Příspěvky nebo odpovědi uživatele FANNY

PKN už výrazně couvá z dohody s Agrofertem

22.8.2005  Hospodářské noviny  str. 15  Podniky a trhy

Martin Mařík  Podniky

zpět

PRAHA, 22. 8. 2005 Polský petrochemický gigant PKN Orlen zesiluje svoji snahu o to, aby nemusel prodat českému Agrofertu podíly v některých klíčových firmách, jež získal při privatizaci holdingu Unipetrol. Snaží se přitom zdůraznit, že podle něj nevýhodné smlouvy s Agrofertem uzavřelo bývalé vedení Orlenu. S ním teď nové představenstvo PKN nechce mít nic společného. »Dohody podepsané v letech 2003 a 2004 garantují prodej některých aktiv Unipetrolu společnostem Agrofert a ConocoPhillips, u nichž minulé vedení naší firmy nepředpokládalo, že budou pro aktivity PKN Orlen důležité. Současné vedení zdůrazňuje, že mezi Unipetrolem a Agrofertem či ConocoPhillips nedošlo k žádným dohodám o prodeji těchto aktiv,« potvrdil HN mluvčí Orlenu Dawid Piekarz. Dodal, že Orlen si je vědom kompenzačních sankcí při nesplnění svých závazků. Spor Orlenu s Agrofertem rozvířil v minulých dnech polský tisk. S odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že Orlen má podle smluv z loňska prodat Agrofertu podíly ve firmách Kaučuk, Chemopetrol a dalších třech podnicích za 103 miliónů eur. Ale současná hodnota podílů je podle odhadů o 180 miliónů eur vyšší. Česká firma na splnění smluv trvá. »Udělali jsme zkrátka dobrý obchod, s nímž souhlasily obě strany. Vycházelo se z výsledků firem holdingu Unipetrol v roce 2003, tomu cena odpovídá,« říkají zástupci Agrofertu. Orlen naznačil, že raději zaplatí pokutu 75 miliónů eur, než aby dodržel dohody uzavřené jeho bývalým vedením. Orlen ale podle polského tisku sází na to, že původní smlouva s Agrofertem se může zpochybnit. Spekuluje se totiž o tom, že v privatizaci Unipetrolu mohly sehrát roli úplatky některým polským a českým politikům. »Veškeré smlouvy související s nabytím Unipetrolu zkoumá bezpečnostní odbor naší společnosti. Závěry kontroly budou v případě nutnosti zaslány příslušným vyšetřujícím státním orgánům,« prohlásil Piekarz. Krakovská prokuratura, jež se má případem zabývat, však zatím k průběhu vyšetřování nic bližšího neuvedla. Nereagovala ani na dotaz HN z předminulého týdne. Česká strana veškerá podezření označuje za nesmyslná. O autorovi| Martin Mařík, www.ihned.cz/marik

Vše ale nasvědčuje tomu, že nové představenstvo Orlenu - právě kvůli aféře Orlengate došlo v PKN k personálnímu zemětřesení -smlouvy s českým Agrofertem ani americkým Conocem dodržet nehodlá. Podle informací HN spolu například v pátek jednali také ředitel Agrofertu pro strategii Jan Kadaník a místopředseda představenstva Orlenu Cezary Smorszczewski, ale bezvýsledně. Orlen couvá ze smlouvy, str. 15 O autorovi| Martin Mařík, www.ihned.cz/marik

Kampak to dneska vyleze,žeby 189?????

TAK JAK TO DNESKA VIDÍTE???? KDO SI TIPNE KDE BUDEM V 16.30???KDYŽ PADLO 180!!!!

369 PKN   500-600 MOL  TAK VOVOVOVOVCOCOCOCODEDEDEDË

Když jde do toho i J+T / SPARTA / tak už jde do do tuhýho a jak vydělatTAK SE JICH ZEPTEJTE??? 100% JE MÁLO 369 - 600 I VÍC JAKO SLOVNAFT

A je to tam.

účetní hodnota  205 tak vovovovocococococodeeeeee

kdy bude 600???

Ráno jsem chtěl psát jestli je nebezpečné dotknout se 170. No a už jsme na 173.31.

Vytočil mě můj dvojník. Dá se někam na Alia Web zavolat a zaurgovat to?????

BOHUŽEL SE POD JMÉNEM FANNY TADY NĚKDO ZVIDITELŇUJE. jAK JE TO MOŽNÝ???UŽ SI TADY NA TO NĚKDO TAKY STĚŽOVAL. ZE VČEREJŠKA JE MOJE 22:00,A 22:01ALE UŽ NE 22:07, 22:08, 22:15. HOWGH.

UNIMinoritáři chtějí, aby akcie nezůstaly na burze
Minoritním akcionářům se nová nabídka PKN zamlouvá

Páteční nabídka PKN Orlen týkající se akcií Unipetrolu ve výši 135 korun sdružení minoritních akcionářů uspokojila. Tato nabídka odráží  snahu vedení PKN naplnit literu zákona,  nabídnout přiměřenou hodnotu za jednu akcii Unipetrolu," píše se v oficiálním prohlášení sdružení.

