... nikoli, rufe, nikolivěk, jednak jsem se nenechal zmást, druhak jsem odpověď znal - víceméně, vždyž jsem Ti to i napsal, včetně toho, že jde o nějakou formu krétského paradoxu lháře, a do třetice jsem si nemyslel, že mě chceš napadnout, proč bych si měl něco takového myslet?, mám snad k tomu nějaký důvod? :)) A paradox je pochopitelně rozpor v logice, to nepopírej :), zmást jsem se tedy nenechal, zde prostě ta otázka nedává smysl, toť vše, holt jazykový systém není úplný, řeší to metajazyk, tyto případy, kdy jazyk odkazuje sám na sebe, tedy jde o selfreferenci.
Tuhle Tvou formu paradoxu lháře jsem neznal, ale jde o totéž, tedy, aspoň myslím :).
Jde o to, že některé věty nedávají v jazyku smysl, v tom je gró těchto paradoxů, pročež se to řeší nekonečnou řadou zahnízděných metajazyků, více by Ti povyprávěl Tvůj známý jazykozpytec noam :).
Metajazyk není pochopitelně nic osobního, stejně tak selfreference, jde o veskrze neutrální věcnou odbornou terminologii, se uklidni.
... již jsem to psal, tyhle paradoxy jsou fajn, ale musíš je apriori znát, na ty prostě nepřijdeš sám od sebe, stejně jako jsi na něj nepřišel Ty sám. To nestačí trochu popřemýšlet, jak píšeš, to se jen vytahuješ.
Řešení těchto paradoxů trvalo nejchytřejším hlavám lidské historie tisíce let, tisíce.
... ještě k té mé paranoie :).
Protože paradox lháře je nejznámější forma těchto jazykových paradoxů, holt mě logicky napadl tento paradox, zkoušel jsem jej reformulovat do otázky, protože v originální verzi jde o tvrzení nikoli dotaz, mno, nechal jsem toho :), už mi to tolik nemyslelo :)).
Ale přemýšlel jsem:
tož, pokud bych odpověděl ano, bylo by to chybně?
A pokud bych odpovděl ne, bylo by to chybně?
A otázka není těžká?
čili odpověď popře sebe sama.
Odpověď popirá sebe samu?
A otázka nemá v sobě odpověď?
Měla by to být otázka na moji odpověď, zřejmě.
či otázka v otázce?
Zkoušel jsem toto, tuto otázku a několik jejích variant, které neuvádím:
Pokud bys rupheji řekl: jsem lhář, lhal bys? (analogicky: mluvil bys pravdu?, ... možná)
Poté jsem si, poněkud klopýtavě :), procházel variantní odpovědi ANO/NE a variantní možnosti jsem/nejsem lhář, a tohle to nebylo, ... jen fragment na ukázku:
odpověď ANO:
jsem-li lhář, pak odpovědí sděluji ... což nemohu, protože ...
jsem-li pravdomluvný, pak ...
Odpověď NE:
jsem-li lhář, musím Ti zalhat, leč analyzované NE by byla pravda, to tedy nemohu říci, musím říci Ano, já když říkám: jsem lhář, tak mluvím pravdu, ale ... :))), mno, ale tohle to nebylo, jasně. ... konec fragmentu.
... mno, a pak jsem se již v dalších variantách otázky zamotával a ztrácel, a moc mi to nešlo, nechal jsem toho, možná by pomohla rozhodovací tabulka, nevím, měl jsem navíc důležitý hovor s rambajsem :), o kličkách života a chroustech.
... ale, že bych nepopřemýšlel, rufe, to mě tedy obviňuješ neopodstatně, ač k reformulaci v otázku jsem se úspěšně edostal, to je fakt, byl jsem stahanej jak koťě, krom toho bych to třebas i nedokázal, kdoví, ale myslím, že ano :), někdy to ještě zkusím.
A já to nepojmul osobně, pojmul jsem to věcně, a sebe jsem do toho zahrnout musel, psal jsi jasně, že otázku kladeš mně, a já že odpověď znám apriori, tož jsem se tam zcela věcně, nikoli osobně, zahrnul, to jsem musel, znělo tak Tvé zadání
Jak píšu, tuhle formu paradoxu lháře jsem neznal a myslím, že o ni jde, ješte si to projdu :)), ale, že půjde o kondicionál, všimni, to bylo zřejmé. Nicméně, paradox pěkný :), tož díky.
Co ne zcela chápu je, proč jsi ke mně vždy tak prvoplánově blahosklonný, dělá Ti to dobře po těle? :), cítíš se lépe?, ve své nadřazenosti. Pokud ano, smysl to dává, tož ok, čiň tak. Věř, že já přemýšlím, poctivě. ... ale výsledek se leckdy, pochopitelně, nedostaví :), či nikoli snadno, přijde mi to běžné, přemýšlení není proces, který by nutně musel vést ke správnému řešení, či vůbec nějakému, krom toho, já vše neznám, to si o mně myslí akorát Ash, a to mu vymluvit nelze :). ... mám tři pokyny, jdu o ně pečovat :). koukám, že jeden se aktuálně zčistajasna uplatnil, nevím ještě, zda jsem tím zrovna potěšen :), či srozuměn, stejně jako s těmi neuplatněnými, leč mohlo by jít o paradox.
(11)
(3)
