Akcie ČESKÁ SPOŘITELNA - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 21 až 30

Tzv. předžalodní výzvu(/y) jsem odeslal. Kdo další to již poslal?

Zdedil jsem akcie ceske sporitelny ... prodat ale mam jen usneseni od notare poradite mi nekdo  

Založil jsem web pro akcionáře ČESKÉ SPOŘITELNY, kteří nesouhlasí s výší protiplnění, a chtějí se připojit ke společnému postupu: https://www.sousede.cz/sma-cs-zaloby Stačí kliknout na tlačítko VSTOUPIT DO SPOLEČENSTVA a zaregistrovat se.

https://byznys.ihned.cz/c1-66316750-ceska-sporitelna-vyhrava-soutez-nej-banka-roku-2018-prvni-misto-ziskala-kvuli-rozsahu-sluzeb-a-kvalite-hospodareni-druhe-misto-obsadily-csob-a-moneta

Kam jsme za sto let došli ve srovnání se zemí, od níž jsme se odtrhli. Středně velká země ve středu Evropy, jejíž historii a dnes zvlášť ekonomiku silně ovlivňuje sousedství s Německem, hodně staví na bohaté historii, krásném hlavním městě, přírodě a turistice. Rakousko má s Českem společného mnohem víc než téměř čtyři století společného státu, který zanikl před sto lety. V době končící světové války se proslavil Havlíčkův verš s ozvěnou, která na otázku „Jak je ti, Rakousko?“ odpovídala popravdě – „ouzko, ouzko“. Platilo to nejen na poli válečném, ale i ekonomickém. Bez průmyslových českých zemí, lidnatého Uherska a vzpouzejících se jižních Slovanů zbyl z někdejší monarchie jen pahýl. S výjimkou kosmopolitní a na nový stát lehce naddimenzované Vídně zůstala převážně zemědělská země, izolovaná od nových sousedů novými hranicemi. Nezaměstnanost dosahovala až 50 procent a musela si od Československa půjčit výměnou za ústupky při vyrovnání hranic. Oproti tomu naše vlast se vyhoupla do top 10 ekonomicky nejúspěšnějších zemí světa. Přesto se v druhé polovině minulého století stalo právě Rakousko a jeho životní úroveň naším nedostižným vzorem. Na tomto místě se sluší, aby autor přiznal svůj možná až příliš pozitivní vztah k sousední zemi, kde žila a žije část jeho příbuzenstva, s jehož hlavním městem bylo spjato několik generací jeho předků, jeho pradědeček získal dobré vzdělání v Klagenfurtu a babička narozená v roce 1915 – byť Češka – mluvila coby prvním jazykem rakouskou němčinou. S tím na mysli se pak můžeme ptát, co se stalo, že i přes všechny podobnosti mají dnes Rakušané dle Světové banky šesté nejvyšší HDP na hlavu v Evropě, 15. na světě a my jsme o 19 příček níž. Jistě, máme se líp než před sto lety, ale proč ne jako v Rakousku? 11. září 2001 První odpověď se samozřejmě nabízí – jednačtyřicet let povinného pošetilého budování socialismu za železnou oponou, kdy nás bratrsky vykořisťovali ruští osvoboditelé a okupanti. Jenže od sametové revoluce uplynou napřesrok už tři dekády a výmluva na komunisty přestává na takový odstup od nejbližšího souseda stačit. Co tedy mají, co my ne? Ilustrativní příklad je Česká spořitelna, která koncem milénia zvažovala, že koupí tehdy relativně menší Erste Bank a přes ni expanduje na západní trhy. Nakonec to dopadlo opačně, protože čeští politici odvážný, byť reálný plán zatrhli. Původně malá rakouská banka z vídeňského předměstí pak koupila největší český finanční ústav a Erste je i díky tomu dnes jednou z největších skupin v Evropě. Což není nic proti ní, právě naopak – na rozdíl od nás prokázali Rakušané skvělé strategické myšlení. Legendární je pak příběh Miroslava Macka, tehdejšího místopředsedy smluvněopoziční ODS, který musel rezignovat poté, co se provalilo, že za deset milionů lobboval právě ve prospěch rakouského kupce. Vše ovšem zahalily trosky newyorských dvojčat, protože Mackova aféra se objevila v médiích 11. září 2011. Právě dědictví lidí, kteří dali přednost krátkozrakým zištným motivům a jednali ve prospěch cizího kapitálu na úkor vlastní země, je to, co máme v Česku a co nemají v Rakousku. Co naopak mají oni a my ne, je silný domácí kapitál, především ten finanční. Krom Erste patří k největším rakouským firmám Raiffeisenbank a Volksbank, či pojišťovny VIG a Uniqua.

Společný projekt rakouského studia Baumschlager Eberle a pražské kanceláře Pavel Hnilička architekti zvítězil v soutěži na kampus České spořitelny. Smlouva ale zatím podepsaná není. Patrně největší letošní architektonická soutěž v Evropě má svého vítěze. Stal se jím návrh nového sídla České spořitelny na pražském Smíchově, který vytvořilo rakouské studio Baumschlager Eberle spolu s tuzemskou projekční kanceláří Pavel Hnilička Architekti. Deníku E15 to potvrdil Leoš Anderle, výkonný ředitel developera Sekyra Group, který projekt chystá. Smlouva s vítěznými architekty však zatím podepsaná není. Banka se proto dosud k tendru nevyjádřila. „Výsledky architektonické soutěže na nový kampus České spořitelny ještě nemůžeme oficiálně komentovat. Jednání s architekty stále pokračují a pokračuje i příprava studie celého území Smíchov jih,“ uvedl František Bouc z tiskového centra České spořitelny. Sdílnější nebyli ani projektanti. „Probíhají obchodní jednání a do jejich ukončení nesmíme informace poskytovat,“ sdělil architekt Hnilička. Do soutěže se přihlásilo 166 studií. V průběhu několika kol porota v čele s architektem Petrem Hlaváčkem vybrala v červnu tři finalisty. Kromě vítězného projektu to bylo ještě švédské studio Tham Videgard Arkitekter a Kleihues + Kleihues z Německa. „Byla to asi historicky největší architektonická soutěž v České republice. A největší letošní soutěž v Evropě,“ řekl ředitel Sekyra Group Anderle. Česká spořitelna si dá novou centrálu postavit po vídeňském vzoru mateřské skupiny Erste. Obdobně počítá s tím, že areál bude sloužit i veřejnosti. Banka dosud sídlí ve starších budovách například kolem stanice metra Budějovická. „Věřím, že se nový kampus stane komunitním centrem obyvatel Smíchova i Pražanů, v němž budou moci zažít třeba zajímavou výstavu či koncert. Velkou inspirací je pro nás vídeňská centrála Erste, která je přirozenou součástí komunitního života ve Vídni,“ uvedl již dříve generální ředitel banky Tomáš Salomon. Pokud příprava projektu poběží hladce, začne se v lokalitě v blízkosti smíchovského nádraží stavět v roce 2021. Hotovo má být o dva roky později.

Tak už tu máme další zlodějinu. To se může stát jenom tady. Jak může burza přilákat investory ze zahraničí, když nemajížádnou jistotu, že jim akcie nevyvlastní. Posudek ceny je starý, nezohledňuje vývoj zisku. Tak ať se zde burza zruší a obchody se přesunou např. do Polska, tam snad komise pro cenné papíry takovou zlodějinu nepřipustí. Vzpomeňte kolik akcií již balo takto staženo a někdo si namastil kapsu.