Podíl větrné energetiky v Německu je opravdu významný, dokonce tak, že když 7.1.2003 došlo v důsledku bezvětří k výpadku zhruba poloviny výkonu získávaného z větrníků (cca šest Temelínských bloků), dosáhla spotová cena na energetické burze až k 54,- Kč/kWh. Srovnejte si to s cenou kterou platíte za jednu kWh Vy, a to neuvažuji že na vaší faktuře částka zahrnuje systémové služby zatímco cena na burze se týká pouze silové elektřiny.
Že by si větrníky investoři zaplatili sami je opravdu šokující zpráva. Aktuálně platná legislativa totiž jasně hovoří o tom, že pokud má větrník zájem svou elektřinu prodat, místně příslušný distributor má povinnost ji vykoupit a to za cenu, která je násobkem ceny elektřiny z daleko lépe predikovatelných zdrojů (3,- Kč/kWh pro zdroje postavené před 1.1.2004, pro novější 2,70 Kč). Jak toto může fungovat aniž by to mělo dopad na státní rozpočet mi opravdu není jasné.
K čemu záložní zdroje? K tomu, aby byla jistota že vlaky budou jezdit, světla svítit, ledničky chladit atp. Pokud by se "při dobré vůli" postavily ony stovky větrníků s výkonem stovek MW, rozhodně to nelze brát jako z hlediska regulace nevýznamný výkon. Jen pro srovnání - nějakých 140MW mají Slapy.
K těm Vámi uváděným číslům. Pokrýt roční spotřebu 5000 lidí 5 miliony kWh, znamená omezit spotřebu každého takového nešťastníka na 1000 kWh /rok, což je jen o málo více, než jedna trvale svítící stowatová žárovka.
Pokud bychom jako národ toto akceptovali, pak můžeme zrušit jak uhelné, tak větrné, vodní i jakékoli jiné elektrárny včetně Temelína a Dukovan, a ponechat si jen dva větších uhelné zdroje (řekněme Chvaletice a Počerady). Ty by totiž takovouto spotřebu desetimilionového národa zvládly (a ještě s obrovskou rezervou). Lovu Zdar!