Nová nabídka je o více jak 30 procent vyšší než byl původní návrh 103 korun za akcii.
Pokud Komise pro cenné papíry nabídku PKN Orlen schválí, sdružení doporučí minoritním akcionářům, aby této nabídky využili. Podle názoru sdružení minoritních acionářů není nová nabídka v rozporu s vývojem tržního ocenění srovnatelných firem

Do  roku  2O10 - 25kč -a komu se to nelíbí ať přestane vyrábět  - JIŘÍ RUSNOK  R 2002

UNIUNIMinoritáři chtějí, aby akcie nezůstaly na burze
Minoritním akcionářům se nová nabídka PKN zamlouvá

Páteční nabídka PKN Orlen týkající se akcií Unipetrolu ve výši 135 korun sdružení minoritních akcionářů uspokojila. Tato nabídka odráží  snahu vedení PKN naplnit literu zákona,  nabídnout přiměřenou hodnotu za jednu akcii Unipetrolu," píše se v oficiálním prohlášení sdružení.

Nová nabídka je o více jak 30 procent vyšší než byl původní návrh 103 korun za akcii.
Pokud Komise pro cenné papíry nabídku PKN Orlen schválí, sdružení doporučí minoritním akcionářům, aby této nabídky využili. Podle názoru sdružení minoritních acionářů není nová nabídka v rozporu s vývojem tržního ocenění srovnatelných firem

UNIMinoritáři chtějí, aby akcie nezůstaly na burze
Minoritním akcionářům se nová nabídka PKN zamlouvá

Páteční nabídka PKN Orlen týkající se akcií Unipetrolu ve výši 135 korun sdružení minoritních akcionářů uspokojila. Tato nabídka odráží  snahu vedení PKN naplnit literu zákona,  nabídnout přiměřenou hodnotu za jednu akcii Unipetrolu," píše se v oficiálním prohlášení sdružení.

Nová nabídka je o více jak 30 procent vyšší než byl původní návrh 103 korun za akcii.
Pokud Komise pro cenné papíry nabídku PKN Orlen schválí, sdružení doporučí minoritním akcionářům, aby této nabídky využili. Podle názoru sdružení minoritních acionářů není nová nabídka v rozporu s vývojem tržního ocenění srovnatelných firem.

Minoritáři chtějí, aby akcie zůstaly na burze
Minoritním akcionářům se nová nabídka PKN nezamlouvá

Páteční nabídka PKN Orlen týkající se akcií Unipetrolu ve výši 135 korun sdružení minoritních akcionářů neuspokojila. "I tato nabídka odráží spíše snahu vedení PKN naplnit literu zákona, než nabídnout přiměřenou hodnotu za jednu akcii Unipetrolu," píše se v oficiálním prohlášení sdružení.

Nová nabídka je o více jak 30 procent vyšší než byl původní návrh 103 korun za akcii. "Uvedený rozdíl plně prokázal pravdivost předcházejícího stanoviska sdružení ve kterém jsme původní nabídku označili za jasný pokus o poškození minoritních akcionářů. Současně se také potvrdil náš názor, že původní návrh mohl vykazovat znaky manipulace trhu s cílem výrazně zkrátit práva méně informovaných akcionářů," stojí v prohlášení.

Pokud Komise pro cenné papíry nabídku PKN Orlen schválí, sdružení nedoporučí minoritním akcionářům, aby této nabídky využili. Podle názoru sdružení minoritních acionářů je nová nabídka v rozporu s vývojem tržního ocenění srovnatelných firem.

"I přes náznaky zlepšení v chování firmy PKN Orlen vůči minoritním akcionářům sdružení stále očekává zveřejnění dalších informací, které by tento příznivý posun jednoznačně potvrdily," píše pověřený zástupce sdružení minoritních akcionářů Unipetrolu Martin Beneš.

Sdružení také čeká na oficiální a jednoznačné stanovisko týkající se ponechání akcií Unipetrolu na pražské burze.

Minoritáři chtějí, aby akcie zůstaly na burze Minoritním akcionářům se nová nabídka PKN nezamlouvá Páteční nabídka PKN Orlen týkající se akcií Unipetrolu ve výši 135 korun sdružení minoritních akcionářů neuspokojila. "I tato nabídka odráží spíše snahu vedení PKN naplnit literu zákona, než nabídnout přiměřenou hodnotu za jednu akcii Unipetrolu," píše se v oficiálním prohlášení sdružení. Nová nabídka je o více jak 30 procent vyšší než byl původní návrh 103 korun za akcii. "Uvedený rozdíl plně prokázal pravdivost předcházejícího stanoviska sdružení ve kterém jsme původní nabídku označili za jasný pokus o poškození minoritních akcionářů. Současně se také potvrdil náš názor, že původní návrh mohl vykazovat znaky manipulace trhu s cílem výrazně zkrátit práva méně informovaných akcionářů," stojí v prohlášení. Pokud Komise pro cenné papíry nabídku PKN Orlen schválí, sdružení nedoporučí minoritním akcionářům, aby této nabídky využili. Podle názoru sdružení minoritních acionářů je nová nabídka v rozporu s vývojem tržního ocenění srovnatelných firem. "I přes náznaky zlepšení v chování firmy PKN Orlen vůči minoritním akcionářům sdružení stále očekává zveřejnění dalších informací, které by tento příznivý posun jednoznačně potvrdily," píše pověřený zástupce sdružení minoritních akcionářů Unipetrolu Martin Beneš. Sdružení také čeká na oficiální a jednoznačné stanovisko týkající se ponechání akcií Unipetrolu na pražské burze.

