Paní Psaki není sama. Asi ještě významnější dáma původem z Aljašky se veřejně přimlouvala za bombardování Prahy jako odvetu za jakési příkoří, které se USA stalo někde mimo Česko, (v době, kdy Česko již bylo členem NATO). Také jsme snad před 40 léty měli ten problém, že náš prezident Tito byl již velmi starý. Aby v tom nebyly jenom dámy: např. viceprezident USA se při návštěvě Latinské Ameriky pochvalně vyjádřil o libozvučnosti místního jazyka a zalitoval, že se na škole neučil latinsky. Ostatně již Shakespeare obohatil Bohemii o pobřeží.
Na druhé straně já bych asi dopadl ještě hůř, kdybych měl např. mluvit o jednotlivých státech USA. Rozdíl je pmn v tom, že já nemám pocit, že přílohou ke jmenovacímu dekretu jsou i znalosti. (To nevztahuji jen na USA).