons of steel this year, 9 percent more than last year, according to the Japan Iron & Steel Federation.
China's per-capita steel consumption -- which rose to 270 kilograms in 2004 from 203 kilograms in 2003 -- has room for further growth as the nation catches up with markets such as South Korea, where annual steel consumption is 700 kilograms per person, Mukherjee said.
In India, the world's second-most populous nation after China, the government forecasts that steel demand will double in the next seven years. The economy grew 8.5 percent in the year ended March, 31, 2004, the fastest in 15 years. Mittal Steel doesn't currently own any Indian steelmakers or mines.
Mittal Steel's capacity -- which will be 70 million tons after the International Steel acquisition -- may rise to 100 million tons in the next several years, Mukherjee said.
Debarati Roy in Mumbai
droy5@bloomberg.net.
je tam i usnesení vlády, že podíl CKA kupuje i pro ochranu minorit
úryvek z posudku KPMG, při porovnání z jinými společnostmi až 2216Kč k 31.12.2003!
údajná manipulace výsledků
údajná manipulace výsledků
1. možný to je, ale MSO je součástí MS, který se obchoduje na NYSE takže snížení zisku MSO bude ve prospěch jiné dcery, aby se celkový zisk MS nesnižoval
2. před týdnem Mittal v New Yorku tvrdil, že ceny vstupů +80% se skupiny MS netýkají, protože mají vlastní zdroje
3. i případný nárůst vstupů musí být kompenzován zvýšením ceny výstupů, na dnešním trhu je to možné, a pak taky rostou ceny jen některých vstupů, které netvoří 100% nákladů
4. pokud neskončilo účetní období 31.12 tak údajných 300 mil za únor bude započítáno s 15 mld za rok 2004 takže nula nula prd, účetní období musí skončit 31.3.2005 nejpozději
5. pokud by se Mittalovy prokázala manipulace jde v USA bručet, a myslím, že na pověsti na Wall Street mu hodně záleží
kdyby to tak bylo proč to neprezentují v médiích jak jsou na tom špatně?
určitě by to cenu akcií sráželo, ne?
po vyvlastnění už 1.1. v roce budou prezentovat jak jedou a vedle výdělků UNI, CEZ... budeme číst současně o MSO. Dnes dobré výsledky tají resp mlží, aby někdo nemohl tvrdit jak hodnotné jsou akcie.
kdyby pan poslanec chtěl směrnici aplikovat celou nezapomněl by na právo minorit prodat
tak hájí zájmy jen majorit
Right of sell-out
The right of squeeze-out is combined with a "sell-out right" enabling minority shareholders to require the majority shareholder to buy their securities following a takeover bid. Member States must ensure that a holder of remaining securities is able to require the offeror to buy his securities from him at a fair price.
část zmińované směrnice EU + odkaz na ni
problém je, že stát není schopen zabezpečit podmínku v poslední větě, takže budeme muset jít až do Štrasburgu
Right of squeeze-out
The Directive provides for a "squeeze-out right" enabling a majority shareholder to require the remaining minority shareholders to sell him their securities. Member States must ensure that an offeror is able to require all the holders of the remaining securities to sell him those securities at a fair price.
Member States must introduce the squeeze-out right in one of the following situations:
- where the offeror holds securities representing not less than 90% of the capital carrying voting rights in the offeree company. Member States may set a higher threshold that may not, however, be higher than 95% of the capital carrying voting rights and 95% of the voting rights;
or
- where, following acceptance of the bid, he has acquired or firmly contracted to acquire securities representing not less than 90% of the capital carrying voting rights and 90% of the voting rights comprised in the bid.
If the offeror wishes to exercise the right of squeeze-out, he must do so within three months of the end of the time allowed for acceptance of the bid. Member States must ensure that a fair price is guaranteed.
http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/lvb/l26012a.htm
to Jiri
naší nadějí je ted vláda
Problem - doplnění
tomu nasvědčuje i omezená platnost změny OZ, BTW paragraf 220p byl určitě spravedlivější(bylo víc omezení, jako zveřejnění závěrky před vyvlastněním, úročení nedoplatků...), toto je úplná zlodějina ala ODS
V části páté čl. V přechodná ustanovení se doplňuje bod č. 4, který zní:
"4. Osoba, která splňuje podmínky podle § 183i odstavce 1 tohoto zákona ke dni účinnosti tohoto zákona může vykonávat právo výkupu účastnických cenných papírů podle § 183i až 183n Obchodního zákoníku do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak toto právo zaniká.".
Problem
Akorat me mrzi jedna vec..
že by v naší vlasti začalo něco fungovat nebo je to hra?
Spor státu s Mittalem hned tak neskončí
www.ihned.cz
03.03.2005
Privatizace Vítkovic Steel
Vláda se sice do privatizace firmy Vítkovice Steel pustila s rizikem velkých komplikací, doufala však, že seje do doby, než zájemci předloží konečné nabídky, podaří vyřešit. Jak ale vyplývám včerejšího jednání privatizační komise, spor mezi státem a Mittal Steel Ostrava naopak nabírá na obrátkách.
