Akcie Č. RADIOKOMUNIKACE - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 281 až 300

a tak se stal účinným vůči třetím osobám

na str.8 opjet tento hnjup(soudruh vedouci BCP) spila drobnym investorum. Doporucuji jeho narvanou drzhku jako tercz na neutronove shipky.bh

Tak váhám, jak se zachovat. 1) Principiální by asi bylo napsat Jetelákům, že s "vyvlastněním" jako protiústavním nesouhlasím, HVB nakázat složit "přiměřené vypořádání" do úschovy soudu, a bránit se žalobami, ústavními stížnostmi, příp. až ve Štrasburku. Mám však za to, že nějaké restitutio in integrum v tomto případě nikdy nemůže nastat.2) Praktičtější mi tedy připadá (i vzhledem k těm pár kouskům, co mám - tedy jsem měl) přijmout almužnu, investovat ji jinde a čekat jak dopadne něčí žaloba na výši vypořádání (určitě někdo nějakou podá nebo již podal). Pokud ten někdo uspěje, budu z toho také profitovat (§220p odst. 4, §220k odst. 1, 5 a 7 obch. zák.). Jen nevím, jak se o probíhajícím řízení a jeho výsledku dovím. :-(

Narozdíl od rakouské právní úpravy, kterou jsme převzali při aplikaci 220p se v naší právní úpravě jaksi zapomělo na oznamovací povinnost. :) Kromě pár dalších detailů, na které se taky "zapomělo".

Kaibabe jaký Tvůj názor na to co se stane v případě, že jsou podány dvě žaloby dle par. 220k? Co se stane se žalobou, která je podána jako druhá? Už jsem se ptal několikrát, ale co člověk to názor a zajímal by mě Tvůj...

 

Podle mě každá další žaloba v "totožné" věci, tedy o výši vypořádání dle §220k obch. zák., musí zamířit do společného řízení. Ti "opozdilci" tedy minimálně musí dostat postavení vedlejších účastníků dle §93 osř.  To, že jednají sami za sebe nemá vzhledem k §220k odts. 5 příliš velký praktický význam. Myslím, že na základě §93 odst. 3 by měl soud ohlídat, aby v řízení prošli "nejkvalitnější" úkony, zpravidla asi těch nejvíce zainteresovaných a tomu přiměřeně právně zastoupených účastníků, a aby to tedy někdo ve prospěch majority minoritářům úmyslně nekazil. 

Teď si ale nejsem jistý, zda mnou navrhovaný vyčkávací postoj není chybný (sice §220k odst. 5, ale zase §220k odst. 4). No každopádně to zaslouží pořádné studium komentářů k obch. zák a osř.

Díky za názor, má to logiku. Bohužel mi formulace "by měl soud ohlídat" nezní úplně povzbudivě.
Jestli je Tvůj vyčkávací postoj chybný záleží do značné míry na tom, nakolik jsi tu zainteresován. Zvaž si sám očekávaný přínos a nutně vynaložené náklady.
Chápu-li to dobře, postavení vedlejšího účastníka by Ti mohlo vyřešit otázku, odkud že se máš dozvědět o výsledku žaloby na vypořádání.

Ano, soud jednotlivá řízení spojí (i podle § 83, odst. 2 písm. c a d osř) a další navrhovatelé získají postavení vedlejšího účastníka, který ovšem jen „sleduje“ cestu hlavního účastníka. Dle § 93, odst 3, věta třetí osř potom soud po uvážení všech okolností posoudí úkony vedlejšího účastníka, které odporují úkonům účastníka, jehož v řízení podporuje. Česky to znamená: Jestli někdo žádá protiplnění Kč 452,- a já poté podám žalobu, ve které chci Kč 600,-, pak svým úkonem odporuji předešlému úkonu a soud má moji žalobu na Kč 600,- pečlivě zvážit a posoudit. Udělá kulový, protože mu to komplikuje věc. Rozhodne, ať se účastníci odvolávají kam chtějí – třeba k Vrchnímu soudu nebo na nádraží

Stačil jsem jen nakouknout do dosti starého komentáře k osř, který mám doma. Některé názory, tam uvedené, se mi zdají přijatelné, jiné nelogické.

Určující pro postup řízení bude jeho předmět, tj. "spravedlivé" ocenění akcie ČRa pro účely "vyvlastnění". To zřejmě provede soudem určený znalec objektivně bez ohledu na to, zda akcionář A žádá 451 nebo akcionář B miliardu Kč za akcii. Po dobu řízení mohou do něj jako vedlejší účastníci vstupovat (v prekluzivní 1-leté lhůtě dle §220k odst. 4 obch. zák) či z něj vystupovat "bývalý menšinoví akcionáři ČRa". Takto by se tedy mělo časem vyvrbit, kdo co požaduje. Na rozdíl od komentáře k osř se domnívám, že vedlejší účastníci mohou činit i úkony disponující řízením (např. zpětvzetí žaloby, přijetí smíru atd.), ale jen sami za sebe.

