Akcie ČMHB - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 41 až 50

ČMHB jede výsledkově stále tvrdě navrch. Neví někdo jak je to z odkupem???

Dnes !

Belgické holdingové společnosti Cera a KBC Ancora navyšují kombinovaný podíl v KBC Group, jejíž jednu čtvrtinu hodnoty vytváří ČSOB.

Společnosti Cera a KBC Ancora nakoupily v uplynulých měsících 10,3 milionu akcií KBC Group a nyní ve skupině vlastní 30,06 procenta.

Cera zvýšila svůj dosavadní podíl z 6,4 na 7,07 procenta, když nakoupila 6,4 milionu akcií KBC Group za 636,3 milionu eur.  

KBC Ancora pořídila dalších 3,9 milionu akcií KBC Group za 382,2 milionu eur a její podíl vzrostl z 20,9 na 22,99 procenta. Zůstává tak největším podílníkem KBC Group.

Praha, 9. července 2007:

Předběžné výsledky prvního pololetí jasně dokazují, že hypoteční boom i nadále pokračuje. Přestože české banky své červnové výsledky zatím nezveřejnily, první odhady za prvních šest měsíců tohoto roku hovoří o objemu cca 70 mld. Kč v nových hypotečních úvěrech, což představuje meziroční nárůst o 60 %

Tuzemské banky pokračují ve zvyšování úročení u hypoték. Od začátku roku se u pětiletých fixací zvedly minimální sazby zhruba o 1 procentní bod a pohybují se kolem 5%. Současný růst je tažen především strmým růstem sazeb na mezibankovním trhu, který je významným zdrojem financování hypoték ze strany bank. trh pak tento pohyb pouze reflektuje. Podle analytiků bude strmé zvyšování sazeb dále pokračovat. Odhaduje se, že ČNB zvedne základní úrokovou sazbu v horizontu jednoho roku cca o 0,5%.

jj ....... ČSOB  žaluje  jde  koho , včetně Státu .......:-))))

HN ,   19. 6. 2007  

Radnice v Bystřici nad Pernštejnem na Žďársku chystá obchod desetiletí: výhodně prodá dluh, o nějž se zatím bez úspěchu soudí. Transakce má jen jeden kaz: kupec chce zůstat utajen, přičemž celý obchod by mohl prospět energetickému gigantu E.ON, s nímž se radnice soudí.

Jistota trojnásobku

Vše se točí kolem 5500 akcií společnosti E.ON, které Bystřice společně s okolními vesnicemi vlastnila.

Zatímco v polovině devadesátých let ostatní radnice v zemi své podíly ve velkém prodávaly, Bystřice zůstala jediným městem, které si energetické akcie nechalo. První obce je prodávaly za pouhých tisíc korun,  na  přelomu tisíciletí už ovšem cena vystoupala na šest a půl tisíce.

Poté, co poslanci předloni schválili kontroverzní zákon o vyvlastnění minoritních akcionářů, společnost přinutila k prodeji akcií i Bystřici. Co kus, to 3600 korun ?! . Podle nezávislého odhadu se přitom skutečná cena měla pohybovat kolem trojnásobku.

Město proto podalo tři žaloby, v nichž se domáhá doplacení rozdílu. A nyní se radnici ozvala firma, která nabízí stejnou sumu, o niž se radnice soudí.

"Existuje firma, která má zájem tyto naše "budoucí" pohledávky odkoupit za 60 milionů korun. Navíc by tato firma uhradila náklady na právní zastoupení a pomoc ve všech kauzách, které jsou vyčísleny na 5,7 milionu korun," píše se v podkladech, které minulou středu dostali bystřičtí zastupitelé.

"Rozhodnutí bylo zastupitelům předloženo až během jednání s tím, že je operace choulostivá, kupec neznámý a vše spěchá," popisuje zastupitel, bývalý starosta Bystřice a současný senátor Josef Novotný (SNK-ED).