RYCHLE A ZBĚSILE 15.8.2005 Euro str. 34 Legislativa TOMÁŠ SKŘIVÁNEK Bankovnictví a peněžnictví zpět NUCENÝ VÝKUP AKCIÍNedávno přijatý zákon čeká řada novelLetošní prázdniny nejsou pro akcionáře stejně jako pro ekonomická média vůbec nudné. Poté co Obchodní zákoník umožnil od počátku léta v poměrně syrové - tedy procesně jednoduché, ale pro minoritní vlastníky nepříliš výhodné - formě vyvlastňování, a navíc určil, že možností daných novelou půjde využít jen po dobu tří měsíců od doby, v níž vstoupila v platnost, spustil se kolotoč mimořádných valných hromad. Majoritní vlastníci, ať již jde o pivovary, společnosti z finančního byznysu, doly, regionální energetiky nebo malé firmy, všichni vytěsňují a vytěsňují. Celkem může zákona využít více než tři sta tuzemských firem. Tečka za kuponovou privatizací. "Zažíváme výkyv od extrému k extrému. Zatímco dříve ohrožovali velcí akcionáři malé, nyní je to naopak," řekla bezmála před dvěma roky (EURO 51/2003) partnerka společnosti Ernst & Young Petra Wendelová. Informace o valných hromadách, které kolorovaly ekonomické zprávy médií v čase valných hromad na přelomu jara a léta po několik posledních let, jí dávaly za pravdu. Profesionální minoritní vlastníci, z nichž nejznámějšími byli například Aleš Hodina, manželé Továrkovi nebo Jan Vokrouhlecký, na nich vystupovali často jako takzvaní greenmaileři (EURO 29/2004). Nejtypičtějšími projevy greenmailingu bylo podávání desítek pozměňovacích návrhů, zdržování valných hromad či podávání účelových žalob. Většinou se profesionální minoritní akcionáři snažili o jediné: aby majoritní vlastník vykoupil jejich podíl za dobrou cenu, vysoko nad burzovním či znaleckým oceněním. Není divu, že se v takovémto prostředí, kdy velké firmy dávaly prostřednictvím lobbistů a PR hlasitě a často oprávněně najevo, jak jim minoritáři ubližují a vadí, zrodila poslanecká iniciativa, která pomáhá firmám, v nichž mají majoritní vlastníci větší než devadesátiprocentní podíl, aby se mohly tohoto otravného hmyzu zbavit. "Kuponová privatizace zakotvila 1700 podniků jako veřejně obchodovatelné. Ukázalo se, že to je nefunkční řešení. Toto je velmi důležité pro fungování české ekonomiky, abychom se definitivně vymanili ze slepé uličky, do níž nás přivedla kuponová privatizace," obhajoval poslaneckou iniciativu Jan Mládek (ČSSD). Kromě komunistů nakonec podpořila novelu celá sněmovna. Ovšem místo rovnováhy jsou nyní zvýhodňováni majoritní vlastníci (viz strana 72). Jeden typický příklad za všechny: vyvlastnit minoritní akcionáře, tedy rozhodnout na valné hromadě, že jejich akcie už neplatí a slíbit jim za ně peníze, se rozhodl i majoritní vlastník a generální ředitel společnosti Juta Jiří Hlavatý. Za jednu akcii, kterou získali minoritní spoluvlastníci většinou v časech kuponové privatizace, dostanou zaplaceno 3971 korun. "I ekonomický laik po letmém zhlédnutí základních firemních dat pozná, že by nabízená cena měla být zhruba dvojnásobná," komentoval to časopis Týden. Poukázal tak na hlavní výhradu vůči současným vytěsňováním, na nesprávně soudním znalcem stanovenou cenu. Smršť novel. Nedostatky současné úpravy mají zahladit další novely. Jednu změnu Obchodního zákoníku připravila Poslanecká sněmovna a stala se součástí zákona o finančních konglomerátech, který Senát 4. srpna vrátil s úpravami zpět do Poslanecké sněmovny. Druhou novelu, kompatibilní s evropskými normami, připravila pracovní skupina vedená Komisí pro cenné papíry (KCP). "Termín předložení návrhu novely Obchodního zákoníku vládě je stanoven na září 2005. V současné době se do návrhu zapracovávají připomínky z meziresortního připomínkového řízení. Kdy bude tato novela předložena Parlamentu, nelze jednoznačně určit," uvedla pro týdeník EURO Kristina Tycová z ministerstva spravedlnosti. V ideálním případě to tedy dopadne tak, že v říjnu nabude účinnosti úprava parlamentní a počátkem příštího roku novela připravená společně ministerstvem spravedlnosti, financí a KCP. Ani pak ale nenastane kýžené období stability. Někdy na počátku příštího roku vstoupí do legislativního procesu zcela nový Obchodní zákoník. Právníci ale soudí, že uplynou další tři až čtyři roky, než vstoupí v platnost. A zaplatí to stát. Zřejmě největší změnou, kterou zavádí budoucí parlamentní novela, je svěření posuzování přiměřenosti ceny stanovené soudním znalcem Komisi pro cenné papíry. Dobré úmysly na vnesení kontroly do procesu oceňování však zřejmě způsobí, že se proces vytěsňování okamžikem, kdy nabude parlamentní novela účinnosti, výrazně zpomalí. "Vzhledem k dosud zákonem stanovenému rozsahu úkolů a povinností, není KCP v současné době ani věcně, ani personálně vybavena na takovouto novou činnost, pro kterou navíc nejsou dosud plánovány žádné