Petr Kain
31.10.2014 Hospodářské noviny , s. 16
Zlaté časy největší české banky pokračují. Přestože České spořitelně za první tři čtvrtletí meziročně klesl zisk i počet klientů, stále si podle analytiků vede výborně. Za prvních devět měsíců roku banka vydělala 11,23 miliardy korun, to je sice o dvě procenta méně než loni ve stejném období, i tak je to ale čtvrtý nejlepší výsledek v historii České spořitelny. „Když se podíváte na to, v jak obtížném prostředí banky v současnosti podnikají, jak nízko jsou úrokové sazby, a tím pádem i úrokové marže, tak se České spořitelně daří skvěle,“ říká analytik J&T Banky Milan Lávička. Naráží přitom na to, že kvůli historicky nízkým úrokovým sazbám (základní sazbu drží ČNB již dva roky na pouhých 0,05 procenta) banky obtížněji vydělávají. Nízké úroky znamenají, že bankám klesá úroková marže a následně i úrokové výnosy. Jinak řečeno, zmenšuje se rozdíl mezi tím, co banky na úrocích dostávají od klientů za poskytnuté úvěry, a tím, co naopak platí klientům za vklady. Česká spořitelna vydělává i navzdory tomu, že jí ze zisků ukrajuje příliš pomalu rostoucí poptávka fii rem i lidí po úvěrech a také konkurence nových, dravých bank. Přestože Česká spořitelna i nadále zůstává největší domácí bankou dle počtu klientů (aktuálně jich má asi 5,1 milionu), letos jich zhruba 200 tisíc ztratila. „Pokles je v drtivé většině způsoben zrušením účtů k sKartě, o kterém rozhodla vláda. V minulosti jsme totiž držitele sKarty evidovali v součtu s našimi ostatními klienty,“ uvádí Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny. Podle analytiků může ale úbytek souviset i se srpnovým zdražením služeb, po němž zřejmě část klientů odešla ke konkurenci. Zisky České spořitelny jsou v ostrém kontrastu s tím, jak se nedaří její rakouské matce Erste Group. Ta za první tři čtvrtletí roku spadla do ztráty 1,48 miliardy eur (41 miliard korun). Příčinou jsou potíže Erste v Rumunsku a Maďarsku. V Rumunsku musela banka odepisovat nehmotný majetek a zvýšit opravné položky na nesplácené úvěry, protože tamní centrální banka chtěla snížit podíl špatných úvěrů v ekonomice. V Maďarsku zase nejen Erste, ale další zahraniční banky doplácejí na agresivní politiku tamní vlády. Podle v červenci přijatého zákona totiž musí kompenzovat všechny klienty, kterým jednostranně změnily podmínky jejich úvěrů, například změnou výše splátky kvůli změně kurzu forintu. Podle analytiků by Erste ale měla mít to nejhorší již za sebou. „Zátěžovými testy ECB prošla Erste bez větších problémů, to vylučuje možnost, že by se v její bilanci mohl v brzké době objevit nějaký další kostlivec,“ míní Lávička. Hlavním rizikem je pro banku nyní situace v Maďarsku, kde se vláda snaží převést na banky část ztrát statisíců Maďarů, kteří si před lety nabrali nízkoúročené hypotéky ve švýcarských francích či eurech. Kvůli prudkému propadu forintu jim nyní neúnosně vystoupaly měsíční hypoteční splátky. Vláda proto chce, aby byly cizoměnové půjčky převedeny na forinty. A to v kurzu, který bude pro banky nevýhodný. „Riziko, že se to vládě časem podaří prosadit, je podle mě poměrně velké. Ztráty pro cizí banky by se pak pohybovaly ve stovkách milionů eur,“ říká Lávička. *** 41 miliard Kč Taková je ztráta Erste Group za první tři čtvrtletí letošního roku.