Tato krize je zcela jiná než všechny předchozí, ale zcela jinak než jak je to popsáno v článku. Nikdy v minulosti totiž nechyběly zdroje tak jako dnes. Minulá krize z před deseti let (šlo spíše o první fázi krize z deficitu zdrojů) totiž odčerpala většinu zbývajících rezervních zdrojů (aktiv) na sanaci a již tehdy se ukázalo, že to bez nadměrné emise k financování bailoutů těch, co jsou příliš velcí než aby padli, prostě nepůjde. Již tehdy to odnášela normální část populace, nyní to odnáší dvakrát - jednou virovou nákazou a podruhé ztrátou výdělku. Dokonce i jednoprocentní Benben majetkově nejsilnějších krvácí, byť ne tak, aby tyto jediné dosud nepostižené zdroje byly plně zapojeny do sanace.
Pokud socioekonomický systém dopustí nadměrnou spotřebu a vyčerpání zdrojů, je to systém špatný obsahující systematickou chybu. Tato krize poprvé dává příležitost globální populaci pochopit, že neselhávají současní kormidelníci, ale selhává celý systém. Loď je totiž špatně postavená, příliš těžká a nabírá vodu, jakkoli se to Benben a jeho obsluha snaží skrývat. Obligátní skaliska cyklu nejsou tím, co tuto kocábku ohrožuje, k jejímu rozpadu může dojít i bez zjevné kolize s dalším exogenním faktorem. Kapitalismus prokázal svou neudržitelnost v důsledku chamtivosti těch, které zlákala příležitost. Příležitost parazitovat na cizích zdrojích je z principu destruktivní a nyní destruuje současný socioekonomický systém.