dodatečné zdroje," varuje Ivana Sedláčková z KCP. O nových zdrojích by zřejmě nemluvila, pokud by KCP dohlížela jen na kótované firmy. Těch, u kterých má vlastník více než devadesátiprocentní podíl na základním kapitálu, je v současné době pouze sedmnáct, pokud by se hranice pro squeeze-out zvýšila na 95 procent, týkal by se dozor KCP při stanovování ceny jen jedenácti společností. Důvodem, proč se KCP novely děsí, jsou veřejně neobchodované společnosti. Tyto neplní ke KCP v současnosti žádnou informační povinnost. Veřejně dostupné informace o jejich hospodaření nedosahují zpravidla rozsahu a vypovídacích schopností obvyklých u společností kótovaných. Komise by se při přezkoumávání znaleckého posudku musela mnohem více spoléhat na údaje uváděné znalcem, a to prakticky bez možnosti jejich ověření z jiných nezávislých zdrojů. Tím, že by se ale ve finále pod posudek musela KCP podepsat, vystavila by se riziku žalob ze strany minoritních akcionářů, kteří by se cítili poškozeni. "Jde o nesystémový prvek, KCP vždy dohlížela jen na účastníky kapitálového trhu, ne na soukromé společnosti mimo něj," potvrdila názor KCP Klára Cetlová, ředitelka odboru finančního trhu ministerstva financí. Pokud novela nabude účinnosti v současné úpravě, bude KCP zřejmě náporu čelit tak, že bude v posudcích hledat formální nedostatky, aby je mohla vracet k dopracování. To by jí do doby, než přijde další novela, umožnilo rozhodovat o co nejmenším počtu případů. "Poslancům jsme náš názor opakovaně prezentovali, teď nezbývá než doufat, že naše odpovědnost vůči veřejně neobchodovaným společnostem nakonec ze zákona vypadne," doufá předseda prezidia KCP Pavel Hollmann. Znalci bez sankcí. V platné úpravě majoritní akcionář dokládá přiměřenost kupní ceny nabídnuté minoritám znaleckým posudkem. Na rozdíl od všech ostatních případů, kdy Obchodní zákoník znalce vyžaduje, však není výslovně stanoven požadavek, aby byl nezávislý a jmenoval jej soud. To jistě může být považované za formální výhradu, protože soudci stejně většinou schválí znalce doporučeného navrhovatelem. Ruku v ruce s tím, jak špatnou reputaci mají v tuzemsku znalci, však působí současné znění ve vztahu k drobným akcionářům likvidačně. O své podíly mohou přijít pod cenou. Mohou sice soud požádat o přezkoumání, ale dokázat, že se znalec zmýlil, je na minoritářích. "V Německu mají minoritní akcionáři zákonem garantované právo žádat o přezkum výše odškodnění ve zvláštním soudním řízení. V něm nemusejí nést důkazní břemeno ani nemusejí platit soudní poplatky. Soud má vyšetřovací povinnost a musí případný peněžní doplatek automaticky přiřknout všem," argumentuje proti současné úpravě Martin Beneš ze Sdružení minoritních akcionářů Unipetrolu. Pro určení výše odškodnění jsou navíc v Německu k dispozici zvláštní soudy, funkční znalecké komory vydávající doporučení pro znalce o způsobu oceňování. Nekázeň znalce vede k vyloučení ze znalecké komory a k pozastavení jeho činnosti. V případě machinací předpokládá německé, ale také rakouské právo peněžní sankce i odnětí svobody pro členy představenstev a znalce. A v Česku? Znaleckou licenci lze sice teoreticky odejmout, v praxi se tak ale neděje a znalci se nemusejí obávat ani vězení. Neexistují ani doporučení, jak oceňovat který typ firmy, takže znalci před případným soudem nakonec svou metodu dokážou vždy obhájit. Konečně rovnováha. Připravovaná novela Obchodního zákoníku, která by mohla začít platit od příštího roku, snad konečně zavede do vztahů minoritních a majoritních akcionářů rovnováhu. Upravuje totiž institut squeeze-out formou, proti které ani jedna skupina nic nenamítá. Navíc tato novela do českého práva vnese další institut: protipól vytěsnění sell-out, tedy odkoupení cenných papírů na žádost menšinového akcionáře. Toto opatření tlak na minoritní vlastníky dále zmírní. Největší chybou všech připravovaných novel ale zůstává, že přicházejí příliš pozdě. V době, kdy vstoupí v účinnost, budou až na výjimky minoritáři z firem vytlačeni, a nové zákony tak budou spíše teoretickým učivem pro budoucí právníky než využívanými instituty.TabulkaZRALÍ NA SQUEEZE-OUTFIRMA PODÍL MAJORITNÍHO AKCIONÁŘEČeská pojišťovna 96,54Českomoravská hypoteční banka 99,84Českomoravské doly 92,86Gumotex 97,42Jihočeská energetika 98,71Jihomoravská energetika 99,49ON SEMICONDUCTOR 90,24Severomoravská energetika 98,83FIRMA PODÍL MAJORITNÍHO AKCIONÁŘESeveromoravské vodovody a kanalizace Ostrava 91,32Sokolovská uhelná 92,76Stavby silnic a železnic 92,06Stavostroj 91,48Středočeská energetická 98,25Škoda Praha 97,60Východočeská energetika 98,63Západočeská energetika 98,77Poznámka: Seznam kótovaných emisí, u nichž majoritní akcionáři vlastní podíl 90 a více procent akciíPramen: SCPObrázek