Podle rozhodnutí antimonopolního úřadu má státní firma Vítkovice Steel platit Vysokým pecím, které ovládá Mittal Steel Ostrava, za dodávky surového železa takové
ceny, které si Mittal určí. A pokud v tomto duchu Vítkovice Steel s Vysokými pecemi neuzavřou k letošnímu 30. dubnu smlouvu, mají Vysoké pece právo dodávky zastavit. »Je to bezprecedentní rozhodnutí, zvláště v době, kdy je privatizace Vítkovice Steel v plném běhu. Stát se s ním smířit nehodlá a odvolá se proti němu,« konstatoval náměstek ministra průmyslu, a obchodu Martin Pecina.
Spor o ceny dodávek surového železa se táhne již téměř dva roky. Mittal Steel Ostrava se kvůli celé záležitosti obrátil dokonce na soud. Tento fakt zase vedl vládu k tomu, že Mittal vyloučila z privatizace státní firmy Vítkovice Steel. Nicméně v posledních měsících obě strany horečně hledaly řešení, které by Mittal Steel umožnilo do privatizace vstoupit. A zdálo se, že obě strany jsou nakloněny mimosoudní dohodě. Tato možnost nyní prakticky padá.
»Naše nabídka k ukončení soudních sporů sice trvá, mění se však naše podmínky pro její uzavření. Pokud na ně Mittal Steel Ostrava přistoupí, může tak jako ostatní účastníci výběrového řízení podat do 18. března předběžnou nabídku,« konstatoval náměstek Pecina.
Stát bude podle rozhodnutí privatizační komise požadovat po Vysokých pecích Ostrava jednu miliardu korun a závazek, že uzavře s Vítkovice Steel dlouhodobou dohodu o dodávkách. Jejich cena by se měla rovnat nákladům plus přiměřenému zisku. Ceny, které si Vysoké pece účtují, by se měly snížit okamžitě.
Stát přitom vychází z faktu, že dodávající firma má £ na trhu dominantní postavení. Proto se nemůže řídit cenami světovými.
Antimonopolní úřad však právě v tomto bodě zastává jiný názor. Uznal sice, že dodávající firma má dominantní postavení a dosahuje vysokých zisků, to je však podle expertů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v pořádku. Ceny surového železa stoupají po celém světě.
Z privatizace téměř sta procent firmy Vítkovice Steel má stát získat téměř pět miliard korun. O společnost projevilo zájem devatenáct kupců, jsou mezi nimi obří ocelářské společnosti z celého světa. Vláda však velmi stála o to, aby se mezi uchazeči nakonec objevil i Mittal Steel Zejména proto, že by zřejmě přišel s vysokou cenovou nabídkou. S Mittalem proto o podmínkách smíru vyjednávali dokonce ministři - průmyslu a obchodu Milan Urban a financí Bohuslav Sobotka.
Jana Havligerová
sídlo zůstává v Ostavě, spekulace o Antilách byly neoprávněné
ocenění na úrovni +-VK
současná platnost §220 a příp. 183i... je nesmyslná, ne?
hodný strýček Mittal chce pomoci státu od zbytečných akcií
Názory a diskuze
| Burza Prime 11:17 | ||
| Název | Kurz | Změna |
|---|---|---|
| COLT(CZG) | 681.00 | 0.00% |
| ČEZ | 933.50 | -0.32% |
| ERSTE | 1 110.00 | +0.18% |
| GEN(NORTON) | 565.00 | -0.88% |
| GEVORKYAN | 256.00 | +0.79% |
| KB | 780.00 | +0.39% |
| KOFOLA | 294.00 | +1.38% |
| MONETA | 96.90 | +0.10% |
| PHOTON | 45.00 | -0.77% |
| PILULKA | 186.00 | +1.09% |
| PM | 14 980.00 | +0.54% |
| PRIMOCO | 810.00 | 0.00% |
| VIG | 747.00 | +0.81% |
| Kurzy měn | |
| Kurzovní lístek ČNB pro 28.05.2024 | |
| USD americký dolar | 22.650
  |
| AUD australský dolar | 15.107
|
| GBP britská libra | 28.971
|
| BGN bulharský lev | 12.601
|
| EUR euro | 24.645
|
| HUF maďarský forint | 6.436
 |
| NOK norská koruna | 2.160
|
| PLN polský zlotý | 5.801
|
| CHF švýcarský frank | 24.884
|
| TRY turecká lira | 70.372
|
| Komodity online | ||
| Ropa | 84.61 USD | 10:58
|
| Zlato | 2345.90 USD | 10:58
|
| Stříbro | 32.02 USD | 10:58
|
| Káva | 228.30 USD | 10:58
|
| Cukr | 18.73 USD | 10:58
|
| Bavlna | 81.94 USD | 10:58
|
