Dne 7.3. tohoto roku jsme se s mužem zúčastnili předváděcí akce ve Frýdku na Růžovém pahorku. Úroveň hodnotit nemohu, žádná nebyla. Hned zpočátku jsme byli upozorněni, že je nás málo a tudíž akci zkrátíme, rozdáme si dárečky, vyhodnotíme a stokorunou odměníme nejlepší "hodovačku" a rozloučíme se. Vše klapalo dobře až do chvíle, kdy nám byl nabízen lanolin. Ovšem nikdo neprojevil o koupi zájem a k prodeji nedošlo. Tak to našeho dosud bodrého přednášejícího docela rozlítilo. Jeho chování se úplně změnilo a nechci dopodrobna líčit jeho postoj i posměšné výrazy k přítomným, podotýkám od něj o mnoho starších. O dárcích nemůže být řeč, protože ze slibovaných a inzerovaných jsme v podstatě nedostali nic. U některých to došlo tak dalece, že s poděkováním odmítli nabízené a odešli. Já jediná jsem šla do soutěže o "hodovačku" a tudíž, nehledě k mým uměleckým kvalitám, jsem byla tudíž vítězkou. Jenže dva zbylí dealeři si mne přehazovali jako horký brambor. Prostě jsem si připadala velmi hloupě jako nějaká prosebnice a pánové si to vychutnávali. Jelikož nám na začátku byly odebrány námi vyplněné lístečky se všemi našimi daty i reklamní letáček s kontakty, žádala jsem kontakt na firmu a jméno vysoce arogantního mladého muže. Ten vše odmítl. Na dveřích byl naštěstí nalepen lístek s kontaktem na firmu i jméno odpovědného vedoucího pana Jiřího Rameše. Ten mi na rozloučenou doporučil , ať vypadnu, dárky jsem přece dostala. Ano, dostalo se mi však poučení, že již více nikdy tyto akce nebrat. A na závěr, otázka zní: kde končí slibobané dárky, případně i finanční obnosy? Nechci domyslet. Všem slušným, poctivým a zatím nenachytaným spoluobčanům přeji hodně štěstí či pevné nervy. Jarka
(0)
(17)