NOVELIZOVAT, A TO RYCHLE

15.8.2005  Euro  str. 72  Hyde park

KLÁRA CETLOVÁ  Ekonomika

zpět

OBCHODNÍ ZÁKONÍK Squeeze out byl zaveden ukvapeně a špatně Obchodní zákoník nově zakotvil (od 3. června 2005) institut squeeze out, tedy právo akcionáře, který vlastní alespoň 90 procent akcií ve společnosti, vykoupit od zbylých minoritních akcionářů jejich akcie. Tím vytěsní minoritní akcionáře ze společnosti, a to bez ohledu na skutečnost, zda s takovým postupem souhlasí, nebo ne. Proč ten spěch? Přestože je squeeze out vnímám ve vztahu k postavení a právům minoritních akcionářů jako kontroverzní, je součástí právních řádů mnoha vyspělých evropských zemí. Zakotven je také v evropské legislativě, a to ve směrnici 2004/25/EC o nabídkách převzetí, kterou je Česká republika povinna implementovat do 20. května 2006. Ani z věcného hlediska není správné podporovat tendence, které vidí v tomto institutu nedemokratický prvek. Squeeze out je totiž pouze jedním z mnoha případů, kdy je nutné hledat kompromis mezi zájmem na důsledné ochraně individuálních práv (zde právo na ochranu vlastnictví) na jedné straně a potřebou chránit obecný zájem (v tomto případě zájem na vytváření pozitivního podnikatelského prostředí) na straně druhé. V současné době je proto zřejmé, že tento institut nelze a priori odmítat. Naopak je správné pokračovat v diskusi o konkrétní formě implementace squeeze out do českého právního řádu. Z hlediska průběhu legislativního procesu je vnímáno velmi negativně to, že novela tak zásadního významu byla přijata na základě poslanecké iniciativy, aniž by návrh zákona byl předmětem širší odborné diskuse a věcného posouzení v rámci meziresortního připomínkového řízení a legislativní rady vlády. Návrh zákona byl navíc přijat v době, kdy ministerstvo spravedlnosti jako gestor Obchodního zákoníku dokončuje návrh jeho novely, jehož obsahem je transpozice shora uvedené směrnice o nabídkách převzetí, a to včetně podrobné úpravy práva squeeze out. Proto působí poslanecká iniciativa přinejmenším překotně a nabízí se v této souvislosti otázka, z jakého důvodu bylo přijetí squeeze out tak naléhavé, že nebylo možné počkat na předložení vládního návrhu... Extrémní varianta. Z věcného hlediska je nutné konstatovat, že nová právní úprava vykazuje zásadní nedostatky, jejichž vinou je velmi nevyvážená, a proces výkupu orientuje výrazně ve prospěch majoritního akcionáře. Jako hlavní problémy jsou vnímány především způsob stanovení ceny, absence mechanismů zajištění zaplacení této ceny a absence státního dozoru nad tímto procesem. Také z hlediska podmínek pro squeeze out byla přijata dosti extrémní varianta. Majoritnímu akcionáři pro využití práva stačí podíl pouze 90 procent ve společnosti a právo lze uplatnit na všechny akciové společnosti bez ohledu na skutečnost, zda jsou nebo byly přijaty k obchodování na veřejném trhu. První odhady ministerstva financí říkají, že bude možné takto široce pojatý squeeze out aplikovat na stovky akciových společností se zaknihovanými akciemi. Dopad na společnosti s listinnými akciemi vyčíslit nelze, ale odhady se pohybují ve stovkách a některé i v tisících. Právě tyto body byly při přípravách návrhu ministerstva spravedlnosti, Komise pro cenné papíry a ministerstva financí považovány za klíčové a byla jim věnována mimořádná pozornost. Prostřednictvím Komise pro cenné papíry (KCP) byl návrh konzultován i se zástupci akademické obce a účastníky kapitálového trhu. Diskuse probíhaly na velmi objektivní platformě ve snaze dosáhnout vyváženého řešení, které umožní majoritnímu akcionáři vykonat právo squeeze out za regulérních podmínek pro minoritní akcionáře. Pětadevadesát procent. Společný návrh obou ministerstev a KCP respektuje předpoklad minimálního zásahu do současné koncepce tuzemského akciového práva. Právní úprava squeeze out je proto