Akcie NOVÁ HUŤ - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 61 až 80

Pokud mám správnou informaci, tak dnes, 19.9.2018 má od 8.30hod jednat vrchní soud v Olomouci ve věci sporu o výši prptiplnění vytěsněným akcionářům v Arcelor Mittal Ostrava. Snad už konečně bude rozhodnuto o spravedlivějším protiplnění.

Jinak řečeno, budou doplácet až 1.300 korun? Jestli počítám správně od 2010 roku?

Mohu poprosit, nehodil by sem nekdo spisovku znacku toho sporu ci link? Predem dekuji!

https://www.prehledjednani.cz/soud/vrchni-soud-olomouc.html

Rád bych se pletl, ale obávám se, že úroky ve výši cca 8% p.a. dostávají pouze ti akcionáři, kteří se účastnili žaloby. Je-li tomu jinak, poprosím o detaily. A rovněž poprosím, jestli by mohl někdo sdělit informace, kde/jak se lze nyní přihlásit o tyto soudem přiznané doplatky.

Moc díky! Tady je můj email:  petr.beseda@centrum.cz

Dnes definitivní potvrzeni doplatku 743 Kč. Snad se jej brzy dočkáme. Gekko

Dík za odpověď, toho si cením že se ti chtělo odpovídat člověku kterého tyto věci nezajímají tak nemá přehled. Ale věř mi že kdybychom diskutovali z oka do oka ty tvé by za tvou urážku změnily barvu! Jo a když jsi si uvědomělý a drzý jaktože s těmi voly nic skutečně neděláš a raději si jen přes monitor honíš triko!!!!!!????? Vypadáš pak JEN jako  tlučhuba....i když je zjevné že se považujes za nedostižnou hvezdu

Mittal koupil ostravské hutě za 175 milionů, vytáhl z nich 47 miliard Více na: https://www.euro.cz/byznys/louceni-s-maharadzou-mittal-koupil-ostravske-hute-za-175-milionu-vytahl-z-nich-47-miliard-1404607#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylinkVýňatek z tisku: Zdá se, že minulé české vlády měly zvláštní schopnost prodat významné podniky právě v nejhorší možnou chvíli. Tedy na konci krizového období a těsně před obratem k lepšímu. To byl případ OKD, Sokolovské uhelné i Nové huti. Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) prodávala majoritní 52procentní podíl za pouhých 175 milionů korun. Krátce předtím stát v rámci finanční stabilizace musel do ostravských hutí nalít téměř pět miliard korun. Bezprostředně po převzetí majority ze strany indického ocelářského magnáta začala Nová huť vytvářet miliardové zisky. Hned v roce 2003 se jednalo o více než pět miliard korun. Skvělé časy, kdy čistý zisk dosahoval pěti až devíti miliard korun ročně, vydržely až do krizového roku 2009. Jenže jak to bývá, ne všichni z toho měli prospěch. Penězovod na Mauricius Mezi poškozené se mohou řadit hlavně menšinoví akcionáři včetně státu, který do roku 2009 držel 11 procent akcií. Již v roce 2004 začali indičtí vlastníci vyvádět z ostravských hutí peníze formou půjček. Příjemcem peněz v objemu až 14 miliard korun byla firma LNM Technologies registrovaná v daňovém ráji na ostrově Mauricius. Ostravské hutě tedy fungovaly jako banka dodávající hotovost mateřské skupině. Podle tehdejšího vedení hutí šlo o výhodný obchod, podle menšinových akcionářů o trik, jak se vyhnout výplatě dividendy. Faktem je, že příjemce půjčky z Mauricia zpočátku platil slušný úrok - okolo šesti procent za rok. Výše úročení však postupně klesala až kúrovni dvou procent. Na konci roku 2008 již půjčky spřízněným firmám z Mittalova koncernu dosahovaly téměř 25 miliard korun, zatímco na druhé straně bilance se nahromadil nerozdělený zisk v objemu přes 38 miliard korun. Jenže většinový vlastník se o zisk nechtěl s nikým dělit. Raději skoupil ostatní podíly. Nejprve získal již zmíněný 11procentní balík akcií od státu, tentokrát již za férovou cenu sedmi miliard korun. Za podobnou sumu o rok později ArcelorMittal koupil také téměř 14procentní podíl, který na českém státu vysoudili bývalí manažeři Nové huti (poznámka pro pamětníky: jednalo se o spor s firmou Petrcíle) a který později odkoupila skupina PPF. Jakmile měl ArcelorMittal v ostravském podniku stoprocentní podíl, jeho přístup se změnil. První dividendu v objemu 8,4 miliardy korun si nechal poslat v polovině roku 2013. Podobná suma dorazila z Ostravy také o rok později. V létě roku 2015 následovala výplata „superdividendy“ v objemu 23 miliardy korun. Poslední taková platba - ve výši 7,8 miliardy korun -se odehrála loni. Jediný akcionář ostravských hutí tehdy vybral nejen účet nerozděleného zisku z minulých let, ale také rezervní fondy. Ode zdi ke zdi Majitel firmy má právo vyplácet si dividendy dle libosti, existují však jisté etické mantinely. V případě společnosti ArcelorMittal Ostrava se stalo opakovaným terčem kritiky její nevelké nadšení pro modernizaci a ekologizaci provozu. Důsledkem je zastarávající podnik, který podle informací týdeníku Euro vyžaduje investice za nejméně deset miliard korun. Mittalovská éra měla různé výkyvy. V krizovém roce 2009 se v médiích objevily zvěsti o omezení výroby či prodeji ostravských hutí čínskému investorovi. Jak tehdy napsal týdeník Euro, první varianta počítala s ukončením produkce surového železa ve vysokých pecích a se zaměřením na druhovýrobu. Chybějící surovinu měl podnik dovážet ze sesterských polských hutí. Naopak vříjnu roku 2015 šéfové koncernu ArcelorMittal přislíbili investici zhruba pěti miliard korun do zásadní modernizace výroby oceli v ostravském podniku. „S novou ocelárnou se stane jednou z nejvíce konkurenceschopných hutí ArcelorMittal zhlediska nákladů vcelé Evropě"prohlásil tehdy topmanažer koncernu ArcelorMittal Gonzalo Urquijo. Jenže v loňském roce ArcelorMittal své záměry v tichosti uložil k ledu a místo toho začal chystat divestici. Do modernizace se tedy za mittalovské éry v Ostravě příliš neinvestovalo. K dobru lze podniku přičíst investice za zhruba sedm miliard korun do snižování emisí škodlivých látek, které se negativně podepisují na zdraví obyvatel v regionu. Zatímco za éry socialismu hutě vypouštěly do vzduchu 40 tisíc tun prachu ročně a v privatizačním roce 2003 to bylo kolem dvou tisíc tun, tak v roce 2016 prachové emise klesly na 440 tun. Preference pro Třinec Prodej ostravských hutí se stal významným tématem pro média a politiky až v posledních týdnech, podle informací týdeníku Euro se však o něm jedná již od podzimu loňského roku. Dalším náznakem stahování Mittalova impéria z Česka byl loňský prodej podniku Válcovny plechu Frýdek-Místek. Firmu se specializací na výrobu elektrotechnických plechů koupil v prosinci polský Stalprodukt. ArcelorMittal potřebuje prodat několik evropských závodů včetně toho ostravského, ...