Jenže dle §220p odst. 4 věta pátá obch. zák. mají akcionáři "právo žádat  o přezkoumání  výše vypořádání  v penězích" a dále podle §220k odst. 5 obch. zák. "soudní rozhodnutí, kterým  se akcionáři přiznává právo na dorovnání, je pro nástupnickou společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním akcionářům". Navíc §136 osř  říká, že "lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy". Toto vše mě vede k závěru, že minoritáři v podstatě stačí ve včas podané žalobě tvrdit: "Je to málo (450,-). Chci víc. Ať soud s pomocí znalce určí férovou cenu." A až ji určí, bude se vztahovat na všechny bojovníky, kteří v řízení zůstali. Komplikovanější to pak ale bude s úhradou nákladů řízení, a to ať už vyhraje kdokoli. :-)

Zítra snad stihnout nabrat víc rozumu v knihovně PF UK.

Jinak, dnes jsem v HVB bank požádal almužnu. :-(

v pripade ze si akcie neodkoupim tak propadnou? neprejdou automaticky v akcie te nove firmy?

tady nekdo nedaval par let pozor ... proste te okradli dle §220p ...

Tak tak - ty myslíš že ještě máš nějaké akcie Tome - zajdi do SCP! :-(((

Modrý papírky ukončily boj minorit nejen v ČRa v ČR. Dva z největších malých akcionářů donutili  svýma aktivitama spoustu státních orgánů včetně parlamentu, senátu a presidenta, aby se jima zabývaly. To tady ještě nebylo. Jen dva lidé proti všem majoritním akcionářům a tolika lidí  půl roku mělo co vymýšlet, než zplodili dodatek, který "přišoupli" do novely obchodního zákoníku (OZ) k "vytěsnění" malých akcionářů. Bohužel, všichni ostatní jsme selhali, ať už legislativci, poslanci, antimonoplci, president. A i když právní oddělení presidentské kanceláře, všichni senátoři, finanční analytici a dokonce i komunisti byli proti, nebylo  to malým akcionářům nic platné, poněváč pan préésídent usoudil... (asi že kuponovka byla blbost)  a novelu i se "zákeřným dodatkem"( to jsou jeho vlastní slova) podepsal ! Jako v Kocourkově ! Ovšem, perličkou nad perly je skutečnost, že přitom všem na Ministerstvu (podržte se) spravedlnosti !!! leží hezkých pár měsíců jiná novela OZ, jež se týká vytěsňování malých akcionářů, ale v plném souladu s tzv. třináctou směrnicí EU. Tedy, se zachováním práv malých  akcionářů, jejich maximální ochranou a spravedlivou (věřme, že snad ano). Proč tam asi sladce spí ? A s ní i všichni právníci, soudy i demokracie v Česku ? Je potřeba pod tu pokličku tajemnosti podívati zblízka. Jen Ten, kdo vyřeší tento Rébus (JTR, že by korupce?), si jistě právem zaslouží přinejmenším ocenění "Česká hlava minorit 2005". Věřím, že někdo na to příííjde. Kdo to bude ?

na otázku v příspěvku odpovídám: pan NIKDO, jeho cenu v zastoupení převezme pan Klaun, který o sobě nedávno prohlásil, že už je "čestným doktorem všeho". Takže cena je určena zcela jistě jemu, dostane ve zlatě vyrytou "kuponovou známku", která se vylepovala za tisícikorunový obolus na kuponovou knížku. Pan Klaun ji URČITĚ panu Nikdo předá...

Hezky se to všechno čte, jen faktickou poznámku - nový zákon zřejmě nebyl iniciován z prostředí JTR, kteří ho již nepotřebovali, ale ČEzu, ČP a jim podobných. Příští rok, až již 99% minorit bude skvíznuto a okradeno, bude konečně schválen evropsky komformní dodatek, na jehož základě se bude půl roku řešit výkup podílu nevlastního strýce majitele ve Stolařství Hoblík a.s., Dolní Lhota pod Vrškem.

http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=48807

jo jo, v SCO už je taky emise "vygumovaná"

jo a už jsem dnes dokonce dostal od pošťačky "modrák" z SCP, že emise je zrušena

No a na modráku mám datum 1.9., takže mě nikdo ani teoreticky nemůže kvůli daním buzerovat, že když jsem koupil 11.2., že jsou měl výnos do 6M ... Aspoň že tak

a jsme u toho - dle mého (a momentálně se "hádám" s MF ČR) 6m test u "přiměřeného vypořádání" neplatí - viz § 10, odst. 1, písm. g) Zákona o daních z příjmu.

A na tom nějaké "sdělení MF ČR" zveřejněné na webových stránkách sotva něco změní....

To zní logicky - osvobození podle §4 /1- w mluví jasně o "prodeji". Pokud to dobře chápu, tak pod § 10/1-g jako výnos z přiměřeného vypořádání byste strčil §220p i §183i, že? Výklad má ale jednu chybičku: nějak mi uniká jeho výhodnost při vyvlastnění nad pořizovací cenou ...