výrazně orientována na zajištění a ochranu práv minoritních akcionářů. Vychází z předpokladu, že uplatnit právo squeeze out je umožněno v omezených případech, a to pouze akcionáři s podílem 95 procent ve společnosti, jejíž akcie jsou nebo historicky byly přijaty k obchodování na veřejném trhu. Tato koncepce respektuje evropskou úpravu vyplývající ze směrnice o nabídkách převzetí, která stanoví povinnost členských států zakotvit právo squeeze out právě pro majoritního akcionáře v kótované (nikoli nekótované!) společnosti s podílem mezi 90 až 95 procenty. Právě s ohledem na koncept minimálního zásahu do českého akciového práva jsme zvolili konzervativní variantu podílu 95 procent. V zájmu minimalizace rizika stanovení nespravedlivé ceny výkupu vychází náš návrh ze stejné konstrukce stanovení ceny, jako je tomu u povinných nabídek převzetí, a požaduje tak stanovení ceny přiměřené hodnotě akcií, jejíž přiměřenost je majoritní akcionář povinen doložit znaleckým posudkem. Výše ceny je navíc předmětem přezkumu ze strany KCP (zde je nutné zdůraznit, že návrh umožňuje aplikaci squeeze out pouze v kótované společnosti!). Tato konstrukce vychází ze zkušeností dosavadní tuzemské praxe a zajišťuje dostatečnou ochranu minoritních akcionářů před případnými tendencemi majoritního akcionáře provést squeeze out za nepřiměřených cenových podmínek. Zároveň ale chrání také majoritního akcionáře před neodůvodněným tlakem minorit dosáhnout nepřiměřeně vysokého protiplnění. I proti ústavě. Další riziko, že minoritní akcionáři nedostanou za své akcie zaplaceno, eliminuje návrh stanovením povinnosti majoritního akcionáře složit peněžní prostředky potřebné k zaplacení protiplnění na zvláštní bankovní účet společnosti, která je oprávněna tyto prostředky použít pouze jako úhradu protiplnění minoritním akcionářům. Současná úprava squeeze out způsob, jak zajistit zaplacení ceny, neřeší vůbec. Tento moment oslabuje postavení minoritních akcionářů zřejmě nejsilněji. Z ústavního hlediska respektování ochrany vlastnického práva je proto zcela nepřijatelné současné znění Obchodního zákoníku, podle kterého k přechodu vlastnického práva k akciím dochází ex lege (přímo ze zákona), a to bez jakéhokoli zajištění následného zaplacení ceny za tyto akcie! Tento problém by však měla odstranit Parlamentem projednávaná novela Obchodního zákoníku. Je zřejmé, že současná právní úprava squeeze out je orientována výrazně ve prospěch majoritního akcionáře, a to na úkor postavení minoritních akcionářů, v některých bodech dokonce odporuje základním ústavněprávním principům. Ministerstvo financí proto podporuje její co nejrychlejší novelizaci, zejména ve smyslu zajištění respektování základních ústavněprávních principů a vyvážení pozic zúčastněných stran. Proto bude nadále podporovat přijetí návrhu ministerstva spravedlnosti, který systematicky vylučuje popsaná rizika a zároveň vyhovuje požadavkům tuzemského trhu. Současná právní úprava squeeze out je orientována výrazně ve prospěch majoritního akcionáře, a to na úkor postavení minoritních akcionářů. Nová právní úprava vykazuje zásadní nedostatky, jejichž vinou je velmi nevyvážená. Poslanecká iniciativa působí přinejmenším překotně a nabízí se otázka, proč bylo přijetí squeeze out tak naléhavé, že nebylo možné počkat na vládní návrh

Proč to píšeš de.ile dvakrát?

To ti psal tvůj kámoš Klídek?

PAN KOMAÁREK-/ATLANTIC/ TO ROZJÍŽDÍ K 5%. KDYŽ BUDE SLÍBENÁ ÚPRAVA OD VLÁDY,ŽE VYKUPOVAT SE BUDE MOC AŽ PŘI 95%,TAK NÁM PAPÍREK HODNĚ DLOUHO ZŮSTANE NA BURZE.O CENĚ ZA DVA ROKY BYCH SE NEODVÁŽIL ANI SPEKULOVAT.PODÍVEJTE SE KDE BYL ČEZPŘED DVĚMA LETY A KDE JE TEĎ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

BU-BU-BU

POKER,PKER,POKER,CO JINÉHO TO JE???

Jirka slíbil,že bude výkup při 95%.

Tak má pan K O M Á R E K  volnou cestu.

2%snad dá  dohromady.

