Nacházíme se v éře měnových válek. Velcí hráči devalvují svou měnu jeden za druhým a malí se bojí nic nedělat.
Proč zatracovat velké spekulanty? A nezáleží na tom, jde-li o stát nebo finančního magnáta. Jsou zkrátka tady a my malí se můžeme situaci jen přizpůsobit nebo brblat, jak je všechno špatně... Máme takový systém svrhnout? To není reálné, protože se máme příliš dobře...
Pokud někdo chce nakoupit CZK za miliardu EUR, ať to udělá, je to mrtvá investice a není žádná jistota, že koruna za rok posílí nebo že obnovená bankovní rada neprodlouží intervence. A proč kupovat právě koruny? Dolar je na tom o mnoho lépe, vydělat se dá hned a při prodeji nehrozí výrazné oslabení jeho kurzu.
Nízká inflace je pro fungování současného státu docela zhouba. Síla státu je daná především tím, kolik může přerozdělit a nízká inflace nebo dokonce deflace jde proti tomuto trendu. Deflace by vedla ke snižování mezd a toho se všichni bojí ještě více, než nižšího výběru daní. A tak tu máme inflační cíle a "nezávislé" instituce, které se je snaží dosáhnout a o trhu si můžeme nechat zdát.
Úroky jsou kapitola sama pro sebe. Proč vlastně vadí současné nízké úroky? Reálná ztráta mých úspor je také nízká a je rozhodně nižší, než v dobách kdy byl rozdíl úroků a inflace daleko vyšší, než teď. A banky moc dobře vědí, proč nepustí levné peníze mezi lidi, kteří by je utráceli (a nejspíš také nevraceli), takže se zvednout inflaci nedaří a nedaří...
"Podnikatelé tu jsou od toho, aby poskytovali výrobky či služby občanům nebo jiným subjektům" To by nebylo podnikání, ale filantropie... Podnikatel podniká především proto, aby vytvořil zisk. Jak ten zisk vznikne, je už vedlejší. Někdo skutečně prodává výrobky a služby, jiný spekuluje, další zneužívá systém dotací a mnozí prostě jen kradou (a stále tomu říkají podnikání)...
Pokud mi stát vyměří velké daně, tak se nějak přizpůsobím. Pokud úroky v bance klesnou pod 0%, tak se taky nějak přizpůsobím. Pokud se mi nebude líbit používaná měna, začnu s výměnným obchodem nebo přejdu na BTC atd. Ale je pravda, že jako obyvatelé státu bez reálné rozhodovací pravomoci vydržíme hodně a na to stát spoléhá.