"Mám podezření, že za tím stojí sama firma E.ON, která se bojí mezinárodní ostudy, a také toho, že by po prohraném soudu musela doplácet i ostatním malým akcionářům," míní Novotný, který celou věc zveřejnil.

Zákon, který umožňuje většinovým majitelům firem sebrat těm menšinovým jejich akcie, schválili v roce 2005 poslanci.

Normu o vyvlastnění drobných akcionářů "propašovali" do novely obchodního zákoníku, která měla zrychlit zápisy do obchodního rejstříku. Senátor Novotný s dalšími šestnácti kolegy  před 1,5 rokem podal proti vyvlastňování ústavní stížnost.

Ústavní Soud lednové projednávání odsunul s tím, že čeká "přísun nových informací".

zde je "výtah"  tento týden !

Na JIPje výtah nahoru

11. května 2007Už druhý rok jsme svědky upírání ústavních práv malých akcionářů, kteří se prakticky nemohou bránit nedobrovolnému odprodeji cenných papírů majoritnímu vlastníkovi akciové společnosti. Na vině je obchodní zákoník, který povoluje akcionářům s podílem minimálně 90 % odkupovat akcie malých akcionářů za velmi sporných podmínek.Sumy jsou to sice hezké, ale skutečná suma, za níž měly být akcie odkoupeny, mohla být podle některých zdrojů klidně i třikrát vyšší. Největším problémem, který je trnem v oku všem malým akcionářům, je totiž skutečnost, že majoritní vlastník si sám vybere odhadce, který stanoví cenu, za níž cenné papíry od akcionářů odkoupí. Odhadce placený majoritním akcionářem samozřejmě nebude cenu šroubovat do závratných výšek a malí akcionáři pak mohou klidně dostat méně než polovinou prostředků oproti skutečné hodnotě svých akcií. Bohužel, drobný akcionář v takové situaci nemá mnoho možností, aby s touto situací něco udělal. Podání žaloby je sice jedním z řešení, ale mírné sankce vůči majoritnímu vlastníkovi, pomalé soudy a slabá vymahatelnost práva zatím znamenají prakticky nulovou šanci na úspěch.

Ústavní soud váhá

V únoru ale svitla domácím malým akcionářům naděje, když Ústavní soud zrušil část zákona, který umožňoval odškodnění klientů Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň a byl přijat nestandardním způsobem jako součást přijímání jiného zákona (tzv. přílepek). Stejným způsobem byla totiž přijata norma o vytěsnění a stížnost na Ústavní soud již byla podána. Ústavní soud ale bohužel odložil své rozhodnutí na neurčito. Problémem je skutečnost, že již zrušený zákon byl relativně nový, norma upravující squeeze out je už ale dva roky stará a soud nechce riskovat právní nejistotu. Vytěsňování tak pokračuje dál, čehož je důkazem plánované vytěsnění malých akcionářů ČSOB společností KBC, která je vlastníkem více než 95% balíku akcií.

Optimisté, kteří doufají, že Ústavní soud snad uspíší své rozhodnutí a rozhodne (i pod tlakem  Evropské komise, která má vůči znění zákona velké výhrady) ve prospěch nespokojených malých akcionářů, si své akcie nejspíš ponechají a budou doufat v lepší zítřky. Některé návrhy na změnu zákona totiž do budoucna počítají s rozšířením možností menšinových akcionářů omezit squeeze out, případně se zvýšením podílu z dnešních 90 % na 95 % apod. Minoritním akcionářům by tak mohla svitnout naděje, že jejich práva budou uplatněna ve větší míře, než je tomu dnes.

Poslední možností je, že nespokojení akcionáři, kteří byli nuceni prodat své akcie, se dočkají pozitivní zprávy od Ústavního soudu, který normu o vytěsňování zruší jako protiústavní. Mohou pak o odškodnění žádat stát, který je protiústavním zákonem poškodil.