Nejsmutnější je, že lidé, kteří ještě vzdorují, se po vzoru našich poslanců a senátorů, stávají otupělými a chladnými k potřebám druhých lidí. Žárlivě si střeží svoji iluzi jistoty a neuvědomují si, že právě oni jsou nyní na řadě.
Jak z vaší pozice člověka, který přichází do styku s lidmi v těžkých životních situacích, vnímáte fakt, že bez práce bylo v lednu podle pracovních úřadů 585 809 lidí? Víc nezaměstnaných bylo na našem území jen při velké hospodářské krizi v roce 1933….
Tohle číslo je skutečně hrozivé a podle mého názoru osciluje někde okolo bodu společenského zvratu. Do dluhové „spirály smrti“ se dostávají hromadně celé rodiny a stále více lidí i firem se ocitá ve skutečně neřešitelných problémech. Zatímco před pěti lety byly pro většinu lidí neřešitelnými problémy v hodnotě statisíců až milionů, dnes se pro člověka, který ztratí práci, stávají neřešitelnými problémy v hodnotě tisíců až desetitisíců.
(6)
(3)
(10)