Stát může za Unipetrol získat miliardu navíc 28.7.2005 Hospodářské noviny str. 13 Podniky a trhy Jan Činčura Ekonomika zpět Auditoři už týden v Unipetrolu pracují na zprávě pro stát a PKN Orlen.PRAHA, 28. 7. 2005Pololetní výsledky firem holdingu Unipetrol potvrzují, že stát by měl na prodeji svého podílu polské PKN Orlen vydělat více než již zaplacených 13 miliard korun. Nejdůležitějším firmám holdingu se daří podobně jako v loňském rekordním roce.Vlastní jmění skupiny k poslednímu květnu vzrostlo o 5,25 miliardy korun z 28,75 miliardy ke konci roku 2003. A právě z tohoto rozdílu se bude vycházet při jednání o zvýšení ceny mezi Fondem národního majetku a novým polským vlastníkem.Jednání o ceně v listopaduPodle smlouvy o prodeji Unipetrolu může vlastník v případě zlepšení hospodaření holdingu požadovat zvýšení ceny až o 15 procent. Vlastní jmění se přitom zvýšilo o 18,3 procenta.»Stát bude moci teoreticky žádat maximální zvýšení,« míní analytik poradenské Wood & Company Tibor Bokor. To by znamenalo o dvě miliardy korun více do státní pokladny. Čísly však mohou ještě zamíchat opravné rezervy, které mohou vlastní jmění snížit.O kolik to bude, to stanoví auditoři. Už od minulého týdne na tom pracují lidé z auditorské firmy KPMG. Ti mají být hotovi koncem října. Teprve potom se začne jednat o definitivním vyrovnání s PKN Orlen. Pokud by se obě strany nedohodly, znamenalo by to zrušení celé transakce a s privatizací by se mohlo začít znova.Takový katastrofický scénář se však nepředpokládá, protože PKN Orlen usiluje o pozici lídra středoevropské petrochemie a českou firmu k tomu potřebuje.»Na nějaké důvody, proč snížit cenu, se přijde. Stát ve skutečnosti získá spíše asi deset procent navíc k už zaplacené částce,« odhaduje šéf BH Securities Petr Hlinomaz. To je asi 1,3 miliardy korun.Z petrochemické skupiny Unipetrol vykázaly v prvním pololetí ztrátu pouze Benzina, Paramo a mateřská Unipetrol. Ostatní významné firmy holdingu, Česká rafinérská, Chemopetrol, Kaučuk, Spolana a Unipetrol Rafinérie, hospodařily s čistým ziskem.Polákům se vše vrátí»Zatímco Spolana pozitivně překvapila výší zisku, u Benziny se tak vysoká ztráta nečekala,« komentoval výsledky analytik Komerční banky Lukáš Dufek. Lepší hospodaření se čekalo i u Unipetrol Rafinérie.Nejvíce ziskovou společností skupiny byl opět Chemopetrol, který vydělal 1,6 miliardy korun. »Důvodem je začínající konjunktura na trzích,« odůvodnil mluvčí petrochemického holdingu Tomáš Zikmund. Tržby meziročně vzrostly o 1,8 miliardy na 14 miliard korun. Přitom právě Chemopetrol spolu s podílem v Lovochemii i Agrobohemii hodlá PKN Orlen v budoucnu prodat dalšímu velkému chemickému koncernu Agrofert. Na prodeji těchto úspěšných firem by se Polákům mohla podle odhadu analytiků vrátit prakticky celá suma, kterou za státní podíl zaplatili. Jednání se společností Agrofert zatím neběží, protože Poláci ještě nemají všechny firmy definitivně v rukou.Například dosud nezahájili povinný odkup akcií od minoritních akcionářů. Proto nemohou zatím firmy prodávat.Problémy ve výroběHlavním důvodem nižšího hospodářského výsledku Unipetrol Rafinérie byla kombinace vlivů silně kolísající rafinérské marže s nižším než plánovaným objemem zpracování ropy. »To způsobily technologické problémy s výpadkem výroby kralupské rafinerie v březnu a dubnu,« odůvodnil Zikmund. Mírně menší zisk i tržby měla Česká rafinérská. Firma v pololetí zpracovala téměř 3,3 milionu tun ropy, což je o 21 procent více než ve stejném období loni. V porovnání s loňským prvním pololetím vzrostla výroba motorové nafty, automobilových benzínů, topných olejů a asfaltů. Na druhé straně se částečně snížila výroba leteckých pohonných hmot.Prodělala ale kromě Benziny rafinerie Paramo. Ztrátu podle Zikmunda způsobila především vysoká a stále kolísající cena ropy a také plánovaná měsíční odstávka hlavních provozů.Benzina ve ztrátě, str. 15***Zisk firem holdinguUnipetrol (v miliónech korun)1. pol. 2005 1. pol. 2004Chemopetrol 1 573 578Spolana 162 49Česká rafinérská 144 231Kaučuk 142 118Unipetrol Rafinérie 84 -Paramo -62 100Unipetrol -190 -238Benzina -278 -262ZDROJ: UNIPETROLO autorovi| Jan Činčura, www.ihned.cz/cincura

V neděli 31.7.2005 bude rozbor. Tak si to skuste přečíst.Zatím čau.

