Vazba čehokoli na HDP závisí na metodice měření HDP. Že jde o ekonomický indikátor ekonomického výkonu, ví kdekdo, ale co přesně je jako ekonomický výkon měřeno, to ví již málokdo. Znalosti vesměs končí na třech používaných metodách, které ale neříkají nic o detailním způsobu zahrnování či nezahrnování výdajů, důchodů či produkce. Takže nic, co není v národních účtech evidováno, do HDP nelze započíst, přestože jde o reálnou produkci, tedy i výkon (např. veškerá samoprodukce domácností). Přitom tyto metodiky nejsou mezinárodně srovnatelné. Důvodem je např. zahrnování odhadů šedé a černé ekonomiky do ekonomického výkonu v USA. Další problém je s (ne)zahrnováním externalit, a to zejména převažujících negativních. To jsou pouze problémy spojené s HDP jako základnou pro cokoli. Když se úvěrová emise peněz stane nástrojem krátkodobých výnosů bank při potlačení prevence úvěrového rizika (nesplacení úvěru), je to poukázka na rychlý sešup do dluhové (pro)pasti. Vládní zadlužení je totiž pouze jednou složkou a ne vždy tou největší. Že je státní rozpočet mnohdy pouhou služkou neschopně řízených bank (viz např. sanace bank z federálního rozpočtu v USA po první vlně krize), se jako informace k běžnému obecenstvu málokdy dostane. V článku uvedené země experimentující s vazbou dluhopisů na HDP jsou důkazem, že "přelomový způsob" nikam nevede, protože tyto země jsou stále v dluhové pasti bez reálné možnosti z ní vybřednout. A to jsou pouze oficiální data, která znepokojují. Co až dojde k nutnému přecenění uměle nadhodnocených aktiv a odepsání všech nedobytných pohledávek - výsledné bilance budou pro drtivou většinu i zasvěceného obecenstva šokem. Inu, kdo uvěří fikci, vždy je šokován nárazem na realitu...