Naši předci by se divili. Tolik pšenice a řepky nikdy nepěstovali - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Ke změně struktury pěstovanýc plodin došlo zejména kvůli změně priorit spotřebitelů. A kvůli komoditizaci zemědělské produkce. Obiloviny se jednoduše pěstují, dají se skladovat, a obsahují jen 14 % vody a spoustu energie v podobě škrobů. V roce 1865 s vynálezem válcového mlýna došlo k odstranění embryí pšenice a kukuřice a mouku bylo možné skladovat další 3 roky bez změny.

Za změnu struktury pěstovaných plodin tak může zejména obchod a finančnictví, protože s pšenicí a kukuřicí začaly obchodovat celosvětově a spekulovat s cenami.

A třeba brambory byly dříve krmnou plodinou, jenže obsahují 75 % vody, a tak se nehodí k transportu po planetě.

A k jídlu už máme více pšenici, než brambory.

Žito je fajn, jenže je mazlavé, rychle se kazí, tuk v něm žlukne, takže je to sezónní záležitost, navíc regionálně omezená (na Slovany).

A ovesné vločky, veskrze zdravé, to přeci jedí jen Skoti ke snídani (porridge).

Ztráta produkce masa v ČR po roce 1990 vedla k poklesu ploch krmných plodin, a řepka, je dieteticky nejlepším olejem, s omega 3 mastnými kyselinami. A v současných osevních postupech vyvažuje obilniny, protože nic jiného se prakticky nedá na trhu prodat. A navíc je to zlepšující plodina, která hluboko koření a prokořeňuje půdu.

Pane Křečku, proč mluvíte v článku o pšenici a na fotce máte žito?

neznalost neomlouvá, jak já říkám studentům.

Pouhá nic neříkající bezduchá statistika. Ale takhle se dneska "informuje".

Na daný příspěvek by se dalo odpovědět krátce : je to VÝVOJ. V roce 1920 spousta lidí vědělo, co je hlad a bída. Výše sklizně po světové válce tedy asi nebyla ideální. Spousta bídy tu byla i v dalších letech 1.republiky, takže stále nedostatek a snaha o zvyšování výroby.

Je třeba uvést, kolik tu bylo osobních aut, náklaďáků, traktorů. Asi moc ne, ale byli tu koně, kteří žrali oves - proto ho bylo tolik, ten nebyl pro lidskou spotřebu. Mastilo se sádlem a máslem, dokonce lojem, ale řepku už zaváděli, tedy potřeba a snaha byla.

Dalo by se zdůvodňovat dál, ale to bych čekal od ing.Křečka, který dělá analýzy a nejen statistiku, nad kterou neznalý občan jen vykulí oči a ptá se, jak je tohle možné a že je třeba to změnit, vrátit... Nebo to snad byl účel a chceme se vracet o sto let zpět? Pak je třeba vědět, co to bude mít za následky, jak se to dotkne každého z nás.