Investoři nemusejí akcie Unipetrolu prodat, doplnil Dufek. "Vpřípadě nízké ceny tak asi většina investorů neučiní a akcieUnipetrolu zůstanou nadále obchodovatelné s obdobnou likviditoujako dosud," uvedl analytik. Výše nabídky PKN v odkupu tak podleněj nebude faktorem, který bude určovat cenu akcií Unipetrolu vdelším časovém období.PKN nyní musí novou nabídku učinit do 25. července a podlesvého vyjádření chce připravit nabídku, která vezme v úvahupožadavky KCP. Pokud nabídku nepředloží, ztratí právo vykonávathlasovací práva k vlastním akciím. Menšinový akcionáři pak mohoupožádat o svolání mimořádné valné hromady, podotkl analytik Českéspořitelny Libor Vinklát. Podle něj ale PKN má zatím dost času,aby KCP předložil novou nabídku.PKN Orlen koupil v petrochemické skupině Unipetrol státní63procentní podíl za 13,05 miliardy korun. Konečná cena budeznáma do poloviny října, záležet bude na majetkovém vývojiholdingu. Do skupiny patří především Benzina, Chemopetrol, Českárafinérská, Kaučuk, Paramo, Spolana a Unipetrol Rafinérie. Skupina Unipetrol v prvním čtvrtletí zvýšila konsolidovanýčistý zisk meziročně na 1,108 miliardy z 303,9 milionu korun.Loni vykázala čistý zisk 3,68 miliardy Kč po předloňské ztrátěpřed zdaněním 406 milionů Kč. Miluše Hlinovská nol

11:48	čtk-Polský ropný koncern PKN Orlen zaplatil České republice zhruba 11,75 miliardy korun
za státní podíl v petrochemické skupině Unipetrol. Fond národního majetku zároveň na PKN převedl 63 procent akcií Unipetrolu. Privatizace holdingu se tak završila, řekla dnes ČTK mluvčí FNM Petra Krainová.

Už se prolomila 160. Tak jak to asi dneska dopadne?

Co jsem ráno říkal. Už je to 142  blízko  do  145.

CHlapče to je ale poker! Doufám,že se ti to líbí a budeš nás dál provádět Tvým Údolím Smrti. Howgh.

Už se to prodává za 145.Tak kde to zase vázne,

aby se to sem konečně dostalo!!!!!!!!!!!!!

A Schiesser z Atlantiku ať jde radši v létě bruslit!

Dotaz pro  BOBA.Je důležité se zůčastnit MVH 8.6.2005,

nebo až ŘVH 23.6.2005. Děkuji za odpověď.

A jak se na něj dostanu???????????????????????,

"Vytěsnění" malých akcionářů zjednoduší novela zákona, kterou znovu přijmula poslanecká sněmovna - dle jednoho z předkladatelů, poslance ODS Jiřího Pospíšila, proto, že minoritní akcionáři "zneužívají svého postavení k šikanózním účelům".
Je smutné, že zrovna poslanci ODS, většinou s plnými ústy nedotknutelnosti soukromého majetku, jsou tak velcí zastánci nuceného výkupu akcií - vysvětlení nacházím jen v tom, že rozházet si to s minoritními akcionáři je politicky méně nebezpečné, než si to rozházet s akcionáři majoritními, tedy v prostých kupeckých počtech.

Bilance se meziročně výrazně zlepšila, obrat zpomalil

5.5. 2005

Zahraniční obchod - březen 2005

 

Obchodní bilance skončila přebytkem 6,0 mld. Kč, což je ve srovnání s březnem 2004 o 9,3 mld. Kč více. Je to nejlepší měsíční bilance od března 1993.

 

chemickými výrobky (pokles pasiva o 2,7 mld. Kč)

 

V lednu až v březnu vzrostl vývoz o 14,1 % a dovoz o 10,6 %. Přebytek obchodní bilance ve výši 14,7 mld. Kč byl meziročně o 13,4 mld. Kč vyšší.

 

. chemikálií a příbuzných výrobků vysokým relativním zvýšením vývozu (21,6 %) při současně podprůměrném růstu dovozu (6,1 %). Schodek zahraničního obchodu s těmito výrobky se meziročně proto snížil z 22,0 mld. Kč na 19,9 mld. Kč;

 

Kurzovní lístek České národní banky

 Stát
 
Kód
Počet
Kurz
 
Kurz
 

3.5
Změna
4.5
 

Austrálie

AUD
1
18.238
0.72%
18.106


Británie

GBP
1
44.589
0.81%
44.227


Bulharsko

BGN
1
15.503
0.56%
15.415


Dánsko

DKK
1
4.073
0.56%
4.050


EMU EURO

EUR
1
30.320
0.57%
30.145


Estonsko

EEK
1
1.938
0.56%
1.927


Hong Kong

HKD
1
3.025
1.25%
2.987


Chorvatsko

HRK
1
4.122
0.50%
4.101


Island

ISK
100
36.872
1.42%
36.346


Japonsko

JPY
100
22.424
0.55%
22.300


Jihoafr. rep.

ZAR
1
3.847
0.28%
3.858


Jižní Korea

KRW
100